Tajemství lorda Voldemorta prasklo. Berbr sloužil u StB

Luděk Mádl Luděk Mádl
6. 6. 2013 5:00
Roman Berbr, kandidát na pozici místopředsedy FAČR, pracoval u Státní bezpečnosti. Zjistil to deník Insider.
Roman Berbr v průběhu rozhovoru, který poskytl autorovi knihy Kmotr Fotbal
Roman Berbr v průběhu rozhovoru, který poskytl autorovi knihy Kmotr Fotbal | Foto: CPA Eduard Erben

Praha -  Roman Berbr, který kandiduje na pozici českého místopředsedy Fotbalové asociace ČR, sloužil komunistickému Československu jako příslušník Státní bezpečnosti. Zjistil to deník Insider.

Bývalý rozhodčí je už nyní spolu s Miroslavem Peltou fakticky nejmocnějším mužem českého fotbalu - a očekává se, že sobotní volba delegátů valné hromady FAČR tomu dá oficiální punc.

O své spolupráci s předlistopadovými strukturami tehdejšího režimu promluvil bývalý rozhodčí Roman Berbr sám.

V rozhovoru publikovaném v knize Kmotr Fotbal, kterou v těchto dnech deník Insider vydává, o své minulosti řekl: „Dělal jsem sedm let u rozvědky, to mě utužilo. Měl jsem na starosti Bundesnachrichtendienst, německou rozvědku. A Izraelce.“

V knize Kmotr Fotbal se o Berbrovi po vzoru příběhů Harryho Pottera píše jako o lordu Voldemortovi. I k Berbrovi totiž pasuje přízvisko "Ten, o kterém se nemluví". A to proto, že se fotbaloví činovníci o Berbrovi otevřeněji baví zásadně jen tehdy, když je vypnutý diktafon a jsou si jisti svou anonymitou.

Knihu Kmotr Fotbal, kterou napsal Luděk Mádl, koupíte již nyní u všech dobrých knihkupců, nebo můžete využít našeho e-shopu.

Personální spis 807/54, který si deník Insider vyžádal z Archivu bezpečnostních složek, sice potvrzuje, že Roman Berbr skutečně u Státní bezpečnosti pracoval, ale průběh jeho služební kariéry byl ve skutečnosti poněkud jiný, než jak vypráví. Nejednalo se totiž o rozvědku, ale kontrarozvědku StB.

Boj proti vnějšímu nepříteli

Podle tohoto spisu byl Roman Berbr po dobu jednoho roku, přesně od 1. února 1979 do 31. ledna  1980, referentem 2. oddělení I. odboru správy StB KS SNB Plzeň. (Insider publikoval i doklad ze spisu, který to potvrzuje: viz zde.) Berbr u StB pobíral funkční plat 2100 Kčs a příplatkem 400 Kčs.

Co tam zhruba mohl dělat? „Podle organizačního řádu byly 1. odbory na krajských správách Státní bezpečnosti určeny pro ‚boj proti vnějšímu nepříteli‘. Příslušníci StB zařazení v tomto oboru se především ‚zabývali‘ západními diplomaty, činností západních tajných služeb na československém území, sledovali kontakty domácích občanů s cizími státními příslušníky, prověřovali zástupce zahraničních obchodních společností a podobně. V případě plzeňského 1. odboru to pochopitelně byli především občané Spolkové republiky Německo,“ říká Petr Blažek, historik z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Berbr svůj příběh pro knihu Kmotr Fotbal vypráví trochu jinak. Říká v ní, že státní službu opustil „asi v roce 1988“, protože prý plácnul cosi nesouhlasného o vstupu spřátelených armád. „Prvních pět šest let pak za sebou vidíte démony,“ hovoří v knize o tom, co si z tohoto povolání kromě špionážního výcviku odnesl.

Jenže spis  807/54 končí záznamem o Berbrově odchodu od SNB i StB na konci ledna 1980. Údajných sedm let u rozvědky, o nichž Berbr hovoří, není nijak doloženo. V Archivu bezpečnostních složek žádný jiný personální spis k osobě Romana Berbra evidován není.

Je otázkou, zda Berbr odvyprávěl svůj příběh přesně a proč na jeho údajná rozvědčická léta není k dispozici dokumentace. Pravděpodobnější je, že mohl své vyprávění oproti realitě trochu upravit. Proč by to dělal, o tom lze jen spekulovat. Možná proto, že slovo „rozvědka“ zní přeci jen lépe a možná romantičtěji než „Státní bezpečnost“ či „boj proti vnějšímu nepříteli“.

"Panský kočí" u vojenské kontrarozvědky

V knize Berbr líčí svůj příchod k rozvědce takto: „Já jsem sloužil v Příbrami u kontrarozvědky a pak jsem šel k policajtům a pak mě přesunuli tam.“

Personální spis 807/54 začíná žádostí Romana Berbra o vstup do Sboru státní bezpečnosti. V připojeném životopisu Berbr uvádí, že u vojenské kontrarozvědky pracoval jako náčelníkův řidič. Vozil ho v šestsettrojce čili Tatře 603.

Právě své zařazení na pozici řidiče pak Berbr navrhuje i ve své žádosti o přijetí do služebního poměru příslušníka SNB z 15. 7. 1975. (K nahlédnutí zde.) Zajímavé je, že v dotazníku (zde) uvádí vlastnictví vozu Saab, který se dal tehdy pořídit za 30 000 bonů (v přepočtu na tehdejší koruny přibližně 140 tisíc), což je u jedenadvacetiletého mladíka překvapivý majetek.

Zmíněná žádost byla kladně vyřízena a Berbr pak pracoval v Plzni u dopravní policie.

„Mám gympl. Dělal jsem dva roky práva a pak jsem se zamiloval, oženil se a šel jsem pryč… Vyučenej jsem,“ říká Berbr v rozhovoru pro knihu Kmotr Fotbal. Ale…

Podle životopisu, který Berbr odevzdal při svém nástupu k SNB, se po devítiletce vyučil mlýnským montérem. Ze spisu je zjevné, že se oženil v průběhu služby, kdy si také udělal Praporčickou školu SNB, na níž získal maturitu. Tedy opět drobné rozdíly mezi Berbrovým vyprávěním a úředním spisem.

Ten uvádí, že po necelých čtyřech letech na dopravním inspektorátu v Plzni byl Berbr převelen k 1. odboru plzeňské správy StB. Už po dvanácti měsících si však zažádal o uvolnění ze služebního poměru SNB, a to z důvodů, jak uvedl, „pro mě nevyhovující pracovní doby a z důvodů, že práce na tomto úseku nesplňuje mé původní představy.“

Berbrově žádosti bylo vyhověno. A tím tento spis  807/54 končí. O údajných sedmi letech v rozvědce v něm není ani slovo.

Pelta: Tak to jsem tedy nevěděl...

Insider tedy Romana Berbra požádal, aby rozpory mezi svým tvrzením a obsahem spisu vysvětlil, Berbr na to však dosud nereagoval.

„Že Roman Berbr pracoval pro Státní bezpečnost? Tak to jsem nevěděl. Je to pro mě nová informace, já jen slyšel, že pracoval někde u policie,“ řekl Miroslav Pelta, předseda Fotbalové asociace ČR, který byl zprávou tak zaskočen, že k ní v danou chvíli neuměl zaujmout žádné stanovisko.

Vzhledem ke svému angažmá u StB by Roman Berbr patrně neměl být držitelem negativního lustračního osvědčení. Na kandidaturu do nejužšího vedení českého fotbalu ale jeho předložení není zapotřebí.

„Součástí platných předpisů to není. Lustrační osvědčení se v minulosti vyžadovala myslím jednou, před některou z valných hromad, řešilo se to tehdy skrze volební řád,“ informuje Petr Doležal, ředitel legislativního oddělení FAČR.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

 

Právě se děje

před 8 minutami

V muzeu ve Francii se zabarikádoval muž a vyhrožoval lidem, policie ho zadržela

V archeologickém muzeu v jihofrancouzském městě Saint-Raphaël se ve středu ráno zabarikádoval muž. Po několika hodinách jej zásahová jednotka francouzské policie zadržela, informovala agentura AFP. Muž z budovy vykřikoval výhrůžky a na zdi objektu se našly "znepokojivé" nápisy v arabštině. Podle serveru France Bleu policie předpokládá, že muž má psychické problémy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy