Glosář - Není to tak dávno, co by je lidi i mimo Plzeň na rukou nosili. A teď? V Mladé Boleslavi na trenéra Pavla Vrbu lili kelímky s pivem, vzduchem létaly sprosťárny a kapitán Pavel Horváth mluví o tom, že dostal od pořadatele pohlavek (více zde).
To všechno je samozřejmě špatné a odsouzeníhodné. Ale nutno dodat, že taková reakce nespadla z čistého nebe. Na Plzeň, která donedávna fungovala jako magnet na sympatie, už totiž začínají být mnohde alergičtí.
Vzpomínáte? Před dvěma lety byla Viktoria totální hit, doslova pobláznila národ. Na fotbal se tu najednou právě kvůli tomuhle kouzelnému přímočarému týmu začaly dívat snad i babičky.
Nesčetné body za sympatie tehdy Viktoria u veřejnosti sbírala za dynamický a kreativní herní styl se spoustou gólů a brankových příležitostí. Za humor a nadhled kapitána Horvátha. A taky se spoustě lidí na Plzni líbilo to, že v Gambrinus lize předstihla Spartu.
Protože v Česku víceméně platí, že kdo nefandí Spartě, fandí proti ní. Tak to prostě je, podobně jako třeba v Anglii v případě Manchesteru United.
Lidé totiž obecně mají rádi určité typy příběhů. Třeba ty o malých a šikovných, co položili na lopatky velikána.
Jenže čas oponou trhnul a dnes už se zjevně míra sympatií adresovaných plzeňskému týmu mimo jeho domovský region výrazně tenčí. A v Mladé Boleslavi šlo tentokrát dokonce o otevřenou nenávist.
Role padoucha se přeobsadila
Sparta si tak může gratulovat. I díky aféře Křetínského tašky, byť celá ta kauza nakonec zafungovala spíš "jen" jako marketingový tah než cokoli jiného, se totiž role "protežovaného padoucha" přeobsadila.
I nezaujatí fanoušci si začali víc všímat toho, jak se v zápasech Plzně chovají rozhodčí. A taky toho, kdo je řídí a jak se pak k celé věci staví.
Lidé registrují, že prakticky co zápas, to miniskandálek. Příliš rychlé hodinky sudího Proskeho ukončují v Jihlavě poločas, zrovna když má jít domácí Harba do velmi nadějného průniku. Pak je tu vymyšlená penalta proti Slavii, neodpískaný pokutový kop po stažení teplického Mahmutoviče... To jen tak z poslední doby.
I Sparta teď v Olomouci skórovala patrně z ofsajdu, ale Plzeň už se z hlediska veřejného mínění dostala pod větší tlak. "Tak a už je těch penalt sedmadvacet. Ať máte o čem psát," reagoval nedávno kouč Pavel Vrba velmi podrážděně na to, když se v deníku Sport objevila statistika, jež sečetla, že plzeňský tým za poslední tři roky kopal zhruba dvakrát víc penalt než jeho konkurence.
A pravdu přitom mají jak ti, co říkají, že je to důsledek její ofenzivní hry, tak i ti, co poukazují na to, že rozhodně ne všechny ty penalty byly košer.
Mlčení Damkové fotbalu škodí
Pocit, že se některým mocným klubům pomáhá, nemají ale jen fanoušci v Česku. Ve vrcholící Fergusonově éře už se i anglický tisk pozastavoval nad tím, že na Old Trafford se častokrát zápas nastavuje tak dlouho, dokud Manchester United kýženou branku nevstřelí. Nad verdikty sudích čas od času běsní fanoušci týmů, jež nastoupí proti Realu, Barceloně, Juventusu...
Málokde si ale dovolí to, co předsedkyně české komise rozhodčích Dagmar Damková. A sice to, že výkony sudích před veřejností vůbec nekomentuje. Že nezveřejňuje tresty, to si zdůvodnila doporučením UEFA. Ale že není ochotná říct ani, že tohle bylo dobře a tohle bylo správně, to už je opravdu jen velmi obtížně akceptovatelná záležitost.
