Superliga není pro tradiční fanoušky, míří na trhy v Asii. V Německu ale narazila

Marek Janoš Marek Janoš
19. 4. 2021 20:35
Tradiční anglické kluby jako Liverpool nebo Manchester United čelí rozzlobeným reakcím vlastních fanoušků, kteří jsou většinově proti účasti svých klubů v nově založené fotbalové superlize. Německé kluby se naplno postavily proti novému projektu a odmítly se jej účastnit. Důvodem je především vlastnická struktura.
Fanoušci Dortmundu během osmifinále Ligy mistrů 2020.
Fanoušci Dortmundu během osmifinále Ligy mistrů 2020. | Foto: Reuters

Stanovisko německého fotbalu jako takového je překvapivě jednotné. Nový projekt nepodporujeme, zní svorně z Bayernu, Dortmundu i od fotbalové asociace.

"Ekonomické zájmy velkých klubů z Anglie, Španělska a Itálie nemohou zničit strukturu, na které stojí celý evropský fotbal," uvedl šéf asociace Christian Seifert. "Je to nezodpovědné a vedlo by to k nezvratnému zničení národních lig a evropského fotbalu jako takového," vysvětlil.

Pravidlo 50+1

Ovšem pro velké kluby jsou ve hře lákavé peníze, které by jim nová superliga přinesla a které podle dostupných informací výrazně převyšují prostředky, na které si nyní přijdou z Ligy mistrů a domácích lig.

Proč Mnichov a Dortmund odmítly? Německé kluby musí podle národních pravidel splňovat takzvané pravidlo 50+1, podle kterého musí členové klubu kontrolovat většinu jeho akcií. Tedy alespoň 50 procent, odtud označení pravidla.

Členy klubu tvoří z drtivé většiny fanoušci a cílem pravidla 50+1 je omezení soukromých komerčních zájmů.

Členové schvalují všechno od sponzorských log na dresech až po přestavbu stadionu. Pro klub jako takový by bylo obtížné dostat od členů zelenou pro účast v superlize, jejíž projekt rozezlil i fanoušky zakládajících klubů.

Právě tyto kluby ovšem mají většinou jednoho silného majitele, často ze zahraničí. Příkladem je Liverpool, oba Manchestery, Chelsea nebo Milán. Fanoušci těchto klubů pak mají jen malou šanci ovlivnit jejich chod.

Faktorů je ovšem více, protože také Real Madrid a Barcelonu vlastní takzvaní členové klubu. Podle španělských médií ale za jejich rozhodnutími stojí především snahy odvrátit vážné problémy obou klubů, které podle deníku Diario Sport čelí obřím dluhům, v přepočtu v řádu desítek miliard korun.

Na rozdíl od španělských nebo italských klubů je situace v německých organizacích výrazně stabilnější.

Fanoušci minulosti

Nový projekt superligy jako takový míří na globální publikum a moderní fanoušky. "Superliga vnímá tradiční fanoušky klubů jako fanoušky z minulosti, místo toho se soustředí na ‚fanoušky budoucnosti‘, kteří baží po superhvězdách," uvádí BBC.

Jenže právě pravidlo 50+1 dává možnost rozhodovat první skupině fanoušků a tím chrání i jejich zájmy. "Jsme jasně proti založení superligy, odmítli jsme ji ve všech diskuzích," řekl šéf Dortmundu Hans-Joachim Watzke.

Superliga primárně nehledá fanoušky v Evropě, kde kluby sídlí. Soustředí se spíše na asijský trh, který má větší marketingový potenciál a tamní diváky historie klubů a sportovní stránka nezajímají natolik jako show a velká jména.

Pravidlo 50+1 v minulosti bylo důvodem kritiky bundesligového RB Lipsko, které jej obcházelo omezením členských pravomocí a neúměrnou výší členského poplatku. Je často také označováno za důvod, proč německé kluby mají jen výjimečně větší podíl zahraničního vlastnictví.

 

Právě se děje

Další zprávy