Nový Jičín - V novojičínské nemocnici zemřel po dlouhé nemoci legendární skokan na lyžích Jiří Raška. Jedné z největších osobností českého sportu bylo 70 let.
"Zemřel ráno kolem deváté hodiny," potvrdila Aktuálně.cz mluvčí nemocnice Hana Szotkowská.
Raška byl vůbec prvním československým šampionem ze zimních olympijských her. V Grenoblu 1968 získal navíc krom zlata ještě stříbrnou medaili.
Čtěte také:
V Turecku se při tréninku zabila talentovaná sjezdařka
Příbramský Rodrigues zemřel při dopravní nehodě
Rodák z Frenštátu pod Radhoštěm si v roce 1970 také doskočil pro stříbrnou medaili na mistrovství světa ve Vysokých Tatrách a bronz si přivezl z MS v letech, jež se konalo v roce 1972 v Planici. V sezoně 1970/71 vyhrál legendární Turné čtyř můstků. Je vítězem ankety o nejlepšího českého lyžaře 20. století.
Po skončení aktivní kariéry vedl jako trenér českou skokanskou reprezentaci. Jednasedmdesátých narozenin by se Raška dožil 4. února. Hospitalizován v nemocnici byl delší dobu. Když loni na podzim přebíral od prezidenta Klause Medaili Za zásluhy, stěžoval si na problémy se srdcem.
Pohádka o Raškovi
Jeho triumf v Grenoblu inspiroval spisovatele Otu Pavla k napsání Pohádky o Raškovi, ve které například barvitě vylíčil vítězný skok národního hrdiny.
Za olympijské zlato a stříbro dostal Raška tajně 10 000 korun a televizi. "Pravidla Mezinárodního olympijského výboru zakazovala přijetí finančních odměn," vysvětlil. Když mu vedení automobilky Škoda nabídlo vůz značky Škoda 1100 MB, také jej nemohl přijmout: "Rok jsem s ním jezdil a pak jsem jej s nějakou slevou odkoupil."
Nikdy si ale nestěžoval. "Vždycky jsem to bral jako sport pro chlapy, kteří mají odvahu. Nejraději jsem měl velké můstky a lety na lyžích. Ty měly své kouzlo. Povede-li se vám pěkný let, je to úplně něco jiného než se pohybovat tady na zemi," popsal svůj milovaný sport Raška, který v roce 1969 v Planici překonal výkonem 164 metrů světový rekord.
Na mistrovství světa 1970 na Štrbském Plese vybojoval "Franta" stříbro, o rok později ovládl prestižní Turné čtyř můstků a ze světového šampionátu v letech přivezl bronz.
Neztratil se ani na OH v Sapporu 1972, kde obsadil páté místo na středním můstku a desáté na velkém. V reprezentaci vydržel šestinásobný mistr republiky dlouhých 16 let, kariéru ukončil v roce 1976 a naposledy skákal o tři roky později v Harrachově na setkání veteránů.
Za jeho úspěchy stojí také tvrdá práce pod vedením trenéra Zdeňka Remsy. Raška se hrdě hlásil k tomu, že patřil mezi takzvané Remsa Boys. "Byli jsme skvělá parta. V té době jsme předběhli svět především v kondiční přípravě. Navíc u nás už tehdy byly můstky s umělou hmotou. Trénovat jsme tak mohli i v létě. Dnes zase za světem pokulháváme," řekl jednou Raška.
Raška: Nikdy jsem se nevznášel v oblacích
Po ukončení kariéry se brzy vrátil jako trenér k národnímu týmu. Seniorskou reprezentaci vedl na sklonku 70. let a poté v polovině 90., mezitím působil u juniorů.
V roce 1994 Raška prodělal vážnou operaci srdce a o dva roky později po sporech s lyžařským svazem na svou funkci rezignoval. Chvíli koketoval s komunální politikou: v roce 1998 byl zvolen do frenštátského městského zastupitelstva.
Kolem skokanských můstků se nejslavnější rodák z Frenštátu pod Radhoštěm pohyboval i v posledních letech, přestože kvůli různým zdravotním problémům již nezastával žádnou oficiální funkci. V rodinné tradici pokračovali také Raškův syn Jiří i vnuci Jiří a Jan.
"Sportu jsem dal vše a nikdy se z úspěchů nevznášel v oblacích," poodhalil kdysi Raška tajemství svého úspěchu. A to musel v životě překonat řadu překážek. Vedle zranění odolával i politickému tlaku, když v roce 1968 podepsal prohlášení 2000 slov. Po operaci srdce měl trojitý bypass, otřásl jím i těžký pád a konec skokanské kariéry jeho vnuka Jana Mazocha.
