Dobré ráno z Pardubic, vítejte v online blogu k 124. Velké pardubické s Českou pojišťovnou, v němž se jako každý rok pokusím po velkou část dne glosovat dění kolem našeho nejslavnějšího překážkového dostihu.
Počasí je docela příjemné. V noci tady nepršelo, zatím to sice vypadá na pošmourné ráno, ale Taxis tentokrát netane v mlze a není tu ani zvláštní zima. Televizní kolega Marek Svačina s oblibou říká, že pořádná Velká pardubická má být buď slunečná, nebo se naopak topit v obrovském bahně a hustém dešti. Doufejme, že to druhé se dnes nevyplní, to první by mohlo.
Čeká nás zvláštní den – na jedné straně největší svátek tuzemského dostihového kalendáře, na straně druhé neděle, při které se nic nestíhá a všechno je jakoby v kalupu. To nesouvisí jen s tím, že jsme se probudili do jediného z 365 dní, kdy dostihový sport zajímá velkou část národa a že v zázemí závodiště mezi desetitisíci diváků nebude k hnutí, ale hlavně s velmi našponovaným programem.
Je říjen, brzo se šeří, a tak prostě musí dostihy začít už v půl dvanácté dopoledne, aby se všechno stihlo. Samotná Velká pardubická se poběží v 16:35. To neznamená nezvykle brzké vstávání jen pro diváky a lidi okolo (ti, co přespali v Pardubicích a okolí to mají lepší, já tentokrát vyrážel z Prahy v 7:00). Nikdo z nás vůbec nezávidí trenérům, jezdcům, ošetřovatelům a vůbec lidem kolem zúčastněných koní. Ti dnes musí být podle regulí na závodišti nejpozději v 10:00, účastníci Velké dokonce ještě o něco dřív. Některé realizační týmy proto vyrážely mezi druhou a třetí hodinou v noci, a vzhledem k tomu, že dostihy byly v Pardubicích už včera, moc se jezdci a trenéři asi neprospali.
Když mluvíme o včerejších rovinových dostizích, výborný start do víkendu zažil Josef Váňa. Jeho svěřenec Mister Westminster nečekaně vyhrál hlavní dostih Velkou cenu Pardubic, když v závěru 2500 metrů dlouhé trati udolal desetinového favorita Autora. Jednašedesátiletá legenda zářila spokojeností, koneckonců to bylo valachovo první vítězství v letošní sezóně. "Už bylo na čase, ale já věděl, že to musí přijít," zaradoval se Váňa a vydal se po skončení prohlídky na obchůzku dráhy.
Tak nějak mám pocit, že to nejtěžší si Josef Váňa odbyl už před víkendem. Ne, nemyslím volební kampaň pro ANO Andreje Babiše, ale návštěvu studia DVTV. V rozlehlé karlínské hale, kde sídlí i redakce Aktuálně.cz, ho (přátelsky) grilovala Daniela Drtinová, kterou zajímalo, co bude Váňa dělat, až definitivně skončí s ježděním. Váňa ji stihl opravit, že už vlastně není žokejem, objasnil jí, co je desetinový favorit a taky vysvětlil, jak to je s tím Babišem. Pusťte si celý rozhovor TADY.
A jestli jste na to neměli čas, vybírám klíčovou informaci: Tiumen má momentálně přes šedesát metrů dlouhou auru. Proč a jak se to měří? Říkal jsem, že si to máte pustit.
Ale ale... Policejní zásah na závodišti, či přímo kriminální čin (rozklikněte obrázek)? Prozatím nabízím první hypotézu soukromého očka Aktuálně.cz: bezpečnostní agentura asi nechce, aby jim lidi lezli přes plot s ostnatým drátem :)
V Pardubicích byla v pátek také dražba, její sedmý ročník bohužel skončil nejhubenějším výsledkem v historii, když majitele změnili jen dva z třiadvaceti nabízených koní. Jako jeden z dvojice licitátorů jsem se docela zapotil, diváci v auditoriu mnohonásobně převyšovali kupce. Proč tomu tak bylo, je na dlouhé vyprávění a samostatnou analýzu, obecně ale lze říci, že v Česku lidé raději kupují koně přímo ve stájích od majitelů, tedy bokem, bez prostředníka a mimo zraky veřejnosti. Je to komfortnější a často i výhodnější. Když už bohatší majitelé vyjedou na dražbu, míří raději do Baden Badenu, Deauville nebo britského Newmarketu. Pro pardubickou dražbu je to škoda, v pátek tady byli k mání i potenciální zajímaví koně do překážkových dostihů v cenách kolem 50 tisíc korun. Majitelům nabízených koní se ale účast v dražebním katalogu, který vychází několik týdnů před dražbou, přesto vyplatila. "Když prodáváte koně, tenhle katalog je nejlepší inzerce, jakou můžete pořídit," říká v Česku žijící Švýcar Chris Richner, který se živí zprostředkováním nákupu koní (odborně se tomu říká "bloodstock agent"). Co má na mysli? Většina koní z katalogu se prodá buď po dražbě, nebo ještě před ní – případní zájemci totiž vidí dlouho dopředu, že dotyčný kůň je k mání.
Jestli bych něco nechtěl být, tak ženou na závodišti v den Velké pardubické. Fronta před dámským WC vešla minulý rok do historie a vyprávěly se o ní hotové legendy. Moc bych za to nedal, že to ani letos nebude žádný med. Ale jednu dobrou zprávu bych pro dámy měl, řeknu za chvíli.
Několik týdnů před startem jsme zkusili takový experiment a proletěli jsme se dronem nad kursem Velké pardubické včetně Taxisu. Tiumena jsme nahradili dronem, podívat se na to můžete ZDE.
Jak vypadá rozložení sil na sázkovém trhu? Máme desetinovou favoritku, na obhájkyni vítězství Orphee des Blins si šlo včera podvečer vsadit v kursu 1,6:1, což je v překážkových dostizích hodně, hodně nezvyklé. Upřímně řečeno to ale není tak nečekané. Co může dvanáctileté hnědce ze stáje Pegas miliardáře Jiřího Trávníčka zabránit ve vítězství? Řekl bych, že maximálně Alzheimerova nemoc, že by těsně před startem zapomněla cválat… V opačném případě si drtivá většina expertů myslí, že "Orphee" dnes k poražení nebude.
Její realizační tým si to samozřejmě myslet nesmí. Nejenže by to bylo rouhání, ale Velká pardubická čítá 6900 metrů a 31 překážek, na kterých se může přihodit řada kolizí a na něž je třeba se plně soustředit. Pokud by ráno vstala nesprávnou nohou a měla by špatný den, může prohrát i Orphee des Blins.
Další sázkové kursy ze včerejšího večera: 5:1 Tiumen, 10 Trezor – Zarif, 13 Nikas, 15 Soros, 18 Klaus, 20 Peintre Abstrait, 22 Kasim, 25 Zulejka, 30 Pareto, 40 Gauner Danon, 44 Al Jaz, 50 Moula, 60 Universe Of Gracie, 77 Lambro, 100 Amaragon – Sherardo, 125 Cardam – Rubín – Sisi Merble – Ter Mill.
O co tedy v letošní Velké pardubické jde, pokud nepočítáme potenciální loučení třináctiletého Tiumena s jednašedesátiletým Váňou? O hledání nových hvězd, mladých koní, kteří by v příštích sezónách mohli Tiumena a Orphee des Blins nahradit. Pár takových dnes na startu bude. O kvalitách Nikase, Kasima, Klause, Zarifa a Peintre Abstrait se nepochybuje, všechno to jsou kvalitní mladí překážkáři, kteří už svou třídu prokázali a velmi brzo mohou sahat i po úspěchu ve Velké. Mnozí také čekají, co předvede osmiletý Soros a jestli se konečně prolomí smůla "krále kvalifikací" Trezora (na snímku Václava Volfa), který v kvalifikačních dostizích na necelých šest kilometrů už tři sezóny exceluje, ale o kilometr dále ve vrcholu sezóny se mu zatím nedaří. Trenérka Hana Kabelková už to chtěla vzdát a najít Trezorovi jiné vrcholy třeba v zahraničí, ale majitel – stáj Epicos – si přeje znovu zkusit štěstí ve Velké. A tak dnes uvidíme Trezorův pokus číslo čtyři. Víc si o náboji letošní Velké můžete přečíst TADY.
A ještě jedna věc je dnes ve hře: Orphee des Blins, kterou její polský trenér Greg Wroblewski s oblibou srovnává s Ronaldem nebo Špotákovou, se může ve 140 let dlouhé historii Velké pardubické stát první klisnou, která by vyhrála třikrát za sebou.
Dostih založený v roce 1874 už jednu klisnu - trojnásobnou vítězku má, akorát ji nikdo z nás nepamatuje, protože závodila hluboko v 19. století. Jmenovala se Lady Anne, byla polokrevnou honební klisnou v majetku vídeňského obchodníka Jacquese Schawella a zvítězila v letech 1891, 1894 a 1896. Pokud vám to jméno připadá povědomé, nemýlíte se. Lady Anne byl také kůň z kultovní hry Dostihy a sázky. A protože si tato československá verze Monopoly vypůjčila z historie Velké pardubické více jmen, můžete si je projet v naší loňské fotogalerii. Skutečné osudy koní z Dostihů a sázek najdete ZDE.
Sliboval jsem dobrou zprávu pro dámy, co dnes míří na závodiště. Přikládám tedy důkaz v podobě fotky, že k Taxisu dorazila nová a ve svém počtu nevídaná baterie mobilních WC. Na momentce z pátku je právě kontroluje šéf závodiště Michael Skalický. V Hospodářských novinách si pochvaloval, jak Dostihový spolek pod jeho vedením vybruslil z hrozící insolvence, ale myslím, že akvizice „toi-toiek“ je čin neméně historický.
Proti dvaceti domácím koním dnes nastoupí dva cizinci. Prvním z nich je slovenský hnědák Cardam, jehož jezdec a trenér Jaroslav "Čiko" Brečka v rozhovoru pro agenturu SITA prohlásil, že vyhrát Velkou pardubickou je stejně naplňující a návykové jako sex. Určitě může srovnávat, neboť Velkou vyhrál v roce 1992 s Quirinusem, ale těžko odhadovat, jak jeho vyhlídky ovlivňuje fakt, že posledních 22 let žije z hlediska Velké pardubické v totálním "celibátu".
Mnohem víc se před startem mluví o druhém cizinci, Britovi Lambro, kterého připravuje starý známý Charlie Mann. Trenér a bývalý žokej vyhrál Velkou pardubickou v roce 1995 s ryzákem It’s A Snipem, doma na ostrovech je ale znalci scény považován spíše za dobrodruha. Jeho stáje v Lambournu mají za sebou i jeden bankrot, Mann se ale za posledních dvacet let opakovaně do Pardubic vracel. Tady byl vždy pln obdivu k Velké, doma v britském tisku pak po návratu tu a tam trousil poznámky o exotice ve východní Evropě.
Tentokrát se ale pustil do velmi nezvyklého dobrodružství. Dal dohromady bezmála dvacetičlennou skupinu nadšenců, která si Lambra pořídila speciálně pro Velkou pardubickou. Kůň se ovšem kvalifikoval doslova na poslední chvíli, nějakých patnáct hodin předtím, než byla minulý pátek uzavřena startovní listina. Lambro tak absolvuje druhý těžký start v překážkovém dostihu za necelé dva týdny, v českých poměrech něco nepředstavitelného, i když Mann tvrdí, že se Lambro při čtvrtém místě minulý čtvrtek ve Warwicku příliš nevydal a byl schválně šetřen pro Pardubice, kam přijel už v úterý. Dnes ho myslím čeká pár překvapení, některé překážky asi ještě nezažil a to samé platí o délce dostihu. Jeho jezdec Mark Grant přijel do Česka poprvé a na kontě má zatím asi třicet vítězství – Lambrovou devizou tedy nebude ani zkušený jezdec.
Charlie Mann se ale postaral o rozruch ještě něčím jiným. Na adresu Dostihového spolku údajně poslal dopis, ve kterém požadoval od pořadatelů uhrazení veškerých nákladů včetně cesty a ubytování, vlastního řidiče a pár dalších věcí, což šéf Dostihového spolku Michael Skalický rázně odmítl s tím, že by to nebylo férové vůči domácím účastníkům. Těžko soudit, jaké byly detaily, nikdo z nás onen Mannův dopis neviděl, faktem ale zůstává, že v dobách bývalého předsedy představenstva spolku Miroslava Petráně se zahraničním účastníkům – zejména těm z Británie a Irska – vycházelo výrazně vstříc. Skalický dokonce hovořil o "dědictví z minulé éry", ale pojďme si přiznat, že některé detaily mohou Britům připadat nezvyklé právem. Syndikáty, ve kterých se sdružuje větší množství majitelů, jsou na ostrovech velmi oblíbené, a když stáji v majetku takové skupiny startuje kůň, dostávají majitelé v Británii šest vstupenek zdarma a další si mohou zakoupit se zvláštní slevou. V Pardubicích ani jinde v Česku nic podobného nečekejte. Majitelé koní startujících ve Velké pardubické obdrží po dvou vstupenkách na krytou tribunu vedle cílové věže.
Jaká bude dnes dráha? V posledních dnech prakticky nepršelo, pořadatelé ale mohutně zavlažovali, a pokud lze soudit ze včerejších rovinových dostihů, travnatý ovál je poměrně měkký. "Je sucho a tvrdo. Deště minulých dnů jako by se nám vyhýbaly,“ stěžoval si před pár dny správce dráhy Jiří Janda, jehož tým v daných podmínkách odvedl výbornou práci a dočkal se slov uznání i od britských expertů a diváků, kteří do východních Čech přijeli už ve čtvrtek a pátek. Jak to vypadá uvnitř na překážkovém kursu, uvidíme teprve dnes, ale podle zpráv fotografů, kteří pobíhali po dráze už včera, je "pokropeno hodně" a stačí pár kroků, aby si člověk namočil ponožky.
Sázkové kursy a šance jednotlivých účastníků jsme už lehce naťukli. Mám tady ještě jeden zajímavý pohled, názor slovenského experta Branislava Ondery, publikujícího na blogu turf.sk a známého svou nekompromisností. V pardubickém kontextu se proslavil v roce 2009, kdy ve svém předstartovním rozboru napsal, že veterán Josef Váňa nemá absolutně šanci. Veterána to tak rozčílilo, že o tom celý víkend v Pardubicích mluvil, při exhibičním závodě pardubických legend na jezdeckých koních "pojmenoval" svého koně Ondera a poté, co v neděli odpoledne poprvé slavně zvítězil s Tiumenem, vyřídil si s bratislavským glosátorem na dálku účty při tiskové konferenci. A jak to vidí Branislav Ondera letos? Jasná favoritka: Orphee des Blins, spolufavorit s otazníkem: Trezor, kandidáti na doběh do třetího místa: Kasim – Klaus – Nikas – Zarif, kandidáti na doběh mezi prvními pěti: Amaragon – Peintre Abstrait – Tiumen, kandidát do sedmého místa: Universe Of Gracie, bez šance: všichni ostatní.
V pomyslném souboji Čech, Moravy a Slezska co do počtu koní na startu tahají Čechy za kratší konec. Z Karlovarska sice přijeli "váňovci" - tedy Tiumen, Soros a Zarif, ale jinak se většina koní rekrutuje z jiných regionů. Orphee des Blins se připravuje na Vysočině ve Zhoři u Jihlavy, hned několik koní působí ve Slezsku. Klaus a Pareto trénují ve Světlé Hoře na Bruntálsku, Sherardo v Klokočově, Ter Mill v Malé Morávce, Moula v Ostravě-Radvanicích... Tradiční velmoc kvalitních překážkářů, valašské Velké Karlovice s rodinou Holčákových, mají ve hře tentokrát "jen" dva zástupce, oba potenciální černé koně Gauner Danona a Peintre Abstrait.
Mnoho stájí se děsí jednoho potenciálního problému. Velké pardubické předchází sedm rámcových dostihů, během nichž hrozí jezdcům riziko zranění. Každý rok se stává, že na startovní listině Velké musí být někdo na poslední chvíli nahrazen. Jenže letos startuje 22 koní a stejný počet jezdců, to je na české poměry naprosto mimořádný počet. Pokud se během odpoledne někdo zraní, bude velmi obtížné ho nahradit. Volný je zatím zkušený Pavel Kašný, dále německý Brit Paul Andrew Johnson, Vladimír Verner, Rostislav Benš, Lukáš Sloup, Radek Man a toť vše. Shánění případných náhradníků bude dnes problém.
Hrdinové Velké pardubické byli vždycky svérázní a historie před Josefem Váňou pamatuje celou řadu odvážných mužů (a žen), kteří něčím vyčuhovali z davu. Přesvědčte se v této galerii: Kulak i mistr sportu. Tak se měnili hrdinové Velké pardubické.
Sázky na Velkou pardubickou nabízí na internetu celá řada zahraničních sázkových kanceláří. Všechny se shodují, že Orphee des Blins je obrovskou favoritkou. Nejvyšší kurs na ni nabízí Sky Bet (1,91:1), následují Sportingbet (1,83:1), Paddy Power (1,73:1) a Stan James (1,67:1). Zajímavé srovnání publikovali kolegové z dostihového serveru Galopp Reporter - ZDE.
Doprovodný program dnes nabízí malou kuriozitu. Kromě dostihů dětí na ponících se poprvé uskuteční "Malá Velká pardubická". Její překážky, zmenšené repliky skutečných skoků Velké pardubické, bude v cílové rovině překonávat šest týmů minikoní. Jsem docela zvědavý, jak tito prckové zvládnou Irskou lavici, Hadí příkop nebo Taxis, protože v kohoutku neměří více než 99 centimetrů. Navíc na rozdíl od Tiumena a spol. musí nejdříve absolvovat rozběhy. Ty budou zhruba v 13:00, finále se pak uskuteční zhruba v 15:00.
Na závodišti je jako obvykle celá řada Britů, mezi nimi například renomovaný historik Velké národní John Pinfold nebo pravidelně přijíždějící Diane Hill, která bude i dnes vyhlašovat před každým dostihem nejlépe upraveného koně v paddocku.
Když jsem v půl deváté ráno šel pěšky od vlakového nádraží kolem Parama k závodišti, projížděl kolem bílý přívěs s největší outsiderkou dostihu Sisi Merble. Na šestiletou klisnu domácího chovu si lze momentálně vsadit v kursu 125:1, a kdyby se jí podařilo jakýmkoli způsobem uspět, byl by to krásný příběh. Její trenér Jaromír Hrudka z Velké Jesenice zatím ve své čtyřleté kariéře nevyhrál žádný dostih, ale Sisi Merble má na kontě několik cenných umístění mezi elitou. Letos byla třetí v Úvodní cross-country Koroka, kde porazila například Kasima, v červnové kvalifikaci byla čtvrtá a opět zdolala celou řadu renomovaných soupeřů. Původně závodila v barvě rodiny Hrudkových, v létě ale padla do oka mladému podnikateli a dostihovému nadšenci Radkovi Lukovi, který už několikrát sáhl po koních z malé stáje a následně se je pokusil nasměrovat do velkých dostihů. Pro Velkou pardubickou původně počítal s polokrevným Templářem. Ten se sice kvalifikoval, ale ukázalo se, že Velká pro něj zřejmě bude příliš dlouhá, a tak ho Luka nasměroval jinam. Na otázku, zda už si stihl na svou klisnu vsadit, se smíchem opáčil, že ještě čeká, zda nebude lepší kurs.
Ne všichni se na Velkou pardubickou těší. Šéf zahraniční rubriky Hospodářských novin Martin Ehl se sice ve svém blogu označuje za pardubického patriota, ale na dotaz k Velké obvykle zamračeně opáčí, že se městem zase nebude dát projet. V okolí závodiště a na silničním obchvatu se skutečně pořádají manévry, pro diváky je jako obvykle vyhrazeno parkování přímo na silnici.
Malých hráčů na startu je víc. Obrovský entuziasmus sálá i z realizačního týmu desetiletého Sherarda, který zatím nikdy v dostihu nespadl a vždy doběhl do cíle. Jeho majitelem je populární koňský fotograf Zenon Kisza, který dal na zaplacení 60 tisícového startovného dohromady tým sponzorů a nechal vyrobit také fanouškovské šály a placky, svému koni pak speciální deku. Sherardo je český odchovanec a trénuje ho Lenka Syslová v Klokočově, v jeho sedle bude mladý jezdec Michal Kubík.
Rozhlasová kolegyně vedle mě právě telefonuje posluchačům, že se "do poslední chvíle vlhčila dráha" a že teď je na závodišti "děsný šrumec".
Asi největšímu respektu z malých stájí se těší devítiletý valach Kasim, vlastní odchovanec svého majitele Přemka Kejzlara, který si ho také sám v Dolanech u Jaroměře trénuje. Kasim zatím dokázal čtyřikrát zvítězit, mimo jiné v srpnové kvalifikaci, a v loňské Velké doběhl po zatím životním výkonu čtvrtý. Se svým jezdcem Marcelem Novákem tvoří sehraný tým. I tohle by mohla být pěkná story.
Jediný škrt ve startovních listinách za celé odpoledne je valach Eldorado ve čtvrtém dostihu. Všichni další koně uvedení v dostihovém programu startují.
Za deset minut nás čeká slavnostní zahájení, kterého se zúčastní deset vítězů Velké pardubické.
Helena Vondráčková, rodačka ze Slatiňan, procítila národní hymnu. A můžeme na start.
Slavnostního zahájení se zúčastnili vítězové Velké pardubické z minulosti. Vedle aktivních Josefa Bartoše, Jana Faltejska a Dušana Andrése to byli František Vítek (1963 a 1965), František Zobal (1976), Vlastimil Knápek (1980), Karel Zajko (1986 a 1990), Charlie Mann (1995) a Vladimir Snitkovskij (1996). Jsme ale v Česku, a tak hrdinové z historie Velké museli dlouhé minuty stát osamoceni u bariéry, než přijeli v kočárech tažených osmispřežím kladrubských běloušů a čtyřspřežím vraníků ministr zemědělství, primátorka Pardubic, generalita Dostihového spolku, populární zpěvačka a zástupce České pojišťovny. A teprve po jejich projevech se dostalo pozornosti bývalým žokejům. Nebylo by lepší, kdyby přijely kočárem legendy, a byly uvítány pořadateli? Pardubické publikum si to zřejmě myslí také, aspoň soudě dle obrovských ovací pro jezdce a uměřeného potlesku pro bafuňáře.
Jak obtížné je tipovat Velkou pardubickou, ukazuje příklad osmiletého ryzáka Peintre Abstrait ze stáje Elektromontáže Mička. Svěřenec Radka Holčáka byl v loňské Velké pátý, letos se ale ukázal v dostihu jen jednou, v květnu byl tady v Pardubicích druhý. Od té doby byl opatrně chystán na vrchol sezóny a z valašských Velkých Karlovic se šíří "hlášky", že valach je ve své životní formě. Věřit, nevěřit, ověřit? Je to těžké, ale při kursu 20:1 to stojí za to zkusit!
Tak jsme si s kolegy novináři zanadávali v davu před tribunami, že nemáme odkud sledovat dostihy, neboť ani letos se na žádné z tribun nenašla žádná místa pro tisk. Nabízela by se střecha tiskového střediska, ležící zhruba uprostřed cílové roviny, ale ouha - tento prostor Dostihový spolek zpeněžil a pronajal jakési soukromé společnosti. Co se dá dělat...
Máme za sebou první dostih, Zlatou sponu tříletých na 3200 metrů. Tyto proutěné překážky jsou určeny pro nejmladší, začínající skokany a často tady jsou k vidění budoucí velké talenty, leckdy ještě "neopracované diamanty". Velkou část trati odtáhl daleko před zbytkem pole polský valach Spring, který takto už jednou v Pardubicích vyhrál. Tentokrát se ale jezdci Michalu Kubíkovi nepodařilo odhadnout síly temperamentního hnědáka tak optimálně jako minule a už na začátku závěrečného oblouku byl dostižen. Lehce šel přes něj valach Marmiton ze stáje Elektromontáže Mička pod Lukášem Matuským a v cíli měl tento svěřenec Radka Holčáka výrazný náskok před všemi soupeři. Můj tip Sundara s Josefem Váňou mladším se sice v posledním oblouku posunul na třetí místo a útočil na Marmitona, ale na posledních dvou překážkách udělal skokanské chyby a nakonec "vycouval", jak se na závodištích říká, na šesté místo.
Před stánkem s bramborovými spirálkami jsem položil otázku na tělo zástupci Pardubic ve Velké Británii Jamesi Fryovi, zda se Lambro dostane až k Hadímu příkopu, tedy překážce číslo 17. "Dobrá otázka, to kdybych věděl," zakabonil se Fry. Britové si pobyt v Pardubicích užívají, ale přehnaným sebevědomím nesrší.
Druhý dostih, Křišťálový pohár na 4100 metrů, bude zajímavou podívanou. Favoritem je obhájce loňského vítězství, slovenský Luminator a přehlížet nelze ani bělouše Sokola, stájového kolegu Orphee des Blins. Osobně ale tipuji Barateuse, letos už trojnásobného vítěze, o němž Josef Bartoš v létě prohlásil: "Na moc lepších koních jsem tady doma neseděl, má obrovský potenciál". Tak uvidíme, valachovi v majetku podnikatele Stanislava Chudáčka jsou teprve čtyři roky a na překážkách se zabydluje prvním rokem.
Tak teď si soupeře vychutnal slovenský žokej Jaro Brečka - ano, to je ten s tím sexem a celibátem. V prvním okruhu Křišťálového poháru cválal jeho Luminator na posledním místě s odstupem několika délek na pole, ale tempo bylo poměrně pomalé a nikdo mu výrazněji neutekl. Ve druhém okruhu už nevydržel Josef Bartoš s Barateusem, zrychlil a přešel do vedení. Barateus krásně skákal a už se zdálo, že Bartošův tah vyjde, ale to už si lepšil pozici Brečka s Luminatorem a když oba zatočili do cílové roviny, bylo jasné, že více sil dnes má prostě Luminator. Barateus neprodal svou kůži lacino a skončil těsně druhý.
Dnes opravdu panují ideální dostihové podmínky - dráha je měkká tak akorát, prý tam s trochou smůly lze poměrně rychle utopit polobotky i lodičky. A jinak pálí docela intenzivně slunce, pro diváky ideální "day at the races". Připomínám, že při poslední dva ročníky byly slunečné - a vyhrála Orphee des Blins.
Chci se podělit o jednu insiderskou informaci, kterou ale asi těžko zpeněžíte, neb na dostih poníků "Malá pardubická pony" se žádné sázky neberou. Kdyby se ale braly - nebo pakliže přesvědčíte někoho ze svých známých, aby rychle vypsali kursy - tak by se vyplatilo vsadit na hnědku Kitty s desetiletou Terezou Winterovou. Protože Terezka celý rok válcovala konkurenci v dostizích poníků v Lysé nad Labem a trénuje pod dohledem otce a syna Bartošových. Ne nadarmo začínal dvojnásobný vítěz Velké Josef Bartoš (na obrázku) v sedle poníků, jeho první úspěšný šampión byla kobylka Kačena a byla enormně populární.
K velkým příběhům letošní Velké nesporně patří i story Martiny Růžičkové, který si ve svých jednapadesáti letech chce splnit svůj celoživotní sen a dojet do cíle největšího dostihu sezóny. Zatím se o to pokoušela od roku 1991 marně, s klisnou Monkou spadla ještě na "starém" Taxisu, její milovaný Damion se pak stal obětí hromadného pádu na Popkovickém skoku v roce 1998. Kůň, na kterého manželka herce Rudolfa Jelínka ("Jistá je jen smrt") spoléhá tentokrát, je dvanáctiletý hnědák Rubín ze stáje Orling. Velmi poctivý a charakterní překážkář dnes nastoupí k 65. startu své bohaté kariéry, během níž se mnohokrát umístil, ale ještě nikdy nevyhrál. Kvalifikaci splnil na poslední chvíli v září, od té doby už Růžičková v centrále Pohoří nedaleko Prahy opatrně ladí jeho formu. Ve stejných stájích se mimochodem nachází i klisna Folie d'Ocean v majetku bývalého pilota formule 1 Mikky Hakkinena. Brzo se o tom dozvíte víc, Martině Růžičkové jsou neustále v patách filmaři, kteří o ní chystají na příští rok celovečerní dokument.
Jako tipař dnes mám podobně pomalý rozjezd jako Josef Váňa, ale třetí dostih Cenu ČASCH by mohl a měl vyhrát favorit Barakin s Martinem Liškou.
První velká absence dnešního dne, poník Kitty nikde... Takže nemohl zvítězit nikdo jiný, než věčný stín Terezy Winterové v letošních dostizích poníků, Josefína Nováková na bílém poníkovi Lukym.
Třetí dostih určený mladým čtyřletým koním na 4500 metrů, dlouho připomínal spíš ospalou loveckou jízdu - tak to nastavil mazaný Josef Bartoš v sedle vedoucího Strettona. Pomalé tempo vedlo k množství skokanských chyb, na dropu takto ztratil svého jezdce v "klinči" mezi dvěma soupeři Pyšný Páv a výrazně na tento průběh doplatil i favorit Barakin. Když Bartoš v čele začal zrychlovat, patřil Barakin k těm, kteří vyrobili na skocích pár chyb a najednou ztráceli větší prostor na vedoucí koně, než se dalo dohnat. Dobře načasovaným finišem nakonec zvítězil další aktivní kůň Al Bustan s žokejem Markem Stromským, Stretton finišoval těsně druhý.
Koně během podzimu mění srst na zimní a dávají tím najevo, že pomalu opouštějí vrcholnou formu. Pakliže s nimi trenéři ještě chtějí běhat, je z praktických důvodů lepší koně nechat ostříhat, aby se příliš nepotil. Ne vždy se tak ale stává. Když byl Josef Váňa v paddocku před chvílí tázán, proč je jeho Exotic Valley tak "chlupatý", odpověděl obratem: "Ostříhat? Takovéhle zvíře neostříháš, to bys ho musel uspat!"
Schyluje se k prvním vrcholu dne, Ceně hejtmana Pardubického kraje na 4500 metrů, známé pod názvem Cena Vltavy. Dnes už se to ověřit nedá, ale traduje se, že v polovině padesátých let hrozilo Velké pardubické zrušení, neboť byla vládnoucí straně nepohodlná jako relikt minulosti. Navíc ji vyhrávali lidé jako za kulaka označený Ferdinand Palyza nebo bývalí prvorepublikoví důstojníci. Proti chystanému zákazu údajně zasáhl slavný velitel Rudé jízdy, maršál S.M. Buďonnyj, a po jeho intervenci se pro Velkou pardubickou vymyslela škatulka překážkového mezinárodního mítinku pro „spřátelené země“. Byl rozdělen do dvou dostihových dnů a kromě Velké tvořily jeho části různé dostihy nazvané podle velkých řek ze socialistických zemí. Z nich do dnešního dne, logicky, přetrvaly právě Cena Vltavy a Cena Labe. Letošní „Vltava“ je velmi otevřený dostih a vlastně první ochutnávka před Velkou pardubickou, neboť i v ní poběží dvacet koní. Favoritem je talentovaná klisna Natalie s Markem Stromským, šance by mohl mít i zlepšující se valach Quatiki s Janem Faltejskem. Ale v tomto obrovitém poli může leckdo další překvapit.
Závodiště už je slušně naplněno. Závidím malým dětem před tribunami, taky bych chtěl mít s sebou obrovského tatínka, který by mě vzal na ramena, abych něco viděl :)
V paddocku nás oslovil vitální osmdesátník Stanislav Beránek, kterého si budou starší návštěvníci dostihů pamatovat jako "železného dědka" v éře před Josefem Váňou, když v osmdesátých letech jel Velkou pardubickou na třeboňské klisně Malbě už po své padesátce. Sice slavný dostih nikdy nevyhrál, ale byl pověstný svou tvrdostí a zejména mezi překážkovými příznivci se těšil velké popularitě. Koncem 80. let ho měly tisíce dostihových příznivců pověšeného na zdi, neboť právě Beránek s Malbou nad Taxisem byli zachyceni na jednom z nejznámějších pardubických plakátů před rokem 1989. Jezdeckou kariéru ukončil Beránek koncem 90. let napůl nedobrovolně na naléhání svých přátel, ale nadále jezdí parkury. "Když já jezdil Velkou pardubickou, Pepík Váňa ještě seděl na nočníku," vyprávěl Beránek v paddocku. "Včera jsem zrovna závodil v parkuru. Bohužel jsem měl nedávno držkopád, při kterém jsem si zlomil kličku a pár žeber." Tak hodně zdraví, pane Beránku!
Ačkoli se tady v Pardubicích už sází ostošest a tisíce diváků vytvářejí u sázkových terminálů fronty, kursy jednotlivých aktérů se zatím výrazně neproměnily. Favoritka Orphee des Blins stále zůstává na 1,6:1, za ní Tiumen 5:1. Posun však udělal Zarif, jehož kurs klesl z 10 na 8:1, Klaus se posouvá z 18 na 17:1.
Cena Vltavy přinesla množství pádů, jak se ostatně při tak velkém poli dalo čekat. Nečekaně brzy se rozloučili někteří favorité, Natalie skončila už na Malém vodním příkopu. O tempo se opět staral Josef Bartoš, tentokrát v sedle veterána Kyshantyho, ale v závěru mu došly síly. Pro lehké vítězství si doběhl osmiletý valach Zugor ze stáje EŽ Praha, v jehož sedle se z prvního dnešního vítězství radoval Martin Liška.
Na jezdce Lišku mimochodem musím upozornit hledače tajných tipů. Zkušený třicátník se v dostizích objevuje od devadesátých let, ale nikdy nedostal příliš šancí. Letos zatím zažívá životní sezónu. Dostal se do neuvěřitelné pohody, až tomu sám nemůže uvěřit. Cena Vltavy je jeho devátým českým vítězstvím v aktuální sezóně, dařilo se i v Polsku. Na jeho letošních úspěších je skoro až něco "šamanského", takže neuškodí připomenout, že ve Velké pardubické pojede Liška jeden z tajných tipů Amaragona. Ne že by měl nutně vyhrát, ale snadno se může stát, že při optimálním průběhu vyrovná svůj dosavadní osobní rekord ve Velké, čtvrté místo.
Pohled do paddocku před dalším dostihem, Poplerovým memoriálem skupiny Profireal Group (3300 m), asi moc nepotěšil příznivce favorita. Obhájce vítězství Shaman působí poměrně nervózním dojmem a dokázal změnit barvu - jakmile se bělouš z tréninku Radka Holčáka začal potit, výrazně ztmavl :)
Černým koněm tohoto dostihu by mohl být jiný bělouš, valach Silk Drum ze švédské stáje Hvitas Stjerna. Švédové si Pardubice vyzkoušeli už v polovině září, to byl Silk Drum dobře třetí, a můžou se opět spolehnout na služby žokeje Jana Faltejska. To by mohlo klapnout, však také šel kurs Silk Druma dolů na 3:1. V běloušově realizačním týmu se mimochodem vyskytl první muž dnešního odpoledne, který našel odvahu přijít v červených kalhotech. S červeným kapesníčkem a bílým kloboukem s červenou stuhou to nemá chybu!
Shaman ukázal svou vysokou třídu! Ať vypadal v paddocku, jak chtěl, dostih si spolu se svým jezdcem Lukášem Matuským zrežírovali dokonale. Velkou část odvodili, v závěrečné třetině pustili před sebe klisnu Ryanu, ale v cílové rovině se na ni dotáhli a po boji těsně vyhráli. Tady rozhodla třída a zkušenost. Naopak druhému bělouši v barvách "Tre Konors" dnešní Pardubice nechutnaly. V první polovině se sice Faltejsek zkušeně držel v závětří, ale na dropu měl při doskoku kontakt se soupeřem a od té doby běžel Silk Drum bez chuti, do posledního oblouku už točil daleko za Shamanem a Ryanou, bez šance zabojovat o přední místa.
Marek Stromský není po pádu úplně fit a současné rozhodnutí zní takto: v příštím dostihu, Ceně Labe, pojede ryzáka Renard Argenté místo něj jezdec Thomas Boyer. Samotný Stromský (na archivním obrázku s Amant Grisem) by se měl objevit až ve Velké pardubické v sedle "černého koně" Zarifa, ale definitivní verdikt vynesou až lékaři po prohlídce kolem 16. hodiny.
Prostranství před tribunami připomíná skutečný kotel. A konečně jsem pochopil proč. Složení aktérů kotle je totiž pestré, což umožňuje plynulé zásobování. Jak řekl chlapík vedle mě druhému chlapíkovi vedle mě: "Tebe nebaví sledovat dostih, vole? Tak skoč pro tři piva!"
První větší pohyby na sázkovém trhu se týkají obou zástupců stáje Köi Dent. Pardubice věří Josefu Váňovi a Tiumen klesá na 4:1! Naopak jeho mladší stájový kolega Zarif se vrací zpátky na 10:1 - že by sázející reagovali na nejistý stav Marka Stromského? Orphee des Blins zůstává na svých 1,6:1, loni druhý Nikas klesá z 13:1 na 11:1.
A teď Cena Labe, prestižní "přípravka" pro potenciální účastníky Velké pardubické, ale i častá alternativa k vrcholu sezóny. Letos velmi otevřený dostih, kde si to rozdají mimo jiné svéhlavý Sheron s talentovanými "juniory" Templářem, Goscaterem, Hintonem či Modenou.
Nedůvěra vůči Zarifovi se prohlubuje, jeho kurs dále stoupá na 12:1. Nové příznivce získává loni druhý Nikas, který je momentálně u sázkových terminálů k mání za 8,5:1! Trezor zůstává na 10:1, Soros 12:1.
Jestli si to ale jen nenamlouváme, že lidi sázejí - největší fronty jsou u stánků s klobásami a jiným občerstvením :)
Další muž ve formě se dnes jmenuje Dušan Andrés. Jeden z nejzkušenějších překážkových jezdců, který je pověstný svým nezaměnitelným stylem ve finiši á la "jo-jo" aneb "nahoru a zase dolů" s přehledem provedl dostihem svou Modenu a v závěru odrazil útok druhého Goscatera a třetího Sherona. Goscater mi svým účinkováním připomínal Bastiana Schweinsteigera ve finále MS v Brazílii, kdy kasíroval od soupeřů jednu ránu za druhou. Goscater si za bolestivé momenty mohl sám, neboť neskákal úplně spolehlivě a zejména na dvou ze tří vodních příkopů "nechal zadní nohy" v příkopě, au! Přesto se vždy oklepal a v závěru bojoval s nejlepšími. Favorit Sheron podal také skvělý výkon, ale na vítěze dnes nestačil.
Už jsem to dnes zmiňoval, ale… Tatíííí, kde jsi?
Po všech stránkách zajímavým koněm letošní Velké pardubické je devítiletá hnědka Zulejka v barvách podnikatele Václava Luky staršího a investora Jana Vedrala. Luka ji kdysi objevil v zimovišti cirkusu Berousek, a protože má zajímavý původ pro překážkové dostihy, koupil ji. Zulejka se posléze dokázala zařadit mezi nejlepší a předloni debutovala ve Velké pardubické. Její cesta však smolně skončila už na druhé překážce. Pak dlouho léčila zranění a objevila se v dostizích po roční pauze až letos. Do Velké se kvalifikovala na druhý pokus. Z celého pole je nejmenší a nejsubtilnější, ale pojede ji dvojnásobný vítěz Velké pardubické Josef Bartoš.
I Trezor jde na 8:1. Aktuální okruh favoritů: 1,6 Orphee des Blins, 4 Tiumen, 8 Nikas a Trezor.
Skoro se červenám to napsat, protože dnešní tipy nevycházejí mně ani prakticky nikomu dalšímu z kolegů dostihových novinářů, ale teď přichází TUTOVKA DNE. V Stříbrné trofeji na 4400 metrů, posledním dostihu před Velkou, je horký favorit Gejzir ze stáje Pegas, tedy další stájový kolega Orphee des Blins. V sedle s Thomasem Boyerem by čistě teoreticky neměli najít rovnocenného soupeře, ale po průběhu dnešního odpoledne to berte s lehkou rezervou. Vsadit si na něj lze v kursu 1,4:1 – ano, ještě nižším než má Orphee des Blins.
Teď se asi příznivci Orphee des Blins neklidně zavrtěli v sedačkách - dnes selhal i superfavorit Gejzir. I když mnohem přesnější je říci, že skvělý výkon naopak předvedl valach Fafintadenient s Josefem Váňou mladším, který odtáhl prakticky celý dostih přesně v tempu, které potřeboval. Thomas Boyer v sedle Gejzira zahájil opatrně uprostřed pole, ve druhé okruhu ale vystartoval na vedoucího Váňu a bojující dvojice se zbylým soupeřům vzdálila o desítky metrů. V posledním oblouku už bylo jasné, že dnes Gejzir na Fafintadenienta po náročné sezóně nemá, udělal chybu na předposlední překážce a Boyer na začátku cílové roviny už jen kontroloval druhé místo. I to je kouzlo překážkových dostihů, ve kterých se papírová forma leckdy prokazuje obtížněji než v rovinovém odvětví. Otec a syn Váňovi se tedy nabudili na Velkou pardubickou, která bude odstartována už za tři čtvrtě hodiny!
Kolegyně z nejmenované soukromé televize se rozhodla, že si šot připraví už předem a právě namlouvá komentář, že vyhrála Orphee des Blins, žokej Faltejsek vítězstvím nebyl překvapen a zda bude pokračovat Váňa dál, se teprve uvidí.
Kurs Orphee des Blins stále zůstává na 1,6:1.
A je to tady, všech 22 koní je v paddocku, za okamžik přijdou i jezdci.
Před dostihem tohoto kalibru těžko vyčíst nějaký zásadní detail, drtivá většina startujících koní vypadá výborně. Na srsti některých, zejména trénujících v horských oblastech, už je vidět postupující podzim, ale všichni jsou pečlivě upravení a je radost se na ně dívat. Tiumen vypadá i ve svých třinácti letech výborně.
Uprostřed paddocku a také kolem něj nyní stojí prakticky všichni, kdo patří do "kdo je kdo v českém dostihovém sportu". Všichni významní majitelé, trenéři, ale i funkcionáři a bývalé jezdecké hvězdy.
Dva velmi emotivní momenty - na Velkou pardubickou se přijely podívat i dvě obrovské osobnosti nedávné minulosti. Čtyřnásobný vítěz Peter Gehm, který je od nehody v tréninku před devíti lety upoután na vozík, a bývalý televizní komentátor Miodrag Mertha, jehož osobitý projev patřil k televizním přenosům z dostihů v letech sedmdesátých, osmdesátých a devadesátých, kdy ho bohužel závažné zdravotní problémy vyřadily z aktivní činnosti. Ani na jednoho z těchto dvou mužů se nedá zapomenout - a jak ukazují nadšené tváře lidí v paddocku, zapomenuti nebyli a nejsou.
Koně a jezdci se za chvíli po nezbytném focení, poslední taktické poradě a nasednutí vydají na slavnostní přehlídku před tribunami. Jako každý rok v tuto chvíli předávám online blog kolegům z pražské redakce Aktuálně.cz. Konkrétně to bude Radek Vičík, náš expert na formuli 1, což při rychlosti Orphee des Blins může být zajímavou výhodou. Děkuji za pozornost, jdu pro vás zjišťovat další novinky kolem samotného dostihu a ohlasy na něj.
Před zaplněnými tribunami, kde se tísní na 20 000 nadšených diváků, defiluje celé závodní pole letošní Velké pardubické.
Dvanáctiletá Orphee des Blins má symbolicky startovní číslo 12. Tiumen s žokejem Váňou v sedle má patnáctku.
Všech 22 koní zvládlo bez problémů zkušební skok, čímž padla symbolická poslední překážka startu na Velké pardubické.
První start se nepovedl, jezdci a koně se musí vrátit zpět.
124. Velká pardubická byla na druhý pokus odstartována!
Velký Taxisův příkop jako první přeskočila Orphee des Blins. Zulejka, Amaragon a Nikas jsou už ze hry. Peintre Abstrait běží bez jezdce, který leží u irské lavice.
Orphee des Blins po živém plotu s příkopem kontroluje situaci, Tiumen s Váňou uzavírá závodní pole.
Ani po velká vodě závodní pole neprořídlo, na velkých zahrádkách téměř spadl Trezor. Vede Orphee des Blins těsně před Rubínem.Váňa s Tiumenem na chvostu pole pomalu ztrácí.
Na velkém anglickém skoku upadl outsider Ter Mill. Poslední Tiumen má ztrátu už několik délek. Orphee des Blins pět soupeřům odskočila.
Orphee des Blins vyhrává o 3/4 délky před Al Jazem, třetí skončil Klaus! Tiumen doběhl na 16. místě.
Klisna Orphee des Blins se třetím vítězstvím v řadě zařadila do bohaté historie Velké pardubické. Tímto se s vámi s naším online přenosem loučím, další zpravodajství z Pardubic si na Aktuálně.cz můžete přečíst opět od našeho dostihového experta Martina Cápa.