O jejím úterním úmrtí informoval web České asociace Sport pro všechny.

Řešátková byla ve druhé polovině 60. let druhou nejlepší domácí gymnastkou po Věře Čáslavské.

Na OH 1968 v Mexiku společně přispěly ke stříbru družstva, v individuálních soutěžích skončila dvojnásobná mistryně republiky čtvrtá na bradlech, pátá v prostných a sedmá ve víceboji.

Během vrcholné přípravy na tyto hry musela čelit dramatické situaci - okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, která ji zastihla během předolympijských závodů v Šumperku.

Když v Mexiku její týmová kolegyně Čáslavská uzavírala sňatek, fanoušci doslova lezli po stěnách, aby se dostali k hvězdě. 

Řešátková pak podle webu pametnaroda.cz přiznala: "Poprvé v životě jsem se bála o život."

O dva roky později na světovém šampionátu získala Řešátková týmový bronz, na OH 1972 byla stejně jako o osm let dříve v Tokiu náhradnicí.

Krátce nato ukončila kvůli problémům se zády závodní kariéru, poté se věnovala jazzu, gymnastice a tanci. Později se jako svazová ředitelka zasloužila o rozvoj sportovního aerobiku.