Presque Isle - Je to dřina. Biatlonisté v těchto týdnech stráví cestováním v letadle víc hodin než na trati během závodů. Ale nedá se nic dělat, Světový pohár si to namířil do Kanady a USA, takže se musí přizpůsobit.
První zastávku mají i přes některé útrapy za sebou, chmury z únavného přesunu jim pomohla zahnat krásná scenérie a čeští fanoušci, kteří se sem překvapivě sjeli. Jenže teď je čeká podnik na druhé straně kontinentu, v zemi nikoho "na konci světa".
Už přesun do kanadského Canmore stál za to. Nějakých 11 hodin v letadle, časový posun minus osm hodin, vysoká nadmořská výška. Nemluvě o zničených lyžích Michala Krčmáře, o což se postaral špatným zacházením letištní personál.
Velký přepych tu na ně rozhodně nečekal. Zázemí skromné, spíš pro IBU Cup než Světový pohár. Ale ta příroda! Zasněžené vrcholky Skalistých hor, husté lesy Národního parku Banff, a divoká zvěř, která se tu bez bázně pase.
Krčmář: Sedm let je to tu pořád stejné
"V Canmore jsem startovala už před rokem během IBU Cupu. Moc se mi tady líbí, i když loni mně přišel ten první dojem ještě lepší. Bylo tady krásné slunečné počasí, nefoukal tak nepříjemný vítr, a také organizace se mi zdála lepší. Možná to je tím, že IBU Cup je celkově klidnější než Světový pohár, kde je mnohem více nervozity," prohlásila Lucie Charvátová.
"Já to tu poznal už během juniorského mistrovství světa 2009, takže jsem věděl, do čeho jdeme. Za celou dobu se tady v areálu nic nezměnilo, nic nového tu nevyrostlo. Na druhou stranu musím říci, že místní pořadatelé se o všechny budovy a veškeré zázemí areálu skvěle starají. Vše je moderní, zachovalé a udržované," alespoň uspokojilo Michala Krčmáře.
Aklimatizace ovšem byla náročná. Nejvíce s ní bojovala mužská část reprezentace v čele s Ondřejem Moravcem, který ve sprintu skončil až jednapadesátý.
Překvapivým dopingem se ale biatlonistům stali fanoušci. Sportu běžců na lyžích s malorážkou na zádech v Kanadě moc lidí nehoví, ale z nedalekého Calgary a dalších přilehlých letovisek se sem sjeli příznivci všech možných národností. A ta česká v tom zhruba dvoutisícovém davu hrála zásadní roli.
Češi byli v Canmore nejhlučnější
"Všichni Češi, co jsme tam přijeli, jsme byli úplně nadšeni. Po ruských a možná domácích fanoušcích jsme měli nejlepší a nejhlučnější zastoupení," popisuje Aktuálně.cz Aleš Malár, český rodák, který momentálně pracuje v Calgary.
Sám se přesvědčil, že česká biatlonová horečka se rozšířila i za oceán. Před pár týdny napsal na Facebooku ve skupině pro Čechy a Slováky v Calgary, jestli někdo nechce vyrazit za Soukalovou, Moravcem a spol., když budou bojovat o medaile hodinu a půl cesty daleko. Do hodiny měl plné auto.
"V sobotu tam mohlo být tak 100 Čechů, v neděli asi 60. Dobrá polovina byla z Calgary, kde buď už nějaké roky žijí, nebo jsou tam na Working Holiday víza jako já. Druhá polovina pak dorazila z okolních resortů," dodává Malár, který zážitky z biatlonu popsal na svém blogu.
Není divu, že pak v cílové rovince závodu s hromadným startem Gabriela Soukalová na oslavu třetího místa předvedla dojezd pozadu, aby mohla fanouškům na tribuně zamávat. Když si odbyla povinnosti spojené s dopingovou kontrolou, dokonce za nimi ještě přišla.
"Byli jste strašně moc slyšet, já měla chvílemi pocit, že snad závodím sama," pochválila fanoušky vedoucí žena Světového poháru.
Vstupenka je za osm dolarů
Jenže tento týden to bude něco jiného. Biatlonisté se přesunuli o téměř čtyři tisíce kilometrů na východ do střediska v Presque Isle v americkém státě Maine. Poblíž asi desetitisícového městečka tentokrát není žádná metropole, která by dávala naději, že tu bude žít větší populace Čechů. A sami Američané se tu s biatlonem teprve seznamují.
"Znám to tam z mistrovství světa juniorů před dvěma roky a upřímně mě nenapadá nic, proč bych se tam měla těšit. Není to žádný zázrak, takové místo na konci světa," říká Charvátová. A má pravdu. Nejblíž je to sem z kanadského Québecu něco přes 200 kilometrů vzdušnou čarou, ale autem se sem dostanete nejdřív za čtyři a půl hodiny.
Pořadatelé si jsou vědomi, že se nemají čím chlubit, a tak se alespoň snaží připravit sportovcům co nejlepší podmínky. Do organizace se zapojilo asi 500 dobrovolníků, od začátku února zaváží technika trať umělým sněhem tak, aby Světový pohár nenarušila ani případná obleva. Rozumné jsou i ceny vstupenek. Dospělý se do areálu dostane za osm dolarů, studenti a mládež za polovic.
