Spartě se v posledních letech příliš nedaří výsledkově, na titul čeká od roku 2014, ale daří se jí hráče vychovávat. Čím to je?
Je to dlouhodobou prací. Všichni trenéři na Strahově pracují výborně a začíná to už od přípravky. Trenéři v přípravkách se šéfem Jaroslavem Vavříčkem umí vybrat kvalitní hráče. Většina z nich, neříkám, že všichni, projde už sparťanskou přípravkou a často se dostanou až do ligy, ať už první, nebo druhé. To je úžasná práce. Dobře jsou zvládnuté i následné kroky v žácích, dorostu. Je tam koncepce, výběr hráčů, je to správně nastavené.
Ten výběr hráčů v tak mladém věku je pro rozvoj klíčový?
Přesně, čím dřív prochází koncepcí výchovy, tak chodí připravení do následujících ročníků. Drilem, tréninkovými podmínkami, samotným tréninkem vám děti rostou. Pak ti, co tam přicházejí a jsou talentovaní, tak to mají velice složité. Kluci z akademie umí trénovat ve vysokých intenzitách a jsou na tom výborně technicky.
Jaké jsou jejich přednosti?
Když se zeptáte jakéhokoli ligového trenéra, tak hráče ze Sparty má rád. Vybírají si je, protože mají vítěznou mentalitu, učí se pořád vyhrávat, prohry se ve Spartě berou těžce. Mají dovednosti a jsou předpřipravováni na profesionální fotbal, i když většina z nich si jej nakonec nezahraje. Jsou zvyklí pracovat ve velké konkurenci ve velkém klubu.
Jak si v tomto stojí Slavia a Sparta?
Určitě nejde říct, jestli je lepší akademie Sparty, nebo Slavie. Oba tyto kluby jsou stěžejní, nosné pilíře výchovy mládeže v Čechách. Na Moravě nesmíme opomenout Baník a jeho tréninkové podmínky, skvělou akademii má i Sigma.
Když ten pohled přiblížíme k nejaktuálnějšímu jménu Adamu Karabcovi, bylo znát, že v něm něco je odjakživa?
To jsou hráči, o kterých se ví dlouhodobě. Upoutají vás už v přípravkách, ví o nich všichni trenéři. Pak přichází jen bod B, kam se posunou, do jakého velkého klubu. Sparta a Slavia jsou tak velké značky, že se tam ti kluci chtějí posunout. Není to o tom, že přemýšlí, že se dostanou do áčka, ale je tam velká konkurence. Když v té velké konkurenci uspějí, tak jsou skvěle připravení. Skvělí trenéři, skvělé tréninkové podmínky a konkurenční prostředí.
Co je určující u hráčů v tak nízkém věku?
Někteří upoutají rychlostí, někteří technikou, ale obecně jde hlavně o pohybovou kulturu toho dítěte. Všestrannost. Když spadne, tak rychle vstane. Umí udělat kotoul, umí hvězdu. To je soubor faktorů, který děti mají zvládat. Dnes je ve fotbale důležitým fenoménem rychlost. Ať už sprintová, nebo třeba rychlost myšlení. Někteří hráči jsou pomalejší, ale rychle jim to myslí a mají to tak skvěle technicky zvládnuté.
Jaká je role rodiny?
Ta je extrémně důležitá. Jednak dítě ke sportu vychovává, jednak ho může správně nasměrovat. Konkrétně u Hložka s Karabcem to rodina zvládla naprosto skvěle, a proto jsou tak daleko. Někdy jsou rodiče extrémně ambiciózní a dítě se pak necítí ve sportu komfortně, protože je na něj vytvářen tlak. Je to ale opravdu individuální, někteří kluci zase potřebují impulzy.
Je cestou přitahovat mládežnické hráče ze zahraničí, jako se to děje ve velkých akademiích?
Většinou k nám chodí hráči z bývalé Jugoslávie, pro které je to mezistupeň do světa velkého fotbalu. Často tu máme hráče ze Slovenska. V Česku ale neumíme vytvořit podmínky obrovských akademií, jako je například ubytování v domácnostech. Nevím, jestli se těm velkým akademiím jako Salzburg nebo Ajax budeme někdy přibližovat, zatím to neumíme. Zaprvé mají obrovské sítě skautů. Pak musíte dítě přivést, pak se o něj dobře postarat. Vytrháváte ho z rodiny z obrovské vzdálenosti a není to sranda. Tito hráči to pak mají složité.
Kromě Sparty a Slavie jsou v lize kvalitní mladí hráči i v dalších klubech. Za všechny můžeme uvést Pavla Buchu. Zlepšuje se výchova hráčů v Česku?
Mám z toho poslední dobou příjemný pocit, že ti hráči teď dostávají šanci a sportovní ředitelé je podporují. Vidí, že jsou to pro ně klenoty a pak jsou to pro ně zajímaví hráči na trhu. Z reprezentace do 18 let se mi líbí i Jakub Drozd z Baníku, Michal Čerňák z Jablonce nebo Kryštof Daněk z Olomouce. Do kategorie U18 spadá i Adam Karabec, ale ten už za ni hrát asi nebude. Může z fleku nastoupit za jednadvacítku. Jsou to šestnáctiletí, sedmnáctiletí kluci, ale už sbírají minuty v lize. Je to sporadicky, ale je to hrozně pozitivní a trenérům, kteří je dávají do zápasů, hrozně fandím.
