Bratislava - Fotbalový stadion Pasienky má kapacitu přes 11 tisíc míst, ovšem v úterý večer to při ligovém duelu s Michalovcemi vypadalo, že kdyby pořadatelé otevřeli jediný sektor, bohatě by to stačilo. Na utkání totiž zavítalo pouhých 295 diváků, což je čtvrtá nejnižší návštěva v historii slovenské soutěže a současně smutný rekord klubu.
"Podobně nízkou návštěvu jsem za celou kariéru nezažil. I na tréninky Besiktase chodilo víc diváků," uvedl po zápase Filip Hološko. "Upřímně řečeno, je to tragédie," dodal další hráč se zkušenostmi z ciziny Jakub Mareš.
Hrál se přitom ofenzivní fotbal, Slovan zvítězil 3:1, a díky tomu se posunul do čela tabulky Fortuna ligy. Ovšem ani vidina gólů a prvního místa v tabulce zjevně fanoušky Belasých nezlákala. Obzvlášť když v Bratislavě tou dobou pršelo a zápas vysílala slovenská televize.
Ta si navíc posunula vysílací čas na 20:30, což vidí jako hlavní problém i Richard Trutz, sportovní ředitel Slovanu. "Ten čas byl pro fanoušky nešťastný," sdělil Trutz Sport.sk. "Na druhou stranu nás ale těší, že Slovan patří k nejvysílanějším klubům v lize."
Jenže televizní přenos nemusí být jediný problém, čehož si všiml i Dušan Galis, někdejší kouč Belasých a jeden z mála diváků, kteří na stadion Pasienky dorazili. "Diváci zpohodlněli. Radši si to zapnou v televizi a na stadion se jim nechce. Jsem přesvědčený, že kdyby hrál Slovan proti Slavii nebo Brnu, byly by návštěvy tisícové," tvrdí.
Jako Blšany v exilu?
Faktem je, že návštěvy ve slovenské Fortuna lize se dlouhodobě pohybují velmi nízko. Například právě na Slovan loni průměrně chodilo 953 diváků a nejvyšší návštěvy měla Dunajská Streda s průměrně 4252 fanoušky. Není to navíc tak dávno, co padl absolutní rekord soutěže, když na začátku března přišlo na duel Michalovce-Ružomberok 150 lidí, tedy ještě o polovinu méně než na Slovan.
V české HET lize se oproti tomu aktuálně nejvyšší návštěvností chlubí Slavia s bezmála jedenácti tisíci fanoušky (a doma skoro třinácti), přičemž i nejméně atraktivní české kluby, jimiž jsou Jablonec, Dukla a Jihlava, mají průměr srovnatelný s Dunajskou Stredou, tedy kolem čtyř tisíc diváků.
Ani v české lize přitom v minulosti nebyla nouze o extrémně nízké návštěvy. Nechvalně v tomto ohledu prosluly zejména Blšany, které dokonce v sezoně 2003-2004 vytvořily rekord 51 platících diváků.
Pro ně tehdy byl hlavním důvodem absence na tribunách daleký příbramský exil, do kterého se musely Blšany kvůli nevyhovujícímu hřišti uchýlit. To stejné se dá říci i o dalších rekordních zápisech českých tabulek. Nejméně navštívený zápas na svém hřišti zaznamenala žižkovská Viktorka v sezoně 2000-2001, když hostila tehdy hodně utrápenou Plzeň a přišlo na ni 457 fanoušků.
Nelákají ani nové stadiony
Stejně jako kdysi Blšany i Slovan nyní působí v exilu, což může být jedním z důvodů, proč v úterý přišla nejnižší návštěva historie klubu. Pasienky byly dlouho sídlem někdejšího rivala Interu Bratislava, a i když se nachází ve stejném městě, fanoušci si na neoblíbený, a navíc obstarožní stadion hledají cestu mnohem obtížněji.
I proto všichni doufají, že návrat na domácí stadion na Tehelném poli, který by se měl uskutečnit příští rok v létě, fanoušky na tribuny zase přiláká. Zbrusu nový fotbalový stánek, který se vedle Slovanu stane domovem i pro národní tým, bude připraven pojmout na tribuny 22 tisíc fanoušků, což je zhruba 75krát více, než jich dorazilo na Michalovce.
A Slovenský fotbalový svaz společně se státem pilně podporují další modernizaci slovenských fotbalových stadionů. Je na ně vyčleněno plných 45 milionů eur, které by měly doputovat do 21 různých projektů. Rekonstrukce se tak dočkali či brzy dočkají v Trnavě, Žilině, Košicích, Senici a dalších městech. Zdali to ale obrátí trend v návštěvnosti, se teprve ukáže.
Slovan Bratislava new stadium in impressive progress 📸👍 pic.twitter.com/J71AAWJPn6
— ŠK Slovan Bratislava (@SKSlovan) September 19, 2017