Glosář - Tak tu zase máme aféru. Libor Kovařík, dnes už bývalý ligový a mezinárodní rozhodčí, na stránkách deníku Sport pohovořil otevřeně o osobě Romana Berbra, českého místopředsedy Fotbalové asociace ČR.

Když pondělní část jeho zpovědi shrneme, dozvíme se z ní zhruba toto:

1) Tuzemské rozhodčí pro profesionální soutěže fakticky neřídí Dagmar Damková, která to má jako předsedkyně příslušné komise v popisu práce, ale její životní partner Roman Berbr.

2) Zmíněný Roman Berbr se na akcích pro rozhodčí chová jako totalitní diktátor. Trestá každý, byť sebemenší, projev vzdoru, a to jednoduše: omezením delegací dané osoby pro atraktivní zápasy, případně dalšími naschvály. Preferuje skupinu svých oblíbenců, ostatní, zejména moravské sudí, má pak tendenci perzekvovat.

Na jednu stranu: Nic nového pod sluncem. Na stranu druhou: O zlu by se mlčet nemělo a je důležité, že tentokrát o Berbrových praktikách nepadlo svědectví z druhé ruky, ale přímo z komunity rozhodčích. A nikoli anonymní.

Libor Kovařík měl na mezinárodní listině FIFA mezi Čechy druhou nejvyšší pozici po Pavlu Královcovi, o to větší váhu jeho slova mají.

Byla tedy vyřčena. Sledujme pozorně, co se děje dál. A nutno konstatovat, že (zatím) vůbec nic.

Miroslav Pelta, předseda Fotbalové asociace ČR, mlčí. Stejně tak mlčel, když jednání Berbra a Damkové zpochybnil před časem Vlastimír Hrubčík, moravský člen výkonného výboru FAČR. Také poukázal na to, že Berbr nemá z pozice své funkce u rozhodčích co dělat, a zmínil, že z listin rozhodčích pro profesionální soutěže stále ubývá moravských jmen. "Pan Hrubčík to dotáhne leda k sebevraždě," vzkázal mu tehdy po svém osobitý český místopředseda Berbr. A brzy se i tahle bouře v hrnku vody utišila.

Jenže ta současná, vyvolaná Kovaříkovým svědectvím, se nejspíš neutiší, dokud se pod dokumentem nazývaným Rámcová smlouva mezi Fotbalovou asociací ČR a Ligovou fotbalovou asociací neobjeví Berbrova signatura.

"Už jsem nemohl mlčet," říká sudí Kovařík a odmítá, že by jeho vyjádření k Berbrově osobě mělo jakoukoli souvislost se Spartou či s projektem samostatné ligy, který Berbrova osoba blokuje.

Ať už byly jeho pohnutky jakékoliv, ta slova byla každopádně vyřčena a ve válce o samostatnou ligu budou samozřejmě proti Berbrovi použita.

Husákův James Bond? Rok u StB

Zkusme si rychle shrnout, kdo je to Roman Berbr. Bývalý rozhodčí sám o sobě vypráví, že v éře socialistického Československa působil sedm let u rozvědky. "To mě utužilo," řekl k tomu v knize Kmotr Fotbal.

V archivech bezpečnostních složek ale o jeho údajném působení v roli "Jamese Bonda ve službách Gustáva Husáka a politbyra ÚV KSČ" nenajdeme ani čárku. Zato obsahují jeho spis, podle kterého byl po dobu jednoho roku, přesně od 1. února 1979 do 31. ledna  1980, referentem 2. oddělení I. odboru správy StB KS SNB Plzeň. (více zde)

Lidé, kteří s Berbrem přišli častěji do styku, zdůrazňují jeho inteligenci, ale i zálibu v používání nátlakových či manipulativních technik. "Estébácké" chování je tedy Berbrovi zcela vlastní.

V průběhu let Roman Berbr zrealizoval plán, jak ovládnout český fotbal. Vrcholným orgánem asociace je totiž valná hromada, na kterou delegáty podle stanovami daného klíče vysílá česká a moravská komora, a to v různých segmentech. Profesionálního fotbalu, klubů třetích lig a divizí, krajů a okresů.

Zejména výkonnostní a regionální fotbal v Čechách Berbr ovládl prakticky komplexně. Podařilo se mu totiž celou tu mozaiku obsadit svými věrnými, zhusta bývalými rozhodčími. Díky tomu už pěkných pár let platí, že předseda českého fotbalu nemůže být zvolen, aniž by s tím Roman Berbr souhlasil.

