V roce 2010 se rozhodovalo najednou o pořadatelích šampionátů v letech 2018 a 2022. Volby od začátku provázelo podezření z korupce. Nyní američtí žalobci zveřejnili detaily o zaslání úplatků pěti čelním funkcionářům FIFA před hlasováním.
Rusko zdolalo ve volbě pořadatele MS 2018 Anglii a společné kandidatury Nizozemska s Belgií a Španělska s Portugalskem. Katar zase překvapivě v závěrečném kole hlasování porazil USA.
Pro Rusko hlasoval tehdejší šéf fotbalové konfederace Severní a Střední Ameriky CONCACAF Jack Warner, který za to obdržel pět milionů dolarů. Stejný krok učinil také dlouholetý člen výkonného výboru FIFA Rafael Salguero z Guatemaly, který byl loni za úplatkářství potrestán sedmiletým zákazem činnosti. Salguero už v roce 2016 přiznal, že se při volbě pořadatele světového šampionátu 2018 nechal uplatit, peněz se však nedočkal.
Rusko závěry amerických žalobců odmítlo. "Je to jen názor právníků. Opakovaně jsme uvedli, že naše kandidatura byla transparentní. Už jsme zodpověděli všechny otázky. Jak vyšetřovací komise FIFA, tak médií. Předali jsme všechny potřebné dokumenty. Nemáme co dodat a nebudeme reagovat na pokusy vrhající stín na naši kandidaturu," řekl agentuře Interfax ředitel organizačního výboru MS Alexej Sorokin.
Obvinění popřel i mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. "Čteme zprávy médií. Nechápeme, co mají znamenat. Rusko získalo právo pořádat světový šampionát naprosto legálně. V žádném případě nebylo spojeno s úplatky. To odmítáme. Rusko hostilo nejlepší mistrovství v dějinách, na což jsme hrdí," prohlásil Peskov.
Proti obviněním vystoupil i bývalý šéf FIFA Sepp Blatter, který kvůli rozsáhlé korupční aféře v roce 2015 odstoupil z funkce a poté dostal šestiletý zákaz působení ve fotbale. "Výkonný výbor měl gentlemanskou dohodu, že v roce 2018 bude mistrovství pořádat Rusko a v roce 2022 USA," řekl Blatter agentuře AFP.
Katar poté podle Blattera získal pořadatelství šampionátu díky politickému nátlaku. "Přišlo to z nejvyšších míst," prohlásil Blatter v narážce na setkání někdejšího šéfa UEFA Michela Platiniho, bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho s delegací Kataru, kde se měla podpora kandidatury dojednat a za což Platini údajně dostal úplatek. Někdejší slavný fotbalista posléze obdržel čtyřletý zákaz činnosti kvůli přijetí podezřelé platby od Blattera za poradenskou činnost.
FIFA v prohlášení připomněla, že v procesu je vedena jako poškozená strana. "Etická komise FIFA už všechny zmíněné funkcionáře potrestala a padly i doživotní tresty. Pokud se u soudu potvrdí, že páchali trestnou činnost, měly by následovat i tresty v rámci trestního práva," uvedla federace.
Katar za příslib úplatků zvolili tři jihoameričtí funkcionáři. Šlo o tehdejšího šéfa jihoamerické konfederace CONMEBOL Nicoláse Leoze, předsedu Argentinské fotbalové asociace a místopředsedu FIFA Julia Grondonu a předsedu brazilského fotbalu Ricarda Teixeiru. Grondona i Leoz jsou po smrti, Teixeira je v Brazílii, která nemá s USA smlouvu o vydávání stíhaných osob. Leoz a Teixeira byli už v roce 2015 obžalováni z nezákonného prodeje vysílacích práv.
Vyšetřování amerických žalobců se dotklo i televizní společnosti FOX, která získala vysílací práva na mistrovství světa 2018 a 2022 rovněž pomocí úplatků.
