Praha - Dlouhou dobu platil za pozitivní vzor daleko přesahující hranice sportu. Celý svět v něm viděl hrdinu, muže, který se postavil osudu a i přes jeho nepřízeň dokázal s permanentním úsměvem na tváři velké věci. Viděl v něm sympatického atleta, jenž se s pomocí techniky rozhodl stírat rozdíly mezi zdravými a handicapovanými sportovci.
Vše ale změnil 14. únor 2013. Svatý Valentýn, který místo lásky a štěstí přinesl nepochopitelnou tragédii. Sedmadvacetiletý jihoafrický sprinter Oscar Pistorius během noci ve svém domě čtyřmi výstřely přes dveře toalety usmrtil svou přítelkyni, modelku Reevu Steenkampovou.
Kult se zhroutil, jako u Armstronga
Po pět měsíců trvajícím ostře sledovaném soudním procesu byl slavný paralympionik uznán vinným ze zabití z nedbalosti. Soud uvěřil jeho verzi o tom, že osobu za dveřmi považoval za zloděje. Verdikt se dozví v říjnu, hrozí mu až patnáct let za mřížemi jedné z nebezpečných a neútulných věznic v Jihoafrické republice. Anebo také pouhé domácí vězení, pokuta či veřejné práce. Vše záleží jen a pouze na rozhodnutí soudkyně Thokozile Masipaové.
Kult skělého sportovce a úžasného člověka, který překonal sám sebe, se na každý pád nenávratně zhroutil. Podobně jako před časem aura kolem dopujícího cyklisty Lance Armstronga.
Trestu za spáchání úkladné vraždy se Jihoafričan vyhnul, v průběhu dlouhých soudních tahanic ale vylezly na povrch informace o jeho problematické povaze i zvláštních zálibách. A zástupy jeho oddaných fanoušků dramaticky prořídly.
Střelba do hlavy jako střelba do melounu?
Pistorius je podle soudu vinnen kromě zabití ještě ze střelby na veřejnosti. Incident, který naznačil, jaký atlet ve skutečnosti je, se odehrál pouhý měsíc před smrtí modelky. V johannesburgské restauraci, kde seděl se svým kamarádem Darrenem Frescem, Pistorius omylem vystřelil pod stolem do podlahy.
Fresco u soudu o události vypověděl toto: "V celé restauraci se rozhostilo hrobové ticho. Oscar mi jen řekl: Nechci mít kolem sebe žádnou pozornost, prosím, vem vinu na sebe. Jen řekni, že jsi to byl ty."
Podobný problém měli oba přátelé už v roce 2012. Při divoké projížďce ulicemi Johannesbergu je zastavila policie a Pistoriusovi chtěla vzít zbraň. Atlet si to ale nenechal líbit a nakonec policisty odehnal. Když odjížděli, prostřelil se smíchem střechu auta patřícího vyděšenému Frescovi.
Pistoriusův kladný vztah ke zbraním a střelbě byl známý, nikdy se ale za ním nehledalo něco výrazně negativního. Soud to změnil. "Střelba do hlavy je jako střelba do melounu, teď jste si to vyzkoušel pane. Meloun je měkčí než mozek. Tak řekněte, že jste zastřelil Reevu Steenkampovou. Její hlava explodovala jako melouny, na které rád střílíte," láteřil v soudní síni státní zástupce Gerrie Nel přezdívaný příznačně "Pitbul".
Bývalá přítelkyně: Mohla jsem to být já
Jako další důležité střípky pro sestavení profilu šampiona - násilníka přinesly přepisy sms zpráv se zabitou Steenkampovou. "Občas se tě vážně bojím," zněla jedna ze zpráv devětadvacetileté blondýny. Jiné zase vypovídaly o abnormální žárlivosti muže, který přišel kvůli vrozené vadě o končetiny již ve věku jednoho roku.
