"Naši soupeři mají stejný rozpočet jako my, ale zatímco u nás je to v korunách, u nich v eurech," usmívá se šéf hodonínského klubu Richard Brhel. "Ne, to je samozřejmě nadsázka, nicméně pětinásobek to bude. Potom si mohou udržet tak kvalitní hráčky," dodává.
Byť za méně peněz, také Hodonín umí kvalitu sehnat a potrápit bohaté soupeře. V základní skupině nejprestižnější evropské soutěže za sebou nechal srbský Novi Sad a španělský Girbau Vic. Jenomže ve čtvrtfinále narazil stejně jako před třemi lety na nejtěžší možnou váhu.
"Při losu je potřeba i trochu štěstí. Dostali jsme Berlín, který Ligu mistryň vyhrál pětkrát, má nejvíce titulů ze všech. Obhajuje také triumf z loňska," představuje Brhel soupeře z německého hlavního města.
V prvním zápase čtvrtfinále Berlín na jihu Moravy uspěl hladce 3:0 a před dnešní odvetou v Německu má pohodlnou pozici. Hodonín musí na půdě favorita vyhrát 3:0 nebo 3:1, aby celý souboj dotáhl do fáze rozhodujících zlatých setů.
A i kvůli absenci Japonky Sakury Moriové, 71. hráčky světa, kterou ani na úvodní čtvrtfinále nepustily koronavirové restrikce, zástupci Hodonína přiznávají, že šance na zvrat je spíše mizivá.
Liga mistryň ve stolním tenisu
Úterý 18. ledna, 1. zápas čtvrtfinále:
Hodonín - Berlín Eastside 0:3
Bilenková (Ukr., 123. ve světovém žebříčku) - Eerlandová (Niz., 28.) 2:3 (5, -6, 6, -10, -2), Partyková (Pol., 83.) - Mittelhamová (Něm., 33.) 0:3 (-7, -7, -6), Ševčíková (ČR, 594.) - Lin Ye (Sing., 61.) 2:3 (-10, 6, 7, -8, -2).
Další dvojice: Saint-Quentin (Fr.) - Tarnobrzeg (Pol.) 0:3, Lille (Fr.) - Mety (Fr.) 2:3, Linec (Rak.) - Etival (Fr.) 1:3.
"V prvním zápase jsme podali dobrý výkon, ale soupeř byl lepší. Přesto vyznívá výsledek 0:3 až příliš krutě. To však neznamená, že jedeme do Berlína skleslí a odevzdaní. Šance žije, zkusíme to," hlásí před odvetou trenér hodonínských žen Jaroslav Mikeska.
Ukrajinka Teťjana Bilenková vedla proti hráčce první světové třicítky Britt Eerlandové 2:1 na sety a ve čtvrtém pak byla za stavu 10:10 jen dva míčky od výhry. Hráčka šesté stovky Markéta Ševčíková měla zase proti elitní singapurské reprezentantce Lin Ye náskok 2:1 a 6:3. Koncovka zápasu však v obou případech vyšla lépe Berlínu.
Polská paralympijská celebrita
Pouze hodonínská jednička, Polka Natalia Partyková, podlehla Němce Nině Mittelhamové jasně 0:3. A po utkání byla značně rozčarovaná.
"Přišlo hodně lidí a jí ten zápas nevyšel, neměla vůbec šanci. Vadilo jí to, říkala, že už na to kašle. Ale někdy se to tak zkrátka sejde. My jsme s ní spokojeni a chceme, aby v Hodoníně pokračovala. Snad to neukončí," doufá klubový předseda Brhel.
V dvaatřicetileté rodačce z Gdaňsku má Hodonín dlouhodobě velkou oporu. Partyková se ve světě stolního tenisu proslavila svým příběhem bojovnice, která i se zdravotním handicapem došla do elitní padesátky.