V myslích fanoušků pak vznikne obraz, byť třeba nepřesný, až chybný, že když komise rozhodčích mlčí, tak vlastně kryje všechno to, co se na stadionech děje. To celé navíc ještě podtrhne fakt, že si Damková uprostřed rozehrané sezony vzala dovolenou a odjela se na několik týdnů rekreovat do Austrálie.
Veškerá (ne)komunikace ze strany vedení českého fotbalu je natolik nešťastná, že z toho v lidech klíčí tenhle výklad: Vždyť oni se nám vlastně smějí do obličeje!
A z toho vzniká frustrace, která se teď přelila do incidentu, který doprovodil závěr zápasu Mladá Boleslav - Plzeň (1:2).
Zdivočelí fanoušci působili dojmem, že by sudího Karla Hrubeše nejraději lynčovali, a navíc se jejich zloba otáčela i proti členům plzeňského týmu. Přitom se toho paradoxně zase až tak moc nestalo.
Boleslavští se - oprávněně! - dožadovali penalty neodpískané sudím Karlem Hrubešem za to, že Hubník v první půli zatáhl uvnitř šestnáctky domácího Zahustela za dres.
V roli fanoušky nenáviděného psance se pak ale Hrubeš ocitl zejména ve druhé půli, když se unikající Chramosta po souboji s Čišovským ocitl na zemi a ještě musel kvůli zranění střídat. Podle mého vyhodnotil rozhodčí situaci správně, když počínání Čišovského, který byl u míče dřív, jako nedovolené neposoudil, ale příznivci v ochozech to viděli jinak.
Vzduchem se rozletěly nadávky nejhrubšího zrna, posléze přišla "pivní sprcha". A po zápase průnik asi tuctu divokých fandů na Vrbovu tiskovou konferenci. Všechno pak znásobilo Horváthovo svědectví, že mu dal v tunelu jeden z pořadatelů pohlavek se slovy "Pozdravuj rozhodčího."
Jinde přitom dopadli hůř
V Boleslavi se prostě rozpoutalo malé inferno. A to tak trochu paradoxně, protože si dovolím tvrdit, že co do chyb rozhodčího dopadli mnozí jiní soupeři Viktorie mnohem hůř než v sobotu Boleslav.
Hrubešův sobotní výkon byl totiž po mém soudu ještě zlatý oproti tomu, co třeba rozhodčí Jech předváděl nedávno v Teplicích. Tam mi tedy přišlo, že nakláněl rovinu, co mu síly stačily...
Ale Mahmutovič a spol. navzdory tomu zvítězili, takže na stadionu zavládly nakonec pozitivní emoce. A my se už (naštěstí) nedozvíme, jak by se šestnáct tisíc diváků v ochozech vůči Jechovi chovalo, kdyby to pro Teplice dopadlo hůř...
Jakékoli formy násilí či vulgarity je samozřejmě zapotřebí rázně odsoudit.
V Boleslavi jsou tamní příznivci svou náklonností k nevybíravému slovníku známí, teď to vypadá na vysokou pokutu od disciplinární komise. Ale bylo by velmi, velmi nešťastné, kdyby měl být boleslavský incident jiskrou, která by i na dalších stadionech měla zapalovat něco podobného.
Předseda fotbalu Miroslav Pelta se velmi divil, když ho v létě po valné hromadě jeden opilý fanoušek v Jablonci nad Jizerou div nedržel pod krkem (více zde). Možná by stálo za to začít dělat něco pro to, aby lidé neměli k tak nízkým a zoufalým projevům důvod. Pro začátek alespoň vytáhnout pštrosí hlavy z písku.
Plzeň už náskok Sparty stahuje
Mladá Boleslav - Plzeň 1:2. Všechno to odstartovala vpravdě brazilská kreace domácího dua Štohanzl - Nešpor, které nadchlo dvěma patičkami, z nichž ta druhá už směrovala míč za Kozáčikova záda.
Škoda že se i po takové parádě zvrhla následně atmosféra na stadionu do hyper-frustrace, o níž psaly předchozí řádky.