Ještě děsivěji a konkrétněji pak působí nedávná výpověď Pistoriusovi bývalé přítelkyně Samanthy Taylorové pro britský deník The Mirror. Dvacetiletá dívka uvedla, že jednou musela Pistoriusovi ze strachu schovat pistoli, když se na ní atlet zlobil. "Mohla jsem to být já, kdo zemřel jeho rukou. Mnohokrát se to mohlo stát, bylo to blízko," nechala se slyšet Taylorová.
Dále řekla, že často měla po fyzickém napadání od jihoafrického sportovce modřiny a jizvy. Týrána ale měla být i psychicky. "Oscar mě občas zamknul v domě a šel pryč. Neměla jsem žádné jídlo, nemohla jít ven. Bylo to nebezpečné," přiznala. Jindy ji prý Pistorius jako trest připravil šílenou jízdu luxusním porsche v rychlosti kolem 300 kilometrů za hodinu.
Pistoriusova extrémní žárlivost
Za vším podle Taylorové stála atletova žálivost. "Volal mým rodičům desetkrát denně, jen aby zjistil, kde zrovna jsem. Za měsíc jsem od něj měla asi sedm set hovorů. Bylo to šílené. Pokud jsem na zprávu neodpověděla do třiceti sekund, dělala jsem podle něj něco špatného," promluvila mladá žena o osmnáctiměsíčním vztahu.
Po svém svědectví pro soud Taylorová vyjádřila jednoznačný názor. Pistorius podle ní Steenkampovou v afektu zavraždil. "U soudu jsem byla opravdu hodně frustrovaná z toho, jak Oscar lže. V tom byl vždycky hodně dobrý. S rodinou jsme vždycky vtipkovali na téma jeho změn osobnosti. Jeden den byl gangster, druhý den romantik, další den automobilový závodník, potom zase Rambo se zbraní. Říkávali jsme: A kdo jsi dnes?"
O tom, že Pistorius vraždil, jsou přesvědčeni také zničení rodiče Reevy Steenkampové. "Oni věří jeho příběhu, ale my ne. Vlastně ani nevěříme tomu, že mu někdo může věřit," řekla matka June pro NBC. "Naše dcera umřela strašlivou smrtí. Příšernou, bolestivou smrtí. A strašně přitom trpěla, víte?" dodala.
Média v Jižní Africe a vlastně i ve zbytku světa mezitím spekulují o tom, jaký trest Pistorius za měsíc dostane. Nejčastější předpovědi hovoří o odnětí svobody na sedm až deset let. Nicméně objevují se také názory o reálné možnosti udělení pokuty, či podmínky. V africké zemi by to v případech známých osobností nebylo poprvé.
Svět prý vidí jako nebezpečné místo
Hodně bude záležet na tom, zda Pistorius během jednačtyřiceti soudních líčení přesvědčil soudkyni o svém příběhu jedince, z něhož strach o život dělá nervově nestálého muže, schopného bránit se jakýmkoli způsobem proti domnělému nebezpečí.
Nesvéprávnost sportovní celebrity sice vyvrátil soudní psychiatr, obhajoba nicméně na podobný tón hodně sázela. U soudu zaznělo, že Pistorius trpí úzkostnou poruchou, jež má kořeny právě v amputaci obou nohou v útlém dětství.
Psychiatrička obhajoby Merryll Vorsterová k takovému obrazu přidala rovněž složitý vztah Pistoriuse se svými rodiči. "Byl vychováván k určité přehnané opatrnosti, tedy tak, aby svět považoval za nebezpečné místo. Takže očekával ohrožení i v případech, kdy mu žádné nehrozilo," vysvětlovala jeho blízký vztah ke zbraním a výbušnou povahu.
Čtyřnásobný zlatý paralympionik Pistorius, který v Ostravě na Zlaté tretře dvakrát závodil proti zdravým běžcům, osolil dlouhou soudní tahanici litry vlastních slz. Zda byly produktem jeho lítosti, pocitu viny nebo naopak nervového vypětí muže, který si svou přítelkyni skutečně spletl se zlodějem, ví asi jen on sám.
