Praha - Na fotbalovém hřišti jabloneckého odchovance Lukáše Huška vážně nepřehlédnete. Měří 201 centimetrů, váží 90 kilo a několik měsíců už hraje za Leicester City. Teď konkrétně za jeho výběr, který v Praze právě startuje na CEE Generali Cupu, nejlépe obsazeném dorosteneckém turnaji ve střední Evropě.
Jak se váš přestup do Anglie rodil?
Pokud je hráči méně než 18 let, tak to trvá dlouho, než se přestup uskuteční. Přišel jsem do Leicesteru minulý rok v červenci na zkoušku a po dvou dnech mi řekli, že by mě chtěli z Jablonce na přestup, že jsem se jim líbil. Pro mě a pro rodinu to byl velký šok a obrovský úspěch dostat se z malého klubu, jako je Jablonec, rovnou do Anglie. Byli jsme rádi a přestup se pak vyvíjel dlouho, protože se muselo čekat, než mi bude 16 let. Narozeniny mám v říjnu - a pak se ještě čekalo do března, než přišlo potvrzení od UEFA.
S Lubošem Huškem, který hrával ve Spartě či Liberci, jste bratři, byť nevlastní. Jak vaši kariéru komentoval? Probírali jste to spolu?
Určitě byl spokojený, ale nijak zvlášť jsme to nekonzultovali. Byl na mě pyšný, že jsem dosáhl takového úspěchu.
Jaká je úroveň soutěže, ve které v Anglii v barvách Leicesteru startujete?
Kvalita soutěže osmnáctiletých je tam na vyšší úrovni než v Česku. Na některé věci kolem jsem docela koukal. Tak třeba na každý zápas je tam připravena sanitka, chodí antidopingové kontroly, to byl pro mě šok. Musíte tam prokazovat hodně síly a rychlosti. Anglický fotbal je víc o bojovnosti, než o kvalitě.
Jak ho vidí Jan Suchopárek
"Proti Nitře podal Lukáš Hušek velmi dobrý výkon na postu levého stopera, předvedl pár zajímavých zákroků a podílel se velkou měrou na tom, že Leicester v tom zápase uspěl. Je to vysoký hráč, silově velmi dobře vybavený, ale stále má nějaké rezervy. Disponuje také dobrou rozehrávkou. Umí oběma nohama, což je velmi dobrý předpoklad, aby se z něj v budoucnu stal velmi dobrý hráč."
Přesto, rýsují se tam před vašima očima nějaké budoucí hvězdy?
Určitě mě zaujali hráči Arsenalu, Chelsea a Manchesteru City, kteří jsou výborně technicky vybavení. Líbil se mi Callum Hudson-Odoi z Chelsea a Vlad Dragomir z Arsenalu, ale sledoval jsem je jenom z tribuny, protože v té době jsem ještě nemohl hrát. Ale byli o úroveň výš než ostatní.
Jste v kontaktu s trenérem leicesterského A týmu Shakespearem? Viděl jste se případně i s jeho předchůdcem Ranierim? Jak jste sledoval mistrovský zázrak Leicesteru v předminulém ročníku? Zrovna tehdy jste tam byl na prvních testech, ne?
Ano, krátce po zisku titulu. Co se mi v klubu velmi líbí, je skutečnost, že Leicester patří mezi pouhé dva nebo tři kluby, kde mají společné tréninkové centrum s A-týmem i výběry do 23 a 18 let. Takže Jamieho Vardyho potkávám každý den, třeba v posilovně. Nebo s Craigem Shakespearem si po ránu potřeseme rukou. Je to super vidět ty hráče, jak trénují, pomáhají nám, je to velká škola a jsem nadmíru spokojený.
Kdo je vám nejvíc sympatický z hráčů jako jsou Mahrez, Vardy, Drinkwater?
Mně se ve hře líbí Marc Albrighton, nejenom, že pracuje pro tým, ale je velmi přátelský. Také se mi líbil Marcin Wasilewski, polský hráč, který opustil Leicester po 4 nebo 5 letech. Velmi sympatický, každý den byl v posilovně, k němu jsem vzhlížel.
Doufáte, že se jednoho dne dostanete do A týmu Leicesteru?
Myslím, že by to byl pro každého sen, zahrát si Premier League, obzvlášť v týmu jako Leicester, který si udělal v posledních sezonách velké jméno. Budu věřit, ale měřím dva metry a dělá mi trochu problémy koordinace, ale udělám všechno, abych se zlepšil.
Premier League je vyhlášená i tím, že v ní startuje řada ofenzivních hvězd. Působí v Anglii někdo, proti komu byste si jednou opravdu chtěl zahrát a ubránit ho?
Určitě bych si chtěl zahrát proti Zlatanu Ibrahimovicovi, a kdyby nehrál Jamie Vardy v Leicesteru, tak i proti němu. A ještě bych přidal Lukaka z Evertonu. Tedy… Teď už vlastně z Manchesteru United.
Jak jste vnímal odchod trenéra Claudia Ranieriho z Leicesteru City?
Byl to velký šok, hlavně pro fanoušky. V klubu jsme pak prožili smutný týden, kdy všichni měli hlavu dole, ale po příchodu pana Shakespeara se výkony zvedly a nakonec se uhrálo 12. místo v Premier League, což bylo výborné umístění.
Na CEE Cupu se teď potkáváte se spoluhráči z české mládežnické reprezentace. Jaké to je být zpátky doma? Jaký je pro vás v šestnácti letech život v Anglii? Jste v kontaktu se spoluhráči?
S klukama už proběhly vtípky, jako například "Liška je zpátky". Pozdravil jsem už pár kluků ze Slavie a ze Sparty, jsme v kontaktu, přijdou se podívat na zápas. Je to složité, žít v Anglii sám. Mám v týmu spoluhráče z Polska, se kterým jsem na pokoji, rozumíme si. Máme velmi milé lidi v klubu, což je pro nás cizince důležité.
Měl jste před zkouškou v Leicesteru nabídku i z nějakého jiného týmu?
Neměl, týden po leicesterské stáži si mě chtěl pozvat na zkoušku i Manchester City, ale já už jsem byl rozhodnutý přijmout nabídku Leicesteru, protože je to menší klub a dali mi šanci.
Co říkáte na úroveň CEE Cupu? Anglické týmy včetně toho vašeho sem přijely s o rok mladšími ročníky než ostatní účastníci.
Jsou tady dobré týmy ze všech koutů světa. Kvalita je výborná, Nitra ukázala parádní tlak v posledních minutách. Občas je to znát, že máme mladší kluky, ale myslím, že to zvládáme skvěle, nevnímáme to, že jsme mladší. Cíl jsme si dali jasný - chceme postoupit do semifinále a nejlépe i vyhrát celý turnaj.
Co na váš první zápas proti Nitře (1:0) říkal Jan Suchopárek, trenér české reprezentační devatenáctky? Líbil se mu váš výkon? Počítá s vámi do nominace?
S panem Suchopárkem jsem mluvil. Doufám, že se mnou počítá, rád bych se dostal do reprezentace osmnáctiletých a připravil se na nadcházející kvalifikaci o ME do 19 let.