To je politická linie Berbrovy moci. Ta druhá souvisí s rozhodčími. "Já už s nimi léta nemám nic společného," rozpráví Berbr. Není to pravda. Dokonale zafungoval jeho "projekt Dáša". Z nadějné rozhodčí Dagmar Damkové, která ve slabší konkurenci mezi ženami s píšťalkou zazářila jako světová hvězda, se časem stala členka mocné komise rozhodčích UEFA.

A po odchodu Ivana Haška z pozice předsedy fotbalové asociace ji spiklenci v čele s Tomášem Paclíkem, majitelem plzeňského klubu, protlačili i do vedení české komise rozhodčích.

Všem bylo jasné, že prostřednictvím Damkové, s níž žil pod jednou střechou, se k moci nad českými rozhodčími dostal i loutkář Berbr.

Že se kolem rozhodčích ometá, vidí i slepý. Navštěvuje pravidelně jejich semináře, nechyběl ani na jejich soustředění v Emirátech. Což se oficiálně zdůvodnilo tím, že tam shodou okolností zrovna také zamířil, aby s vedením tamní asociace podepsal smlouvy o spolupráci. Typický příklad toho, jak Peltova asociace chatrně a pokrytecky kryje Berbrovy zjevné vazby na rozhodčí.

O tom, že Roman Berbr není jen hodný strejda, který se na ty kluky rozhodcovské, tedy takříkajíc na svoji krev, přijde čas od času podívat, ale že veškerou důležitou agendu kolem nich ve skutečnosti osobně řídí, se samozřejmě také obecně dlouhodobě ví, jen to dosud mělo charakter velmi hlasité šuškandy. A Kovaříkovo svědectví jí teď dává potvrzující punc.

Pokud Berbr osobně ovlivňuje postupy a sestupy na listinách rozhodčích, stejně jako jejich nasazování do konkrétních soutěží a hlavně zápasů, pak je to jistě velmi špatně, protože mu to nenáleží.

Téma jízdné. Kdo neplatí, jede z kopce?

Je tu ale ještě jedna rovina, o které ani Kovařík nemluví. A v kratičkém rozhovoru, který jsme spolu vedli, naznačil, že o ní nadále hovořit nebude. A to je rovina spojená s možnou korupcí či manipulacemi zápasů.

Upřímně řečeno to, že Berbr zasahuje do kompetencí, které mu nepřísluší, a chová se jako Stalin, je víceméně interním problémem fotbalu. Jenže jsou tu významnější podezření, která by měla zajímat i orgány činné v trestním řízení.

Kromě toho, že se o Berbrovo jméno lehce "šmrncly" korupční aféry z let 1995 a 2004, jsou totiž ve hře i aktuálnější příběhy. Česká televize odvysílala reportáž, v níž osoby se skrytou identitou vyprávěly o takzvaném jízdném. Má jít údajně o finanční částky, které jednotlivé kluby pošlou kamsi v kufru. S tím, že výše sumy odpovídá ambicím klubu. Ve stylu: chceš se zachránit, tak dej tolik a tolik. Podle Berbra absurdní nesmysl.

Pokud by to ovšem pravda byla, zdůvodňovalo by to samozřejmě extrémní snahu ligových klubů dostat se po vyhlášení samostatnosti jejich soutěže na FAČR právě z dosahu mocenského vlivu Romana Berbra.

Spekuluje se o tom, že "jízdného" se mohly týkat i informace v pověstné Křetínského černé tašce, o níž ovšem tehdejší šéf protikorupční policie prohlásil, že v ní nebylo nic zajímavého a hodného zřetele.

Jestli policie v té věci nadále něco koná, či opravdu nekoná, to je její věc. Ve fotbale se "taška" projevila tak, že se v boji o titul přestala skrze rozhodčí podporovat Plzeň v neprospěch Sparty. A jistou "ochranu" dostaly podle všeho oba nejsilnější kluby.

Tohle řekl k tématu Petr Paukner, majitel fotbalové Dukly: "Spartu a Plzeň považuju za jasné nejlepší kluby, které tu máme. Jejich finanční zázemí je s ostatními nesrovnatelné. A já nejsem bolestín, abych plakal, pokaždé když Dukla prohraje. Ale potkávám se v byznysové sféře se spoustou lidí. A jeden člověk mi nedávno řekl pěknou myšlenku: Proč je biatlon tak populární? Protože i závodnice, která na poslední střelbu přijede jako šestá, může ještě vyhrát. Zatímco ve fotbale jako by to bylo tak nějak jištěné, jako by se nic neponechávalo náhodě. A to dodávám, že Plzeňáci jsou mi jinak v podstatě sympatičtí." (více zde)

Nutno říct, že k tomu, aby se i Sparta cítila v lize komfortně, přispěl několikrát i sudí Libor Kovařík, který teď vystoupil s kritikou Romana Berbra.

Na podzim 2013 třeba v derby "S" vymyslel hodně sporný faul Gecova za šestnáctkou a Vácha pak z trestného kopu otevíral skóre. Ještě viditelnější pomoc přišla letos na jaře, kdy už Lafata nevěděl, co s obranou Teplic, tak skočil do prázdna a Kovařík ho za to obdařil nařízením pokutového kopu.

Liga nezávislá na Berbrovi chce i peníze

Zdá se, že z hlediska rozhodcovství už by tedy Sparta s Berbrem třecí plochy mít neměla. Válčí s ním ale kvůli jinému tématu, tedy kvůli samostatné lize.

Ligové kluby, vedené Spartou, chtějí vytvořit novou mocenskou strukturu, nezávislou na "strejcích z venkova", potažmo na Berbrově armádě bývalých či současných rozhodčích, která ovládá valné hromady FAČR.

Zároveň si kluby malují, že sotva si svá televizní a marketingová práva začnou obchodovat samy, bez asistence FAČR, jejich zisky záhy raketově stoupnou. Třeba už jen proto, že "nová liga" nebude spojována se značkou FAČR, poskvrněnou například temnou pověstí Romana Berbra.

Fajn, to je všechno v pořádku. Berbr ale průběžně tyhle snahy ligových klubů, toužících po samostatnosti víceméně na jeho osobě, přibržďuje ze dvou důvodů.

1) Z hlediska svého zájmu osobního. Jde mu hlavně o to, aby se ani v novém modelu nezměnila pozice komise rozhodčích. Ligová fotbalová asociace, řízená místopředsedou Sparty Dušanem Svobodou, vůdcem boje za samostatnost, to sice verbálně uznává, nicméně v zákulisí se údajně právě nyní ostře řeší způsoby, jak možný vliv Berbra na komisi v nových podmínkách osekat.

2) Z hlediska zájmu výkonnostního a regionálního fotbalu. Tady Berbr celkem logicky poukazuje na to, že ve světě je zvykem tento model: Velký profi-fotbal finančně pomáhá tomu menšímu, z nižších soutěží. A Svoboda navrhuje model opačný, prý dočasně, na rozjezd.

Přeloženo do češtiny: Ve hře je zásadní přerozdělení finančních toků z veřejné sféry, konkrétně zejména dotací na mládež z ministerstva školství. Potečou do akademií napojených na ligové kluby, nebo se něco dostane i na kluky z TJ Horní Dolní?

Nehraje se tedy jen o odstavení ďábla Berbra, ale také o velké peníze.

Rozhodčí Libor Kovařík říká, že jeho aktuální prohlášení pro deník Sport, který patří stejně jako Sparta Danielu Křetínskému, nemá s letenským klubem ani se samostatností ligy nic společného.

Je to možné. Nicméně zasazeno do kontextů, které jsme si právě popsali, dozajista bude mít.

Valná hromada svěřila kompetenci rozhodnutí o samostatné lize výkonnému výboru. Do stanov se přitom dostal i dodatek, že souhlasit s tím musí i místopředsedové.

Tedy včetně Romana Berbra. Na stole leží návrhy rámcové smlouvy mezi LFA a FAČR, tak jak je předložily obě strany. Ty návrhy se velmi liší. A proto se ostře vyjednává o podmínkách, které by případná rozluka přinesla oběma stranám, tedy lize i FAČR, potažmo výkonnostnímu fotbalu.

Někoho třeba může napadnout, že v pokrouceném světě českého fotbalu může být na prodej úplně všechno, tedy i jeden podpis. Kdo ví, třeba se licituje také o jeho hodnotě.

A palba z úst rozhodčího Libora Kovaříka, která Berbra odhaluje jako diktátora stalinského typu, může být při naznačených vyjednáváních, ať už o podmínkách smlouvy, nebo o něčem jiném, použita jako pádný argument. Inu, ve válce se průrazné střelivo, jakožto i mediální kanón, ze kterého se může pálit, bezesporu hodí. I Spartě, která válku za samostatnost ligy vede.

Velká přestřelka teď nejspíš jenom začíná. Budeme časem počítat padlé?

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz