Je úspěšným podnikatelem v oblasti IT, ze své firmy vytvořil největšího poskytovatele webhostingu v Česku. Fotbalovému prostředí není zavázán, kromě legitimních benefitů z reklamy od něj nic neočekává. A nejen proto může mluvit otevřeně o svých zkušenostech. "Pokud se k nám přidají i ostatní sponzoři, fotbal může začít finančně krvácet a to je jediná cesta, jak ho donutit k úzdravě," apeluje Grill.
Proto tak razantní krok uprostřed soutěže?
Beru ho jako poslední možnost, jak fotbal nakopnout, aby se probral. Po říjnovém zadržení Romana Berbra se otevřela alespoň malá šance, že se něco změní, ale poslední měsíc to nadšení ke změně zase začalo uvadat. A už se opět objevují prapodivné verdikty a sporně vyhodnocené situace, stačí se podívat na problémy Zbrojovky s výroky VAR. Vadí mi to a v poslední době jsem se začal zajímat o fotbal mnohem intenzivněji. Setkávám se s lidmi z okresních fotbalových svazů, z menších oddílů a dostal jsem takovou spoustu informací, že se mi z té špíny udělalo lidsky strašně špatně. Zveřejněná videa s Romanem Rogozem v hlavní roli byla poslední kapkou.
Jaké byly ohlasy na vaše rozhodnutí?
Bylo jich strašně moc, nečekal jsem, že se ta zpráva tak rozletí. Dokonce o tom psali novináři i ve Španělsku nebo Rusku. Lidi mi vzkazovali, že mi moc fandí, nedostal jsem jediný negativní ohlas. Snad jen v internetových diskuzích, některé komentáře mi večer četly z legrace moje dcery. Prý že nemáme peníze a chceme vycouvat. To mě pobavilo, jsme IT firma a jako jedni z mála nyní máme nejlepší období.
Konec ve fotbale jste přitom zvažoval už loni po návštěvě Plzně, kde hrály "vaše" České Budějovice a kde domácí zvítězili jen za vydatné podpory rozhodčích. Co se tenkrát stalo?
Ono nešlo jen o rozhodčí, ale byl jsem svědkem situace, která přesně ilustrovala poměry v našem fotbale. Před zápasem jsem navštívil prostory VIP, stál jsem u stolu sousedícího s tím, který patří plzeňskému vedení. Najednou se v místnosti zjevili Roman Berbr s Dagmar Damkovou a začali se zdravit se členy managementu Viktorie. Chovali se k sobě jako největší kamarádi. Dost mě zarazilo, že se i pánové mezi sebou líbali na tvář…
Hra na mafii?
Jo, přesně. Kmotrovské manýry. Schválně jsem si kvůli tomu pustil všechny tři díly Kmotra a je to jak přes kopírák. A zdaleka nejde jen o chování a gesta: hned po deseti minutách filmu vidíte, že není vše jen o penězích, ale o tom mít kolem sebe zavázané lidi. Teď ti pomůžu, ale vyberu si to. Řekněme, že je to historka pro zasmání, ale přesně dokresluje český fotbal.
To jsou hlavní důvody, proč jste přestali podporovat České Budějovice a Brno?
Rozhodli jsme se kvůli tomu, že se mi náš fotbal morálně hnusí. Abych se na sebe mohl podívat do zrcadla a ne na to, jak jsem krásný, ale abych se sám před sebou nestyděl. Pokud nezůstaneme sami, fotbal může začít finančně krvácet a to je jediná cesta, jak ho donutit k úzdravě. Já mám velkou výhodu: nebojím se mluvit, nemám s nikým žádné vazby, fotbal jsme brali čistě jako reklamu. A nutno říct, že účinnou, s visibilitou jsme byli spokojeni víc než u online reklamy.
Můžete prozradit rozsah vašich investic?
V případě obou klubů šlo o částku blížící se deseti milionům. Podporujeme ale i menší oddíly, pořádáme různé akce, rozdávali jsme dresy. Jasně, v kontextu fotbalu to nejsou nijak závratné peníze, ale já doufám, že se přidají i další sponzoři. Ono se o tom nemluví, ale situace v českém fotbale není vůbec růžová, je hodně klubů, které proplácejí faktury se zpožděním. Kvůli pandemii ubývá sponzorů, kraje snižují rozpočty. Třeba my jsme v létě oslovili devět klubů s nabídkou, že bychom chtěli logo na přední stranu dresů. Osm odpovědělo kladně. Tři týdny před začátkem ligy měly neobsazené místo!
Není utažení kohoutku trochu nefér vůči takové Zbrojovce, která mezi protežované kluby zrovna nepatří?
Je mi jasné, že ji to zasáhne, na druhou stranu doufám, že se přidá někdo další. Chtěl bych docílit toho, že se začnou ozývat další a další lidé, kteří budou chtít během jara něco změnit. Existují tu iniciativy, jako je Fevoluce, Čistý fotbal nebo Výzva 2021, což je super, ale mám pocit, že důvěra, že se jim podaří něco změnit, je malá. Lidi mají strach se ozvat.
Z čeho? Roman Berbr už takovou moc nemá.
Za poslední měsíce jsem se potkal s celou řadou z nich a pořád slýchám to samé: fotbal chceme změnit, strašně moc ho chceme změnit. Podporujeme vás, ale raději zůstaneme stranou. Pevně věřím, že orgány činné v trestním řízení celou zločineckou organizaci ve fotbale rozklíčují, protože to, co se tam děje, se už vymyká zdravému rozumu. Lidé tam naprosto ztratili soudnost a jejich morální hodnoty a pravidla jsou pro slušného člověka naprosto nepochopitelné. Mají pocit, že si mohou dovolit úplně všechno.
Takže už rozumíte podnikatelům typu Jiřího Šimáněho nebo Petra Pauknera, kteří byli mimořádně úspěšní ve svém byznyse, ale fotbalové prostředí je znechutilo?
Zmínění pánové jsou navíc z hmotného byznysu, takže určitě někdy na nefér jednání ještě narazí. Jenže my se pohybujeme ve virtuální sféře: všechno obstarají roboti, o zákazníky pečují stroje, které nedělají chyby a nepodrážejí. A pak přijdete do fotbalu, v němž všichni považují špínu za samozřejmost a ani si nedokážou představit, že by to bylo jinak, protože jsou její součástí… Takhle to funguje v profesionálním fotbale. Máte několik klubů, které ze systémů profitují, pak je skupina, která si zvykla na svou pozici, přežívá, nemá ambice a mlčí. A pak je pár těch, které bojují o záchranu.
Máte zkušenosti i s výkonnostním fotbalem?
Sponzorovali jsme i menší kluby v nižších soutěžích. Tam jsme zase mimo jiné naráželi na to, že za áčko si chodí zakopat nějaké známější jméno a dostává deset, patnáct tisíc měsíčně, a v béčku se borci skládají na dresy. Nebo se v rámci přeboru platí 150 tisíc za přestupy. Ti lidé vůbec neznají hodnotu peněz, a to na všech úrovních.
Deklarujete, že se z fotbalu chcete stáhnout, ale na druhou stranu přiznáváte, že v poslední době řešíte hlavně jej. Navíc údajně jednáte o koupi prvoligového klubu. Jak to jde dohromady s vaším prohlášením?
Ano, jednáme se dvěma kluby, další dva (jeden prvoligový a jeden druholigový) se mi ozvaly v momentě, kdy jsem se objevil v médiích. Není to tak, že bych aktivně vyhledával tým ke koupi, ale dostali jsme se do situace, kdy nám nabídky chodí samy. A my teď zvažujeme, jestli do toho nejít a neukázat, že se dá fotbal dělat čistě.
