Působivou proměnu dobře ilustruje její první věta na tiskové konferenci po životním turnaji v Dubaji.
"Buďme upřímní, jsem zklamaná, byla jsem blízko."
Slova po finálové porážce s dvojnásobnou grandslamovou šampionkou Garbině Muguruzaovou hovoří jasně: teď už si Krejčíková může věřit na jakoukoliv sokyni.
"Tyhle zápasy pro mě ale momentálně nejsou ani tak o výhře nebo o prohře. Pořád se teprve učím, jak hrát proti těm nejlepším. Koukám, jak to dělají, proč jsou na špičce. Je to pro mě velká škola," říká brněnská tenistka.
Během minulých let sbírala hodně úspěchů ve čtyřhře, dvouhra ale jako by pro ni byla zakletá. "Strašně dlouho jsem se nemohla prokousat do stovky, hrozně mě to štvalo," vzpomíná.
Průlom přišel až v covidovém roce. "Paradoxně mi pomohl. Byla jsem doma, mohla jsem potrénovat, soustředila se na kondici," popisuje.
Šéftrenéra pražské Sparty Daniela Filja ovšem nepřekvapilo, že nakonec uspěla.
"Bára vždycky tenis uměla. Už když jsme společně objížděli juniorské turnaje, tak patřila mezi nejlepší juniorky světa, i když jí žebříček neukazoval nejvyšší příčku. Bára je příkladem toho, že když se trpělivě pracuje, tak výsledky se dostaví," tvrdí bývalý trenér její deblové partnerky Kateřiny Siniakové. S oběma hráčkami kdysi cestoval po juniorských turnajích pod hlavičkou Českého tenisového svazu.
"Vždycky jsem věřila, že mohu hrát velmi dobře i singl. Jen mi to déle trvalo. Nebyla jsem vychována ve stylu: dokážeš všechno, co si zamaneš," vypráví Krejčíková, proč jí trvalo tak dlouho vybudovat potřebné sebevědomí.
Vysněný milník, postup do elitní stovky žebříčku, Krejčíková prolomila teprve před pár měsíci, na netradičně podzimním French Open, kde se její spanilá jízda zastavila až v osmifinále. Nepříjemný tlak rázem opadl.
"Víte, musíte mít víru v sebe, že to dokážete. Z Báry konečně spadl stres, jestli se věnovat dvouhře nebo čtyřhře. Uvolnila se a konečně to přišlo. Šla tomu naproti," říká Filjo.
Obdivuje na ní velký přehled na kurtu a cit pro hru a pro míč. "Opírá se o forhend a přijde mi, že je klidnější ve hře. Vše přichází se zkušenostmi a s věkem," podotýká kouč.
Prostoru zlepšovat se je stále dost. Sama tenistka by se v budoucnu ráda mnohem více spolehla na svůj servis.
"V utkání s Garbině to bylo patrné, její podání bylo klíčem. Když potřebovala, pomohla si mnohem víc než já. Zase je to něco, co jsem se naučila a co třeba příště zvládnu lépe," demonstruje Krejčíková, jak v posledních týdnech nasává poznatky o tom, jak patřit mezi nejlepší.
Zlepšit se dá i mentální stránka. "Abych v každém momentu věřila, že můžu zápas vyhrát. Abych byla pořád naplno soustředěná."
Při tak prudké výkonnostní explozi a specifické hře, která nechutná žádné soupeřce, jsou namístě tradiční spekulace: jaký má Barbora Krejčíková vlastně strop?
"Někdo říká, že je to padesátka, někdo dvacítka. Spíš záleží, jak budu trénovat a jak to budu mít nastavené v hlavě," říká tenistka. V přístupu ale problém nebude, naopak. Krejčíková zdůrazňuje, že s úspěchy přichází o to větší motivace.
"Teď konečně vím, že jsem na správné cestě, že musím takhle pracovat dál a ještě tvrději," říká.
"Nechápala jsem, když jsem kdysi slyšela Anu Ivanovičovou vyprávět, jak klíčové je jít na kurt a užívat si zápas. Myslela jsem si, že je to jen fráze. Není. Teď vidím, že je to pravda. Jakmile si tenis začnete opravdu užívat, hrajete mnohem lépe."
Rovněž Filjo věří v další posun. "Tenisová sezona je ve čtvrtině, a pokud Bára využije nabité zkušenosti z minulého týdne, může pokračovat ve výborných výsledcích nadále. S výsledky přichází klid. Ten nyní má."
Zasloužený odpočinek Báry Krejčíkové v Dubaji:
