Plzeň pod palbou 35:0. Velké trapné nic a létající Kozáčik

Prohlédněte si fotoreportáž ze zápasu, v němž Plzeň nedokázala na branku Bayernu vyslat jedinou střelu
Bayern nasadil nejsilnější možnou sestavu včetně Ribéryho, kterého trápily zdravotní problémy,
Robben ve 25. minutě kličkoval v plzeňském vápně tak dlouho, až mu Hubník zavadil o nohu a sudí nařídil pokutový kop.
Míč si vzal Ribéry, a přestože Kozáčik vystihl směr střely a na míč si lehce sáhl, v cestě do branky mu nezabránil.
O 12 minut později udeřil levý bek domácích Alaba, který se prosmýkl kolem tří obránců a střelou z vápna do protipohybu zvýšil vedení Bayernu.
Foto: CPA Eduard Erben
Luděk Mádl Luděk Mádl
24. 10. 2013 8:15
Plzeň prohrála na Bayernu 0:5 a nebýt Kozáčika, mohl přijít i větší debakl. Sama prakticky nezaútočila. A v tom tkví její ostuda

Glosář - Aby bylo jasno: je skoro jedno, jak vysoko na Bayernu Plzeň prohrála. Mezi rezultátem 0:5 a jinými výsledky typu 0:3 nebo 0:7 není pro další účtování Ligy mistrů zase až tak velký rozdíl.

Ostuda tkví v tom, co se v Mnichově dělo a jak Plzeň, léta velebená za svůj odvážný atraktivní styl, k téhle porážce dokráčela.

Místo divokého mustanga s jiskrou v oku, který se nebál Barcelony či Milána a který ještě letos na jaře uměl svými kopyty spektakulárně rozmetat třeba i obranu Neapole, se tu totiž najednou chvěla šedá bázlivá herka, která šla v Mnichově od první minuty na porážku, a to bez nejmenšího pokusu se tomu osudu jakkoli vzepřít.

Je mi líto, ale v tom středečním večeru přestala být Viktoria Plzeň sama sebou.

Ano, současný Guardiolův Bayern je opravdu velkolepý a prakticky neporazitelný. Ale Plzeň proti němu sehrála natolik ponižující partii především proto, že je sama totálně z formy a bez herního sebevědomí.

Tady parkuje plzeňský autobus

K zápasům Ligy mistrů Vrbův tým obvykle létá, Mnichov je ovšem z Plzně prakticky za rohem, takže se na místo určení dalo tentokrát dojet i autobusem. A symbolický autobus pak Viktoria i v samotném utkání zaparkovala před Kozáčikovou brankou.

Ano, otevřená partie se proti současnému Bayernu hrát nedá, ale Plzeňáci rozhodně nešli na hřiště s taktickým pokynem, aby nepřelezli půlící čáru. Jenže oni toho prakticky nebyli schopni.

Defenzivně laděná sestava se stoperem Procházkou v záloze a bez klasického hrotového útočníka, to byly Vrbovy prostředky, jak otupit sílu Bayernu. Adekvátní a pochopitelné prostředky. Ale ani tahle sestava ještě nemusela hrát tak bezzubě, jak jsme měli možnost vidět.

Bayern brzy stlačil obranný val Viktorie na 25 metrů od její brány. Potíž byla v tom, že plzeňský defenzivní blok prakticky nebyl aktivní. Snaha napadat mnichovskou rozehrávku postrádala patřičnou agresivitu, a tím pádem byla šance získat míč a přepnout bleskem do protiútoku minimální.

Hra Bayernu plynula natolik rychle, že než se Plzeňák případně rozmyslel, že by mohl zkusit získat míč, už byl prostě fuč.

A když už se balonu Viktoria výjimečně dočkala, prakticky okamžitě ho ztrácela. A to ani Bayern nemusel spouštět žádný mistrovský kontra-pressing. Obrovská potíž Plzně spočívala v tom, že i bez tlaku soupeře častokrát sama kazila hned první, druhou přihrávku.

A to je potom těžké...

Špatná forma Plzně nespadla z nebe

Na sociálních sítích jsem zaznamenal i velmi trefný postřeh zhruba v tomto znění: "To je hrozný... V televizi ukážou Kozáčika, jak drží balon, pak jde rychle opakovačka šance Bayernu - a jak to střihnou do reálu, už má zase míč Ribéry, protože ho Plzeň mezitím stihla okamžitě ztratit."

A tohle je jev, který nespadl z nebe.

Výkonnost fotbalových týmů se pohybuje po sinusoidách a ta plzeňská je prostě už nějaký ten pátek dole. Jen si projděme její výsledky od slavného postupu do Ligy mistrů přes Maribor.

Viktoria pak měla velkou honičku porazit doma Olomouc 3:2, v Liberci hrála 1:1, doma dostala od Manchesteru City při vstupu do Ligy mistrů 0:3, výsledkem 0:0 pohostila Duklu, těsně 2:1 vyhrála v Jihlavě. A pak přišla porážka 2:3 v Rusku od CSKA, pohárová výhra nad slabým Kladnem a sobotní zápas 1:1 se Slavií, v němž nebýt Kozáčika, měla Viktoria prohrát.

A to proto, že ji Slavia při rozehrávce agresivně napadala a po zisku míče chodila do nebezpečných kontraakcí. A to je právě to, co Plzni na Bayernu naprosto scházelo.