Už v jedenácti letech hrála na paralympiádě v Sydney. Z Atén, Pekingu, Londýna a Ria má čtyři zlata z dvouhry, další dvě nejcennější medaile získala v týmech. Na stupně vítězů se prosadila také na evropských šampionátech hráček bez handicapu, pravidelně jezdí na olympiády.
Partykové chybí na pravé ruce předloktí, a proto kdysi vyprávěla, že nejtěžší je pro ni nadhodit si míček na servis z loketní jamky. Ve hře potom vůbec nepřemýšlí nad tím, že by měla být znevýhodněná.
"V Polsku je to celebrita, velká hvězda. Když jsme ji tam jeli podepsat a dali se do řeči s lidmi ve vlaku, každý hned věděl, o koho jde. Dvakrát byla oceněna přímo u prezidenta, navíc je jednou z tváří firmy Butterfly, která ovládá stolní tenis," vysvětluje Brhel.
Partyková po boku velké soupeřky
Stejný handicap má na levé ruce také čínsko-australská stolní tenistka Čchien Jang, která se v koronavirové době stala rovněž členkou klubu z jižní Moravy. V Austrálii nemohla kvůli covidu trénovat a přes známosti mezi svým trenérem a Brhelem s Mikeskou se dostala do Hodonína.
V jednom družstvu se tak sešly paralympioničky, které proti sobě hrály o zlato na hrách v Londýně i Riu. Tam v obou finále uspěla Partyková. Vloni v Tokiu ji však Čchien Jang vyřadila už v semifinále, dokráčela pak pro své první singlové zlato a Polka se musela spokojit s bronzem.
"Je velká rarita, že se to u nás v Hodoníně takhle sešlo," konstatuje Brhel. "Obě hráčky jsou opravdu výjimečné. Neznám mnoho handicapovaných stolních tenistů, kteří by se protlačili mezi světovou elitu," vyzdvihuje trenér Mikeska.
Hodonín jde udržitelnou cestou
V Česku zase neexistuje moc sportovních oddílů, které by se dokázaly v evropských pohárových soutěžích probojovat až do vyřazovací fáze. Přesto zůstává Hodonín za hranicemi okresu docela neznámý.
"Někdy mám pocit, že mimo Hodonín nejsou naše výsledky doceněné," říká Mikeska. "Všechno se řídí a měří penězi, v médiích nedostaneme mnoho prostoru. Lidé v Hodoníně o nás vědí, ale jinak kdo nehraje pinčes, nemá o Lize mistryň páru," pokračuje Brhel.
Přitom se v Hodoníně snaží jít cestou, aby vedle dominantních hráček ze zahraničí dorostly kvalitní české stolní tenistky. "Takhle to pojímáme, byť hlavně u děvčat je těžké, aby u stolního tenisu zůstala. Někdy je to až sisyfovská práce, ale mládež je základ," podotýká šéf klubu.
"Nechceme být jako polský Tarnobrzeg, kde mládež vůbec neřeší a koupí pět Asiatek. Manažer sehnal spoustu peněz, počtem titulů v Polsku se snad chce zapsat do Guinnessovy knihy rekordů. Ale až skončí, ten klub skončí taky. Tohle nemá budoucnost," kroutí hlavou Brhel.
Proto považují v Hodoníně se svým způsobem práce účast ve čtvrtfinále Ligy mistryň za velký úspěch. "Kdybychom do soutěže postavili českou reprezentaci, měla by co dělat, aby čtvrtfinále uhrála," uvažuje Mikeska. Dosud vysněnou metou zůstává premiérový postup mezi top4.
Od 18 hodin se o něj Hodonín popere dnes v Berlíně, ale pozici má velice těžkou. Muži Havlíčkova Brodu budou od 18:30 usilovat zase o postup do semifinále nižšího Evropského poháru. V prvním zápase doma zdolali španělské Borges 3:2, a tak jsou jejich naděje do odvety výraznější.
