Praha - Němci jsou zpátky, na plné pecky. Španělské titány v prvních semifinálových zápsasech Ligy mistrů zadupali do země, to viděl i slepý.
A Gary Lineker na Twitteru oprášil svůj stařičký výrok do aktuálního znění: "Předpověď: Ve finále se utká 22 chlapíků, co budou 90 minut kopat do míče. A na konci vyhrají Němci."
Bayern Mnichov rozsekal na kaši slavnou Barcelonu 4:0, ještě větší šok utrpěli fanoušci Realu Madrid, jejichž miláčci zírali na Roberta Lewandowského, jak jim v dresu Borussie Dortmund sází jeden gól za druhým.
První, druhý, třetí a z penalty čtvrtý. 4:1 pro Dortmund, to se tedy bude Ronaldovi a spol. doma těžko otáčet...
"Nejdřív německý fotbal uspěl s progresivní filozofií u reprezentačního týmu, teď se to projevilo i na klubové scéně. Byť svoji roli hrály i momentální faktory. Ale podstatné je, že ve fotbale má vždycky náskok ten, kdo předpoví vývoj, nebo se ho rychle chytne. A to se Němcům podařilo dokonale," říká Verner Lička, šéf české trenérské unie.
Supermutant, seznamte se!
"Presing a represing, to je základ fotbalu, se kterým Barcelona ovládla fotbal. Jak ztratím míč, hned týmově napadám nejen hráče s míčem, ale i ty, kterým by mohl přihrát. A jak balon získám, hned si několik mých hráčů musí nasprintovat do volného prostoru a dát tak rozehrávači několik variant, což se pak druhé straně logicky těžko brání."
Takhle popisuje "systém Barcelona" Jaroslav Hřebík, sportovní ředitel Sparty.
Přesně tak hraje už několik let i Dortmund - a získal díky tomu pod mladým koučem Jürgenem Kloppem dva německé tituly.
Přesně tohle před sezonou ukazoval na videu i Jupp Heynckes, muž z úplně jiné generace, jehož očím ale vývoj neutekl. A navíc mu s tím pomohl i Matthias Sammer, bývalý sportovní ředitel německého svazu, který na podobné moderně pracoval předtím s Joachimem Löwem a kouči mládežnických reprezentací.
"Vzali si to nejlepší z barcelonského stylu a naroubovali na něj to nejlepší z typicky německých fotbalových vlastností: obrovskou sílu a agresivitu. Bayern dokázal na Barcelonu vyvinout tlak ve všech prostorech hřiště. Ve spojení s publikem to působilo dojmem, jako by povstalo celé Bavorsko," usmívá se Lička.
Vznikl supermutant, který ve své DNA nese "Barcelonu", německý fotbal i jeho multi-kulti mix. Je ďábelsky rychlý, silný a úžasně hraje fotbal. Líp než Barcelona s Realem. A nastupuje v dresech s německou orlicí i s výsostnými znaky Bayernu a Borussie Dortmund.
Místo matthäusovských mašin Turci
Když v květnu 2001 pobíhali Effenberg a spol. po San Siru s trofejí vítězů Ligy mistrů, po výhře nad Valencií, asi nikoho v německém fotbale nenapadlo, že po dalších tucet let si německý klub na tenhle pohár nesáhne. Byť byl vzápětí Leverkusen ve finále. Pak přišla dlouhá pauza - a v posledních třech letech si Bayern zahrál už dvě prohraná finále.
"Ale krátce po tom roce 2000 se německý fotbal ocitl v obrovské krizi. Já měl tehdy hodně co do činění s mládežnickými reprezentacemi. A tam bylo jasně vidět, že Němci zaostávají," vypráví Lička.
Kahn, Ballack a spol. si, pravda, ještě zahráli ve finále MS 2002, ale už dva roky nato na Euru v Portugalsku je z turnaje vypráskalo i Brücknerovo "béčko!" A Němci si řekli: Achtung, ujíždí nám vlak. Musíme to dělat jinak.
"Postavili úplně novou vizi. A hlavně společnou. Svaz, unie trenérů, experti z UEFA, něco takového v českém fotbale úplně chybí," upozorňuje Lička na to, že v Česku si každý hraje na svém plácku.
Němci skončili se stylem postaveným na fyzické urputnosti, naběhaných kilometrech a navzpíraných činkách. Však si vybavte třeba Lothara Matthäuse. Místo toho vsadili na rychlost, výbušnost - a cíleně také na děti z rodin přistěhovalců, které měly větší hlad po úspěchu, obrovskou touhu prosadit se v majoritní společnosit.
"Pro německý fotbal to znamenalo velké okysličení. Velký prostor dostali etničtí Turci, které fotbalově vychoval ten nový německý systém. Někde jsem teď viděl statistiku, že 25 takových fotbalistů teď působí v německých reprezentačních výběrech všech katagorií a 25 dalších v tureckých. To je něco neuvěřitelného," uklání se Lička.
Dohnala Real jeho interní válka?
Mladý multi-kulti tým pak pod Klinsmannovým vedením získal na MS 2006, které Němci pořádali, bronz. stejnou stezkou od té doby kráčí i Joachim Löw. A také i Bayern s Dortmundem.
"Dortmund zdaleka nemá vyhráno," vzkazuje německému klubu José Mourinho, kouč Realu. To by ale jeho hvězdy v odvetě musely hrát úplně jinak, než ve středu večer.
"Real mě překvapil, počítal jsem, že jeho hráči budou vůči fyzickému stylu německých celků odolnější. Barcelona se takovému kontaktu obvykle vyhýbá dokonalou kombinací a prací s míčem, ale Real tomu normálně umí čelit. Jenže v Dortmundu jako by mu úplně chyběla duše, snaha po úspěchu. Dost možná se projevily dlouhodobé vnitřní problémy v kabině," míní Lička.
A naráží tak na dlouhodobý spor Mourinha s brankářem Casillasem nebo obráncem Ramosem. Navíd podtržený nejistotou, jestli Mourinho v Madridu po sezoně zůstane.
Barcelona se redukovala na Messiho
Barcelonské zakolísání na Bayernu prý Lička čekal spíš. "Barcelonská mašina už mi přijde trochu opotřebovaná. Projevuje se to třeba tím, že dřív se tam o góly dělila spousta hráčů, i obránci, ale hlavně Xavi či Iniesta. Poslední dobou se drželi nahoře hlavně díky mimořádné Messiho střelecké produkci. Ale když Messi hraje-nehraje, tak jako v úterý, tak mají v útočné fázi problém," všiml si expert. Messi nastoupil po zranění a působil dojmem, že není ve své kůži.
"Ještě tak dojížděli na setrvačnost z Guardiolovy éry. Jeho nástupce Vilanova pak byl z vážných zdravotních důvodů také nějaký čas mimo tým, ono se to všechno nasčítalo," míní Lička. "
"V pohárové soutěži navíc velmi záleží na momentální konstelaci. Barceloně v Mnichově chyběli Puyol i Mascherano, takže jednak mělil problém s obsazením pozice stopera, jednak zrovna tihle borci by na hřišti uměli tým vybudit. Ale oni tam tentokrát nebyli," říká Lička. "Naopak Bayern i Dortmund ty zápasy zachytily na absolutním vrcholu formy."
Fotbal za poslední roky zažil éru italskou s neporazitelným Milánem Arriga Sacchiho, francouzskou éru Zidaneho a spol., období dominance anglických klubů, pak dobu barcelonskou. Začíná po letech opět nadvláda německé fotbalové síly?
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz