Glosář - Vstřelit gól je pro Lionela Messiho za normálních okolností stejně všední záležitostí jako skočit si naproti do obchodu pro mléko.
Jenže když máte formu úplně fuč... Najednou jako by se každodenní běžná cesta za mlékem změnila v peklo. Jako by bylo najednou potřeba proběhnout hořícím schodištěm, venku na ulici se proplést mezi probíhajícím stádem splašených slonů a pak si ještě poradit s tím, že v koloniálu mají zavřeno.
Sveřepý Argentinec Messi si nakonec pro to mléko došel výlohou a napil se. Gól Bosně vstřelil a radoval se z toho, jako by zrovna vyhrál celé mistrovství světa. Však si to prohlédněte zde. Jenže byla to z jeho strany opravdu šílená dřina.
Lehkostí a samozřejmostí v soubojích a v přesnosti přihrávek argentinský bůžek rozhodně neoplýval, hlavně v první půli mu nevycházelo naprosto, ale naprosto nic. Upřímně řečeno, kdyby to nebyl Messi, byl by vzhledem ke své nízké úspěšnosti zralý na vystřídání.
Jako by si hrál sám svůj vlastní zápas. V úvodu si s Agüerem prakticky vůbec nevyhověl. Po pauze, příchodu Higuaina a změně rozestavení už to bylo kapku lepší, ale pořád žádná velká hitparáda.
Nicméně svůj vysněný gól vsítil, Argentina 2:1 vyhrála a může se teď pár dní utěšovat, že příště to bude lepší. Proč ale FIFA vybrala hráčem zápasu zrovna Messiho, zůstává tak trochu záhadou...
Už jen pět zápasů zbývá na MS v Brazílii do zkompletování první "rundy", takže už si můžeme udělat menší mezisoučty.
Gólů zatím padá spousta, nejvíc od MS 1982 (více zde), ale přitom platí, že řada týmů hraje tak trochu se zataženou ruční brzdou, je cítit, že v náročném klimatickém prostředí mají týmy tendenci šetřit si síly na chvíle, kdy půjde opravdu do tuhého.
GoalControl není český registr vozidel
Jak se předvedli favorité? Argentině pomohl k výhře rychlý vlastní gól soupeře, Brazílii zase rozhodčím darovaná penalta. Herně však ani jeden z jihoamerických gigantů o nějaké veleformě rozhodně nepřesvědčil.
Nejúžasnější výkon zatím předvedli Nizozemci, kteří smetli španělské obhájce titulu 5:1, gratulovat si může i Itálie, která z maunauské prádelny s devadesátiprocentní vlhkostí vzduchu vylezla se třemi body po výhře nad zlepšující se Anglií.
Nejpříjemnějším překvapením dosavadního průběhu turnaje byl výkon nadšeně hrající Kostariky, ostře kontrastující s unuděným fotbalem Uruguayců, kteří se bez Suáreze nezmohli na větší odpor.
Tradičně ostudné výkony na turnaji předvádějí mimoevropští rozhodčí. Ještěže už jim alespoň v posuzování situace "byl balon za brankovou čarou, nebo ne?" pomáhá technika.
Ten, kdo remcal, že se nákladné zařízení za celý turnaj možná ani nedostane ke slovu, už ví, že pochybil. Došlo k tomu hned o prvním víkendu v zápase Francie-Honduras (sporný gól si prohlédněte zde).
Z valné většiny televizních záběrů se zdálo, že balon na gólové adrese spíš nebyl, zatímco grafika systému GoalControl si byla jistá, že ano. Všechny na stadionu pak zmátlo, že systém ukazoval i variantu, že gól nebyl, a zejména trenér Hondurasu si nechtěl nechat vysvětlit, že šlo o vyhodnocení momentu, k němuž došlo na časové ose o chvilinku dřív než k dalšímu měření, které už po nešťastném zásahu brankáře gól zaznamenalo.
Objevila se také řada dohadů, jestli lze systému stoprocentně věřit. Vždyť i stroje selžou... Jen na šampionátu už se toho dělo: jednou vám zhasne půlka světel, jindy selže audiozařízení a nelze přehrát ani státní hymny... A to nechci připomínat, jaké zkušenosti máme se zaváděním nových systémů a technologií v Česku my, vzpomeňte si třeba na registr vozidel...
Nicméně pak se konečně objevil i televizní záběr, který naznačil, že se GoalControl nemýlil. Ten systém kontroly brankové čáry nastavovali Němci, tak mu věřme, u nich věci obyčejně fungují.
Jak jim to bude fungovat na hřišti, to uvidíme v další očekávané bitvě Německo-Portugalsko už dnes v 18 hodin (více zde). Ale teď se za některými odehranými zápasy pojďme ještě krátce ohlédnout zpátky.
Robben jel kolem Ramose na motorce
Španělsko-Nizozemsko 1:5. První vrchol šampionátu, s nejlepšími individuálními výkony.
Ať se na mě Neymar a Messi nezlobí, ale s tím, co dosud na turnaji předvedli, nesahají dvojici van Persie + Robben ani po kotníky.
"Letecký" gól toho prvního vstoupil do dějin, ostatně Robbenův gólový sprint přes Ramose také. FIFA mu totiž naměřila okamžitou rychlost (s míčem!) přes 37 kilometrů za hodinu, Ramosovi "pouhých" 30.. Také to vypadalo, jako by kolem něj Nizozemec profrčel na motorce. Tenhle rychlostní rekord přitom dosud držel Theo Walcott, který byl o dva kilometry za hodinu pomalejší.
Pro srovnání: průměrné rychlosti 37 km/h dosáhl ve svém rekordním běhu na 100 metrů i Usain Bolt, jeho absolutní rychlost ve finiši pak činila 44,72 km/h. Ale to už asi s balonem fakt nejde...
Je vskutku pozoruhodné, jak kvalitní ansámbl dokázali Nizozemci vydupat ze země, sotva z větší poloviny rozmetali neúspěšný kádr z Eura 2012.
Za zmínku určitě stojí mladá obrana, ve které najdete i Janmaata (ročník 1989), Indiho (1992) a de Vrije (92), tedy chlapíky z Feyenoordu Rotterdam, co se před dvěma lety museli v kvalifikaci Ligy mistrů sklonit před pražskou Spartou, když se v Rotterdamu hrálo 2:2 a na Letné domácí 2:0 zvítězili.
Pro Krejčího, Kadeřábka a další borce ze sparťanského ročníku 1992 jistě inspirující záležitost, vidět, kam se za tu krátkou dobu jejich vrstevníci dostali.
Louis Van Gaal, který našel strategický způsob, jak španělskou - dosud vítěznou - mašinu přelstít, teď má před sebou jiný úkol: pohlídat, aby se mu nezkušení mladíci po prvotním velkém úspěchu nezbláznili a nepropadli hned třeba ve středu s Austrálií.. Neboť, jak kdosi na Facebooku vtipně poznamenal: i Olomouc vstoupila do jarní sezony výhrou 5:1...
Složitější starosti má každopádně španělský kouč Del Bosque, zejména když dalším soupeřem bude Chile, tým s velmi dobrou organizací hry.
Del Bosque musí zvážit, do jaké míry pozměnit sestavu, aby tím zdecimovanou kabinu nerozbil úplně. Ve chvíli, kdy vám na trávníku selže její hlavní vůdce Casillas, je opravdu každá rada drahá, obzvlášť když jeden z náhradníků de Gea marodí.
Podobně jako když útočnou činnost postavíte na Costovi, rodilém Brazilci, na kterého se bude, zdá se, na všech stadionech na MS při každém dotyku pískat, což mu v danou chvíli jistě také nepřidá. A alternativní útočník Torres už stačil ukázat, že je stále v rozpoložení, kdy je místo vstřelení gólu schopen zahodit cokoli...
Drogba na lavici? To chce odvahu
Uruguay-Kostarika 1:3. Až zas bude někdo vyprávět, že nemáme hráče, tak bych rád upozornil na to, že v Kostarice žije pouhých 4,8 milionu obyvatel - a fotbalovou reprezentaci tam mají jako víno!
Krátké trenérské působení Michala Bílka na této zemi zjevně nezanechalo větší negativní následky...
Takovou snahu aktivně hrát a tlačit se dopředu zatím jiný outsider na turnaji neukázal. Navíc Joel Campbell upozornil svým výkonem Arséne Wengera na to, že po obdržení pracovního povolení už má i výkonnost na to, aby hrál za Arsenal a nemusel se potácet Evropou po hostováních, prostě paráda.
Zato uruguayský výkon byl nanicovatě temný a zlověstně prázdný...
Pobřeží slonoviny-Japonsko 2:1. Sabri Lamouchi, ve 42 letech nejmladší kouč na turnaji, je statečný člověk. Posadit sebestředného Didiera Drogbu v úvodním zápase MS na lavičku je odvážná věc. Riskujete, že to nevyjde, a to by vás pak Sloni rozdupali a lvi sežrali...
Ale ono to vyšlo na tisíc procent. Na půlhodinku na hřišti má i Drogba kondice dost. A sotva na plac vlezl, přišly dva "sloní" góly, které protočily skóre. A jeden z nich dal Bony Wilfried, z čehož musel mít jeho český agent Dalibor Lacina endorfinový záchvat slasti.
Z Arnhemu do Swansea přestupoval tenhle bývalý sparťan za 12 milionů liber, teď už podle Laciny stojí přinejmenším 20 milionů ve stejné měně (více zde). I kdyby bral agent z takového případného transferu provizi jen 5 procent, hodilo by mu to v přepočtu 34 milionů korun...
Anglie-Itálie 1:2. Ten, kdo vymyslel, že se jeden ze stadionů pro MS postaví v tropickém Manausu, kde po skončení turnaje stejně bude k nepoužití, trávil asi v této oblasti příliš mnoho času na prudkém sluníčku.
Jako první si prádelnu "užili" Evropané z Anglie a Itálie... Vzali to pěkně v pochodovém tempu - a stejně v průběhu zápasu Italy trápily halucinace a Angličané odpadávali kvůli křečím.
Bude zajímavé sledovat, zda atypického prostředí, na které by měli být adaptabilnější, dokážou využít Kamerunci proti Chorvatsku či hráči Hondurasu v duelu se Švýcary. Trápit se tu budou i výběry USA a Portugalska.
Švýcarsko-Ekvádor 2:1. Pozoruhodné. Etnicky pestrý soubor vystupující pod vlajkou s helvétským křížem se nejprve zařadil na dlouhý seznam týmů, jimž sudí neuznali regulérní gól pro domnělý ofsajd.
V samotném závěru ale mohli Švýcaři citlivosti uzbeckého arbitra naopak blahořečit, to když neodpískal vražedný faul na Behramiho a po jeho parakotoulu a rychlém pokračování v akci nechal útočící straně výhodu. A ta toho dokázala 17 sekund před vypršením tří avizovaných minut nastavení využit vstřelením vítězného gólu.
Že by ale Švýcaři dostáli pověsti černých koní šampionátu, to se po jejich prvním výkonu navzdory vítězství rozhodně říct nedá. Co asi v úterý předvedou další černí koníci, Belgičané?
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
