Černý čtvrtek českého fotbalu. Kluby nevyužily šanci, pád přijde v éře plných kas

Marek Janoš Marek Janoš
16. 8. 2019 6:30
Hvězdy českých klubů odchází na dobré adresy v zahraničí. Zároveň si česká top trojka může dovolit investovat do svých mančaftů. Přesto se právě ve čtvrtek naplnil nejčernější scénář. Tři pohároví účastníci jsou ze hry a Česko zažívá nejhorší ročník na evropské scéně za posledních pět let.
Plzeň - Antverpy
Plzeň - Antverpy | Foto: Tomáš Liška

Zatímco letos ponese jako jediná prapor českého klubového fotbalu v Evropě pražská Slavia, v sezoně 2014/2015 to byla Sparta. Tehdy se rozloučila s Evropskou ligou na konci podzimu, když v posledním skupinovém zápase přišla s Young Boys o postup do jarního play-off. Z předkol se tehdy pakovaly Plzeň, Liberec i Boleslav.

Před pěti lety Češi měli zároveň naposledy jen čtyři účastníky v evropských pohárech. Stejná situace s téměř stoprocentní pravděpodobností nastane v sezoně 2021/2022. Odvrátit by to dokázala jedině senzační jízda Slavie Evropou a nepochopitelná zaváhání klubů z koeficientově blízkých zemí, jakými jsou Nizozemsko, Řecko, Dánsko nebo třeba Kypr a Chorvatsko.

To, že Česko přijde o jedno místo v evropských pohárech, není až tak překvapivé. Koeficientová matematika předepisuje, že celkový národní koeficient pro kvalifikaci do pohárů se dělí počtem účastníků v dané sezoně.

Znamená to, že země pohybující se na hranici čtyř a pěti míst pro poháry poměrně pravidelně střídají období, kdy nasazují pět mužstev a kdy čtyři. Zjednodušeně řečeno jde o to, že kluby v žebříčku hůře umístěné dělí svůj úspěch v pohárech menším počtem klubů, a tak se dostanou před momentálně žebříčkově lépe umístěné země, které body získané do koeficientu dělí vyšším počtem klubů.

Na udržení pěti vstupenek můžou domácí kluby pomýšlet pouze v případě, že by se Slavia probojovala do základní skupiny Ligy mistrů, nebo uhrála velmi dobrý výsledek ve skupině Evropské ligy. Naděje tak musí český fotbal upínat do Vršovic a zároveň doufat v zaváhání dalších klubů.

Paradoxně Česko o pozici nejspíš přijde v situaci, kdy hráči z nejlepších českých klubů opět odchází na dobré adresy v Evropě a zároveň tři nejlepší kluby mají dostatek prostředků na posily. Plzeň díky loňské účasti v Lize mistrů, Slavia se Spartou díky štědrým majitelům.

České kluby sice měly neobvykle přísný los, ani jeden nebyl ve 3. předkole vyloženým favoritem, všechny hrály téměř do poslední minuty o šanci na postup, možná chybělo i trochu pověstného štěstíčka. To bychom ale spíš mohli vyměnit za produktivitu.

Účast v Evropské lize 2 podle národních koeficientů

Země na 1. - 5. místě podle koeficientu budou mít v kvalifikaci jeden klub.

Země na 6. - 15. místě podle koeficientu budou mít v kvalifikaci dva kluby.

Země na 52. - 54. místě podle koeficientu budou mít v kvalifikaci dva kluby.

Země na 55. místě podle koeficientu budou mít v kvalifikaci jeden klub.

Všechny celky měly ve třetím předkole potíže s produktivitou, Letenští nadto i s obranou. Boleslav se v dvojzápase bez Komličenka nedočkala proti bývalé Steaue gólu vůbec, Viktoria na první trefu čekala 171 minut, než se probudil Krmenčík. Sparta sice Trabzonu vsítila celkem tři góly, šance měla ale minimálně na dvakrát tolik.

Jenže skutek utek. A tak čeká Česko i přes zmiňované dobré finanční zázemí špičkových klubů sešup žebříčkem národních koeficientů. Před sezonou byli Češi třináctí, s odstupem za Rakouskem a těsně před Řeckem a Chorvatskem. Letos ale získali zatím jen 0,9 bodu do koeficientu.

Méně zaskórovali jen Makedonci, Albánci, Islanďané, Moldavsko, Malta, Estonsko a San Marino, země fotbalově daleko níže. Ve výčtu ještě chybí Švýcarsko, to má ve hře ještě ale tři pohárové účastníky, dva z nich ještě nezasáhli do bojů v předkolech.