Po sportovní stránce je pro Plzeň důležité, že z říjnové herní krize už se dostala, stabilizovala sestavu, když potřetí v řadě nastoupila ve shodné základní jedenáctce - a už se jí daří sparťanský náskok lehce snižovat. Pět bodů ztráty po tomhle kole, to je pro Viktorii mnohem veselejší bilance než sedm bodů, co ztrácela ještě před ním.
Olomouc-Sparta 1:1. Po remízách v Plzni a Liberci přišlo třetí lehké bodové zaváhání Sparty v ligové sezoně.
Hanácké ambice zdaleka převyšují umístění týmu v tabulce, takže se v týdnu před zápasem "přepřahalo", do realizačního týmu se vrátil jako hlavní šéf dosavadní manažer Zdeněk Psotka.
Proti Spartě jeho tým hodně bránil a k tomu přidal dvě čisté "gólovky". První byla proměněna, to když Sparta nechala Varadiho bez ataku v klidu přesně přihrávat na Doležala, který rohlíkem opil stopera Brabce. Podruhé Spartu zachránil po selhání obou členů stoperské dvojice tváří v tvář stejnému střelci Vaclík.
Sparta sice hodně držela balon, ale (bez Matějovského) její kombinace příliš kreativity a kolmosti nepobraly. Hušbauer skóroval, ale na hranici ofsajdového postavení, dost možná i za ní.
V závěru podzimu hostí Sparta rozzlobené Boleslaváky a končí v Jablonci. Udrží pětibodový náskok, nebo jí z něj Plzeň ještě něco ukousne?
Na gólové hody je tu Jablonec
Jihlava-Ostrava 0:0. Záchranářský souboj pod hranicí divácké sledovatelnosti. Pětadvacetiminutové přesilovky a 12 rohů využila Jihlava jen ke 3 střelám na bránu, Baník měl jednu. Ne, tohle nebyla zrovna reklama na fotbal.
Dukla-Bohemians 1:1. Pikantní: Před zápasem pořádal domácí klub výstavku svých historických trofejí, které si nedávno musel zpátky kupovat z Příbrami. "Bohemácké" trofeje si zase před časem odvezl z Vršovic správce konkurzní podstaty. Ale i tenhle příběh už se snad nějak brzy rozplete. Co se týče fotbalu, Dukla je sice dlouhodobě chválená za španělský herní styl, hráče prý Kozlovy inovativní tréninky velmi baví - ale na ofenzivní fázi teď moc lehkosti vidět není. A nemít Dukla Pospěcha, gól nejspíš nedá.
Znojmo-Slovácko 1:2. Domácím se nelíbilo, že sudí Paták uznal gól Ondřejky poté, co zahrál rukou, hosté se zase mohli vztekat, že když už jim sudí vylučoval hráče, tak rozhodně špatného. Škoda že nám k tomu Dagmar Damková nic neřekne.
Slavia-Brno 0:0. Záchranářské body by Slavia potřebovala sbírat víc než jen po jednom. Za tři poslední ligové mače nastřádala skóre 1:0. I proto, že nápad se záložníkem Juharem přeučeným na útočníka má svoje limity. Třeba ten, že Juhar nemá optimální timing pro náběh na ofsajdovou hranu, takže se tentokrát nezdravě často ocital v postavení mimo hru. Tohle je provizorium, pozici útočníka Slavia v zimě musí bezpodmínečně řešit.
Jablonec-Příbram 6:0. Jako na houpačce... Za debakl 1:6 v Plzni létaly pod Ještědem pokuty od běsnícího šéfa Pelty. A efekt přinesly skutečně parádní. Jen brankáře Michala Špita mohlo lehce mrzet, že když už Jablonec zase jednou konečně vyhrál vzadu s "nulou", tak on zrovna seděl na lavičce náhradníků, a jeho vstup do Klubu ligových brankářů se stovkou "čistých kont" se tak zase nekonal.
Mimochodem: kdo chce vidět góly, ať sleduje zápasy Jablonce. V ligových zápasech výběru trenéra Skuhravého už totiž od začátku sezony do jedné či druhé branky spadlo 52 balonů ve skoro vyrovnaném poměru 27:25. Druhá je v téhle statistice Olomouc (24+26 = 50), třetí Teplice (33 + 15 = 48).
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