Styl "ovce kráčející na porážku" vedl k naprosto šíleným číslům. Poměr střel se zastavil na čísle 35:0, přičemž v poločase vypadal ještě hrozivěji - 22:0.

Za 90 minut letělo na Kozáčikovu branku 21 střeleckých pokusů, nutno říct, že slovenský brankář chytil nejméně čtyři pět gólů.  A na rohy to skončilo 10:2, držení míče v procentech 70:30...

Výkon na technické K.O.

Být to v boxu, vyhlásil rozhodčí nejpozději v poločase technické K.O. A to se Bayern ještě nepředřel. Obávám se, že kdyby v utkání potřeboval z nějakého důvodu vyhrát 15:0, tak by to nejspíš proti takto hrajícímu soupeři dokázal.

Jediná osoba, která mu efektivně čelila, se totiž jmenovala Matúš Kozáčik. Když slovenskému gólmanovi hned v úvodu vyskočila z rukavic Alabova střela, v mnohých jistě hrklo. Kdyby měl Kozáčik ještě k tomu všemu černý den, mohlo to pro Viktorii dopadnout vskutku strašlivě - ale pak se proměnil v "Létajícího Matúše" a chytal chvílemi i nemožné.

Přesto bylo jen otázkou času, kdy se zvednou gólová stavidla. A aby to měl Bayern ještě snazší, iniciativně je povytáhl obránce Roman Hubník, který se nesmyslně snažil pomáhat Čišovskému stopujícímu uvnitř šestnáctky Robbena. A nizozemský fenomén za nabídnutou příležitost penaltového faulu zkušeně poděkoval.

Ano, zrychlení Robbena či Ribéryho je nadpozemské a bránit se prakticky nedá. Ale 0:5 ještě na Bayernu v téhle sezoně nikdo neprohrál a patrně tam nikdo neodkopal ani tak se vším smířenou partii jako Plzeň.

Otrávená plzeňská studánka

V srpnu jsem na vlastní oči v Allianz Areně viděl zápas Bayernu s průměrným Norimberkem (2:0). Ano, Guardiolova mašina tenkrát možná ještě hledala ten správný rytmus, ale bavorský soused ji do poločasu z brejku minimálně třikrát gólově ohrozil!

I tuhle sobotu Bayern doma prohrával s Mainzem, který donutil stopera Boatenga k chybě ve sprinterském souboji. Jenže Plzeň soupeře nenutila vůbec k ničemu a náhradní stoperskou dvojici Van Buyten - Contento absolutně neobtěžovala.

A i kdyby se nakrásně řeklo, že se koncentrovala na defenzivu, tak i tady byla chvílemi plonková. Přece není normální, aby nejnebezpečnější hlavičkář soupeře na hřišti, skoro dvoumetrový stoper Van Buyten, při rohovém kopu skákal na balon naprosto neobsazený. Z místa, bez náběhu!

Že by Plzeň v Mnichově něco uhrála, to asi nemohl očekávat nikdo. Je dokonce možné, že kdyby alespoň trochu hrála fotbal a ve svých výjimečných pokusech o ofenzivu chodila na útočnou polovinu ve větším počtu, než byli dva tři lidé, třeba by dostala ještě větší "klepec".

Jenže tím, co v Mnichově "předvedla", popřela Viktoria sebe samotnou.

Studánka čiré vody, na jejíž hladině byl k vidění odraz moderního evropského fotbalu, je najednou otrávená.

A to nejspíš včetně trenéra Pavla Vrby, strůjce plzeňského zázraku, který zápas na Bayernu hodnotil ve stylu "proti takovému soupeři jsme na víc neměli".

Ano, kvality Bayernu jsou nesporné, ale nechat se takhle zadupat do země... Serióznímu listu Süddeutsche Zeitung byla Viktoria svým výkonem pro smích: "Zápas probíhal jako v prvním kole Německého poháru, přestože Plzeňští nejsou listonoši, řezníci či studenti, ale profesionální fotbalisté s nějakou cenou..."

Prodali Daridu a začal pád

Řekněme si v té souvislosti ještě jednu věc: Je třeba si definovat, kde vlastně leží cíle Plzně.  Zatímco pro Bayern přijdou nejdůležitější fáze sezony na jaře ve vyřazovacích bojích Ligy mistrů, pro Plzeň bylo nejdůležitější do skvěle honorované soutěže především postoupit. A v lize si zkusit vybojovat právo startu v Champions League zase pro další sezonu.

Cokoli by Plzeň uhrála ve skupině, by samozřejmě bylo hodně navíc.

Už po losu bylo zjevné, že Bayern a Manchester City jsou někde jinde. Vzhledem k tomu, že anglický tým ve středu uválčil výhru v Rusku, pro Plzeň pořád ještě žije šance, že když doma zvládne zápas s CSKA Moskva, může skončit ve skupině i třetí.

To by byl velký úspěch. Ovšem ten se nemůže narodit, pokud si Viktoria bude udržovat tu "sportovní fazonku", kterou disponuje právě teď.

Nezvyklý tah, kdy po úspěšné kvalifikaci a Vrbově oslavném kotrmelci v Mariboru odešel nejlepší a nejperspektivnější hráč Plzně Vladimír Darida, se Plzni vrací víc, než si myslela.

Ztratila rytmus, sebevědomí a časem i herní jistotu. Viktoria ztratila sebe samu. A výsledek jsme viděli na Bayernu.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy