Strakonice – Na chodbě před soudní síní sedí chlapík ve svetru a sepraných kalhotách, všední typ, kterého byste v davu snadno přehlédli.
První zdání občas klame. Někdejší slovenský fotbalista Marián Dirnbach totiž podle výpovědí či odposlechů, které už v jednací síni Okresního soudu ve Strakonicích zazněly, patřil k hlavním hybatelům aféry cinklých sázek, kterou právě tento soud nyní rozplétá.
Na Slovensku už ho potrestali. "Dostal jsem trest tří let odnětí svobody s podmíněným odkladem na pětiletou zkušební dobu s probačním dohledem," říká Dirnbach. "Dělal jsem, co jsem dělal, lituju toho. Hlavně, že jsem do těch věcí zatáhl i další lidi a způsobil jim problémy."
Tři utkání sehrál i za slovenskou reprezentaci, působil také v české lize, ve Viktorii Žižkov, krátce na hostování v Blšanech. Tady si zhruba před 15 lety vybudoval kontakty, jichž pak jako člen sázkařské mafie využíval.
K fotbalu se teď z rozhodnutí slovenské fotbalové disciplinárky nesmí přiblížit na 25 let. "A podle výroku soudu se nesmím stýkat ani s dalšími osobami, potrestanými za tu naši činnost na Slovensku. Mám novou práci, začal jsem nový život, na tyhle věci chci zapomenout. Mrzí mě, že jsem se do toho kdy pustil," řekl Dirnbach před soudní síní v krátkém rozhovoru reportérovi Aktuálně.cz.
Když pak v soudní síni odpovídal na otázky státního zástupce, soudce i advokátů obžalovaných, bylo zjevné, že ví naprosto přesně, co říct chce a jak – a naopak co z něj nikdo nevypáčí ani heverem. V tomto ohledu byl na svou svědeckou výpověď precizně připravený. Řekl to, co musel, připustil jen skutečnosti, jež byly z odposlechů zcela zjevné. A nic nad rámec toho už si prý nepamatuje nebo se o to nikdy nezajímal.
"Odkud byly všechny ty peníze? To jsem neřešil"
Třeba o to, odkud proudily peníze, které měl gang rozdávat fotbalistům, ochotným manipulovat zápasy slovenské i české ligy, v Čechách pak i duely druhé nejvyšší soutěže, ČFL, juniorské ligy, domácího poháru či zimní Tipsport ligy.
Z odposlechnutých hovorů dalších účastníků kauzy vyplývá, že se občas čekalo, až leteckou cestou dorazí peníze ze Singapuru. "O to jsem se nikdy nezajímal, peníze zařizoval Ivan Žiga, případně Róbert Rák," jmenuje další bývalé slovenské hráče, s nimiž spolupracoval. Právě Žiga hrával jeden čas i v Malajsii, kde si mohl vybudovat kontakty na jihoasijské sázkařské kartely, s nimiž tuto skupinu spojila ve svém vyjádření i slovenská policie.
Dirnbach říká, že o tom nic neví. "Já jsem své vlastní peníze na sázky ani na úplatky neměl. Fungovalo to tak, že když mi mé kontakty z Česka oznámily, že by se dal domluvit nějaký zápas, oznámil jsem to Žigovi, pak jsem v souladu s jeho instrukcemi trval na tom, že se s těmi hráči, kteří mají být zainteresovaní, potkám na osobní schůzce – a až pak to Žiga případně vsadil. Kde, jak, za kolik peněz a kde ty peníze vzal, to jsem nikdy neřešil."
Aféra v kostce. Neorientujete se v aféře cinklých sázek? Její přehledné shrnutí najdete zde
Hráčům se slibovaly řádově tisíce eur, podle slovenské policie pak mafie sázela třeba za 50 000 eur. Na vysoké kurzy, obvyklé spojené s tím, že po 15. minutě padnou v utkání tři, čtyři nebo více branek. Jak se hráčům ty úplatky předávaly? "To si nepamatuju," řekl dnes Dirnbach.
Na jeden případ si ale vzpomenout musel. Osobně totiž poslal 112 000 korun na účet přítelkyně Lukáše Křečka, tehdy fotbalisty Vlašimi.
Tady je Dirnbachova verze příběhu, kterou dnes přednesl soudu. Šlo o druholigový zápas HFK Olomouc – Vlašim. "Oslovil mě (další člen slovenské sázkařské mafie) Róbert Rák, že má připravený zápas Vlašimi, že tam má svého hráče – a ptal se, jestli tam také nemám nějakého známého. Vzpomněl jsem si na Lukáše Křečka. Zkontaktoval jsem ho, ale Lukáš mi sdělil, že je zraněný a nebude hrát. Tak Robo (Rák) řekl, že tedy do věci nemůže jít, když můj hráč bude jen na střídačce."
Story pokračuje Dirnbachovým pokusem o vysvětlení, proč tedy posílal Křečkovi peníze, a to ještě na účet jeho přítelkyně. "Tam šlo o toho druhého hráče Vlašimi, toho, se kterým to dohadoval Robo (Rák). Ten vyžadoval peníze a Robo mě požádal, abych to zařídil. Tak mi Křeček poslal číslo účtu, na který mám peníze poslat – a domluvené to bylo tak, že si je pak u Křečka vyzvedne ten druhý hráč. Mrzí mě, že jsem kvůli tomu do celé věci takhle zatáhl Lukáše Křečka i jeho přítelkyni a způsobil jim problémy."
Na jméno onoho druhého hráče, ke kterému měly podle Dirnbachovy verze peníze ve finále doputovat, se dnes soudce ani státní zástupce slovenského svědka nezeptali.
Trval na schůzkách. Chodili na ně i falešní fotbalisti
Obžalovaní v kauze cinklých sázek
Obžalováno bylo původně 22 osob. Z toho 4 muži, konkrétně Karel Kodeš, Jaroslav Chalupa, Vítězslav Brožík a Michal Káník, už akceptovali podmíněné tresty, které jmenovaní dostali trestním příkazem.
S dalšími 17 bývalými či současnými fotbalisty a jedním rozhodčím probíhá ve Strakonicích u okresního soudu hlavní líčení. Jsou to:
Zbyněk Hauzr, David Jablonský, Ondřej Bíro, Jan Hanzal, Petr Hlaváček, Daniel Kaplan, Zdeněk Kopas, Michal Macháček, David Placák, Jan Procházka, Martin Doubek, Jan Halama, Michal Halama, Jan Kalenda (rozhodčí), Jan Kosak, Lukáš Křeček, Jan Leligdon a Martin Sus.
Zato se státní zástupce Miloslav Kelyman chtěl Dirnbacha ptát na jeho kontakty s obžalovanými Janem Hanzalem či Danielem Kaplanem. Jenže se to ukázalo jako procesně nemožné. Celá kauza, ve které už v Česku byly 4 osoby potrestány trestním příkazem a zbylo tak dalších 18 obžalovaných (viz infobox), byla totiž procesně rozdělena na dvě skupiny, které se soudí pod různými jednacími čísly, vlastně jako dva rozličné procesy.
Hanzal či Kaplan jsou členy té první skupiny, jejíž skutky strakonický soud řešil minulý týden. Do spisu tak dnes mohly být zařazeny jen Dirnbachovy odpovědi ke členům druhé skupiny, v níž figurují například bratři Jan a Michal Halamové nebo už zmíněný Lukáš Křeček.
Velmi časté kontakty měl Marián Dirnbach především s Janem Halamou, bývalým hráčem Českých Budějovic, jejich strakonické farmy nebo posléze Bohemians z pražského Střížkova.
Na otázku státního zástupce, jestli s Janem Halamou řešil kupříkladu ovlivnění prvoligového utkání Teplice – České Budějovice, Dirnbach odvětil: "S odstupem času už si to nepamatuji, bylo toho hodně."
V obecné rovině si ale na Jana Halamu pamatuje velmi dobře. "Tenhle člověk mi toho strašně moc nasliboval, hrozně moc zápasů, on byl závislý na automatech, potřeboval peníze, a tak to bral jako na běžícím pásu."
Podle Dirnbacha si Halama neustále vymýšlel, že má domluvené i další hráče. "A přitom neměl, hrál to naslepo, já mu moc nedůvěřoval. Vždycky jsem po něm chtěl schůzku s těmi údajně domluvenými hráči, ale co si tak snažím vybavit, v souvislosti s ním se snad ani žádná nekonala. Oni ti lidi v tomhle hrozně podváděli. Jednou se mi stalo, že na takovou schůzku někdo, už nevím kdo, přivedl svoje kamarády, co přitom ve skutečnosti vůbec nebyli fotbalisti. I proto jsem na ty zápasy jezdil osobně, abych se ujistil, že ti, co nastupují do utkání, jsou opravdu ti domluvení."
Kolik takových schůzek a zápasů, jež osobně kontroloval, vlastně proběhlo a které to byly, si Marián Dirnbach nepamatuje.
Dirnbach vypověděl, že podvody na své "nadřízené", tedy na Ivana Žigu, dělal také on sám. "Třeba se stalo, že ten zápas zajištěný nebyl, neproběhla žádná schůzka se zainteresovanými hráči, kterou Žiga vyžadoval, a přesto jsem mu nahlásil, že je všechno domluvené. Proč jsem to dělal? Aby za mě vsadil, abych z toho případně sám měl nějaké peníze."
Osobně, na své vlastní triko, prý Dirnbach nesázel ani z vlastních peněz nikoho neuplácel. "Protože jsem neměl z čeho, já vlastní peníze neměl. Vsadil za mě Žiga. Z jakých peněz? To jsem neřešil."
Stejnou odpověď si Dirnbach připravil i na otázku, co se tedy dělo, když Žigu obelhal, že je domluvené, co domluvené nebylo – a sázka na zápas pak nevyšla: "To jsem neřešil. Že to nemá logiku? Asi ne, ale já to prostě neřešil."
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl – Aktuálně.cz