V nejhorším případě mohou Češi pro sezonu 2021/2022 získat jen 17. příčku v nasazování do evropských pohárů. To by znamenalo propadnout se za Dánsko, Kypr, Řecko a Chorvatsko. Bohužel tento scénář není zdaleka nereálný.

Téměř jisté je, že po letošní sezoně budou Češi nasazovat jediný tým v předkolech Ligy mistrů a nebudou mít žádnou jistotu základní skupiny Evropské ligy, jen tři kluby v předkolech.

Kdo ví, jestli se za dva roky nebude vzpomínat na éru plných kas a z nich plynoucího potenciálu, kterého ovšem české kluby nedokázaly využít. Škoda.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 24 minutami

Ve sněmovně vznikne pracovní skupina, která má bránit obstrukcím

Ve sněmovně vznikne pracovní skupina, která by měla bránit paralýze dolní komory obstrukcemi, řekla Deníku N předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Řídit by ji měl místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). Skupina by se měla zabývat i potenciálními změnami jednacího řádu. Činnost komory v posledních měsících opoziční obstrukce několikrát zcela zablokovaly.

Sněmovnu letos zbrzdily obstrukce například v únoru, kdy opoziční SPD blokovala přijetí novely pandemického zákona. Hnutí bojovalo v posledních týdnech i proti snížení plateb za státní pojištěnce, stejně tak mu vadí i možné zavedení korespondenční volby. Opozice brzdila i odklad účinnosti klíčových částí nového stavebního zákona či projednávání novely zákona o střetu zájmů. Výjimkou nejsou dlouhé pauzy pro porady klubů či několikahodinové přednášení návrhů ohledně programu jednání.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Ministr Stanjura nařídil přezkum loňského prominutí DPH u plynu a elektřiny

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nařídil na základě vnějšího podnětu přezkoumat rozhodnutí své předchůdkyně Aleny Schillerové (ANO), které se týkalo prominutí DPH u plynu a elektřiny za listopad a prosinec. Cílem přezkumu je zejména ověření zákonnosti toho, zda lze skokový nárůst cen energií v posledním čtvrtletí loňského roku objektivně vykládat jako mimořádnou událost, která je ze zákona nezbytná k vydání generálního pardonu ministra financí. Uvedlo to ministerstvo. Na přezkum upozornila Česká televize. 

O prominutí DPH z dodání elektřiny a plynu rozhodla Schillerová generálním pardonem loni 20. října s cílem reagovat prominutím daně na skokový růst cen energií, a pomoci tak plošně domácnostem s rostoucími výdaji na bydlení.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vnitřně vysídlených bylo loni přes 59 milionů lidí, nejvíce v historii. Polovinu tvořily děti

Konflikty a přírodní katastrofy donutily loni další miliony lidí opustit své domovy. Ve vlasti, ale mimo svůj domov, žilo loni 59,1 milionu lidí, což je nejvyšší číslo v historii. Téměř polovina z nich byly děti, uvádí dnes zveřejněná zpráva Centra pro vnitřně vysídlené osoby (IDMC) při Norské radě pro uprchlíky (NRC).

Naprostá většina vnitřně vysídlených, 53,2 milionu lidí, odešla kvůli válečným konfliktům nebo násilí probíhajícímu v 59 zemích světa. Dalších 5,9 milionu lidí přinutila ke stěhování přírodní katastrofa, nejčastěji bouře, povodně a požáry. Během loňského roku IDMC zaznamenala přes 38 milionů vynucených stěhování, přičemž někteří lidé museli prchat opakovaně.

Kvůli konfliktům a násilí jsou lidé nejčastěji vnitřně vysídleni ve střední Africe, Střední Americe, v Afghánistánu, Sýrii nebo Barmě. Přírodní katastrofy a důsledky klimatických změn nejhůře dopadají na obyvatele Asie. Šest milionů vnitřně vysídlených žije v Číně nebo na Filipínách, pět milionů v Indii. Zhruba půl milionu lidí opustilo kvůli klimatu své domovy také v Brazílii nebo ve Spojených státech.

Letošní vydání zprávy klade zvláštní důraz na situaci dětí. Zhruba 25,2 milionu vnitřně vysídlených jsou děti do 18 let. Pokud se do statistik započtou mladí až do 25 let, je jich 33 milionů ve 104 zemích.

"Důsledky jejich vysídlení dalece přesahují jejich bezprostřední bezpečnost, blahobyt a vzdělání. Zdravé a šťastné dítě s větší pravděpodobností přispěje ke spravedlivé společnosti a fungující ekonomice," uvádí IDMC.

Zpráva pracuje s daty za rok 2021, a proto nezahrnuje dopady války na Ukrajině, která začala ruskou invazí 24. února letošního roku. Zpráva tento konflikt ale v závěru zmiňuje a řadí ho mezi nejhorší migrační krize na světě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy