Účast na Zlaté tretře přislíbilo na pět desítek medailistů z mistrovství světa či olympijských her, mezi nimi také několik aktuálních světových rekordmanů.

V pořadí 46. ročník tradičního atletického mítinku by také mohl být překonáním světového rekordu ozdoben.

Pokus o pokoření současného světového maxima v hodinovce ohlásil slavný Haile Gebrselassie z Etiopie. V rámci předprogramu se Etiopan pokusí zlomit světový rekord v hodinovém běhu, který drží Mexičan Artur Barrios. Ten v roce 1991 zaběhl za šedesát minut 21,101 kilometru.

Slavný závodník má letos dobrou formu, v Hengelu zaběhl desetikilometrovou trať za 26:52,81 minuty. O světový rekord v hodinovce se rovněž nebude pokoušet poprvé, v roce 2002 však skončil kvůli křečím po 39 minutách.

O Haile Gebrselassiem čtěte více zde

Naděje vkládají pořadatelé také do výkonu etiopské běžkyně na 5000 metrů Meseret Defarové. 23letá olympijská vítězka z Atén a dvojnásobná halová mistryně světa zaběhla v tomto roce v hale nejlepší světový čas všech dob na 3000 m a venku v květnu na dvě míle.

Svět pak ohromila před dvěma týdny na mítinku Zlaté ligy v Oslu, kde o osm sekund vylepšila rekord na 5000 metrů.

Tak pronikavé zlepšení nejlepšího času ale srazilo naděje pořadatelů, že by světové maximum mohlo padnout ještě jednou zrovna na Zlaté tretře. Defarová sice dnes potvrdila atak na čelo světových tabulek, ale zároveň mírnila optimismus.

"Od Osla jsem ve velmi dobré formě a kondici, ale nevím, jestli bude možné zaběhnout dva takové časy během čtrnácti dnů. Chci se o to ale pokusit," přislíbila Defarová.

O Meseret Defarové čtěte více zde

Útok na světový rekord slíbily i ruské atletky - kladivářka Taťjana Lysenková a tyčkařka Jelena Isinbajevová.

"Možná rekord uvidíme, nereálné to není. Sektor se mi moc líbí," řekla Lysenková.

O Taťjaně Lysenkové čtěte více zde 

"Do každého závodu jdu s tím, že chci skočit co nejvýš a překonat světový rekord. I v Ostravě ze sebe vydám všechno a uvidíme, na jaký výkon to bude stačit," uvedla na tiskovce zase její krajanka Isinbajevová.

O Jeleně Isinbajevové čtěte více zde

Světový rekord zažila Ostrava naposledy v roce 2004 a postaral se o ni keňský vytrvalec Kenenisa Bekele v závodě na 10.000 metrů.

Z historie Zlaté tretry

Letos se do Ostravy sjede atletická elita, která Tretru pořádně pozlatí a možná i vyšperkuje zápisy do  rekordních análů. Tretře se však zdaleka nevedlo tak dobře v celé její historii. Ne každý ročník byl zlatý, některý byl spíše pořádně zrezivělý a některý se nekonal vůbec. 

Historie Zlaté tretry se píše od roku 1961, kdy se na oválu ve Vítkovicích při Mezinárodních běžeckých závodech VŽKG sešli atleti z Československa, Maďarska a SSSR. Dva roky nato byl podnik zařazen do kalendáře mezinárodní federace IAAF. V roce 1968 převzal stále populárnější mítink název po ceně určené nejlepším běžcům Evropy.

Zlatá tretra bývala také jedinečnou příležitostí vidět na české půdě závodit světového rekordmana v hodu oštěpem Jana Železného. Snímek je z roku 2001. | Foto: www.zlatatretra.cz

Udílení Zlaté tretry se pak stalo jeho součástí, přičemž vítězové ankety zde zároveň i závodili. Na dráze tak byli k vidění překážkář David Hemery, mílaři Sebastian Coe, Steve Cram nebo Alberto Juantorena z Kuby.

Světového věhlasu mítink dosáhl v 70. a 80. letech. O velké výkony se starali zejména sprinteři. V roce 1975 zde Silvio Leonard vyrovnal světový rekord na stovce, dva roky před ním na stejné trati zazářila Renate Stecherová z NDR. Představila se tu její krajanka Marita Kochová i československá atletická špička v čele s Kratochvílovou, Kocembovou, Fibingerovou, Šilhavou nebo Machurou.

Koncem osmdesátých let se sláva počala vytrácet. V roce 1989 ztratil mítink místo ve druhé kategorii světových soutěží a spadl o úroveň níž. Z elitního klání zbylo jen torzo přežívající v ústraní zájmu.

Až roku 1995 se na zmodernizovaném stadionu opět uskutečnily závody se statutem Evropské atletické asociace (EAA).

Jenže nebyl všem komplikacím konec, nezájem sponzorů a s tím spojené finanční potíže v roce 1999 zapříčinily, že se klání toho roku vůbec nekonalo.

S následující sezonou započala cesta zpět na výsluní. V posledních letech se v Ostravě prezentovala většina es světové atletiky.