Draftem prošel jako 58. hráč a od října sbírá Lapčík nové zkušenosti v americké Major League Table Tennis (MLTT). Soutěži, která má za cíl zpopularizovat v Americe "pinčes" a výhledově lákat světovou špičku.
"Nejlepší Evropany to bude lákat určitě, ale jestli se dá bojovat s čínskou ligou, to si nejsem jistý. Spíš myslím, že ne," usmívá se čtyřiadvacetiletý rodák z Nového Jičína.
"Sice je to první sezona, ale už teď je tam kvalitních hráčů dost. Jsou tam nejlepší Američané, dále někteří hráči ze světové stovky nebo borci, kteří patřili mezi úplnou špičku. Ta soutěž je hlavně unikátní svým formátem a systémem. Je to jedna velká show," popisuje Lapčík.
MLTT hraje osm týmů rozdělených po čtyřech do západní a východní konference. Z každé postoupí dva nejlepší do dubnového Final Four. Lapčíkův Seattle drží na západě se šesti výhrami a sedmi porážkami lehce po polovině základní části druhé postupové místo.
"Hrací formát jednotlivých zápasů je zajímavý v tom, že stále o něco jde. O každý balonek. Do poslední chvíle nevíte, jak utkání dopadne," líčí Lapčík, jehož si zástupci MLTT všimli díky povedeným výkonům na letních kempech a v kvalifikačních turnajích.
Formát s divokou "golden game"
"Snaží se, aby zápasy trvaly do dvou hodin. Jedno utkání se skládá ze čtyř dvouher, čtyřhry a závěrečné 'golden game'. Dvouhry a čtyřhra se hrají na tři sety, zápas může skončit 2:1, nebo 3:0. Za každý set máte bod. Jenomže pak to můžete celé ztratit," vysvětluje Lapčík.
Major League Table Tennis
Západní konference: 1. Bay Area Blasters (8 výher - 5 porážek), 2. Seattle Spinners (6 - 7), 3. Texas Smash (4 - 9), 4. Portland Paddlers (3 - 10).
Východní konference: 1. Carolina Gold Rush (11 - 2), 2. Florida Crocs (9 - 4), 3. Princeton Revolution (6 - 7), 4. Chicago Wind (5 - 8).
Družstva spolu hrají šestkrát každý s každým v rámci konference, to znamená 18 takových zápasů. Navíc už bylo odehráno i tzv. mezikonferenční kolo, které přineslo každému týmu čtyři střetnutí proti soupeřům z druhé konference.
"Závěrečná 'golden game' se hraje do 21 bodů a je to dvouhra, při které se po čtyřech míčcích střídají všichni hráči v týmu. Výhra je zde hodnocena šesti body, a tedy může zcela otočit dosavadní průběh. Pokud například všechny dvouhry a čtyřhru vyhrajete 2:1 a vedete 10:5, ale 'golden game' ztratíte, tak jste celkově prohráli," pokračuje český stolní tenista.
Každý tým musí mít navíc na soupisce jednu ženu, což otevírá taktické možnosti, zda ji postavit do dvouhry, nebo do čtyřhry třeba proti ryze mužskému páru. Při "golden game" pak samozřejmě také dochází ke střetům obou pohlaví.
"V rozhodující 'golden game' se ty rozdíly často stírají. Jeden tým navíc draftoval Američanku Amy Wangovou, to je 38. hráčka světa. S takovou kvalitou se vám taktické varianty ještě více otevírají," míní Lapčík.
Sám hraje v týmu s dvěma Američany a Kanaďanem asijského původu, Švédem, Australanem, Nigerijcem a Portoričankou. Trenérkou Seattlu je Kanaďanka se slovenskými kořeny Luba Sadovská. Cílem má být postup do Final Four a pak boj o titul.
Trpaslík, který si hledá cestu k fanouškům
Samotná liga pochopitelně nemůže konkurovat zavedeným podnikům typu NFL, NBA, NHL a MLB, nicméně dotují ji movití investoři a rádi by stolní tenis prezentovali plným halám s tisícovkami fanoušků.
"Přenosy vypadají hodně kvalitně a mají veliký dosah. Do hal zatím tolik diváků nechodí, bývá jich třeba 700 nebo 800. Snaží se to marketingově prodávat, ale samozřejmě stolní tenis je v Americe trpaslík mezi sporty. Podle mě si však tímto projektem nové fanoušky najde," věří Lapčík.
V příští sezoně se chce MLTT ukázat v Evropě po vzoru Global Series od NHL, která vloni zavítala i do Prahy. Podle Lapčíka je reálné, že americká soutěž v budoucnu dožene nejkvalitnější evropské ligy.
Přímo u stolu by se měl zapojit i Němec Dimitrij Ovčarov, momentálně světová dvanáctka a spolumajitel týmu Princeton Revolution. Pak by mohly následovat další hvězdy a s nimi třeba i přední čeští hráči.
"Penězi, co tady máte, se dá slušně uživit během kariéry. Já jsem se stal profesionálem, není to na delší zajištění jako u fotbalistů a hokejistů, ale lákavé peníze ano," podotýká Lapčík, který kdysi reprezentoval Česko v mládežnických kategoriích, ovšem pak dostalo přednost studium práv.
Možný odliv českých hráčů
Dnes už není vedený v žebříčku Mezinárodní federace stolního tenisu (WTT), do kterého se výsledky z MLTT nepropisují. Není ani členem českého národního týmu a říká, že případnou pozvánku by odmítl.
"Řeknu to úplně na rovinu, není to vůbec finančně zajímavé. Peníze v reprezentačních smlouvách jsou směšné a prize money na turnajích WTT jsou zajímavé možná pro první třicítku na světě. Ostatní tam dostávají drobné," tvrdí Lapčík.
U českých hráčů registruje zájem o MLTT, někteří podle jeho informací kvůli ní zvažují i konec reprezentační kariéry. "Ptají se mě, jak se tam dostat, přihlásit, kvalifikovat," doplňuje.
Sám do Ameriky létá na zápasy, které se hrají v rámci prodloužených víkendů. V Česku k tomu hraje první ligu, studuje a věnuje se dalším pracovním aktivitám.
A sleduje nepříliš utěšený stav českého stolního tenisu poté, co zdejší nejlepší hráč Lubomír Jančařík vypadl z elitní světové stovky.
"Je to škoda, protože talentů na evropské úrovni máme dost, jenže s nimi neumíme pracovat. Zaspalo u nás trenérské know-how, nemáme zkrátka dost vzdělaných trenérů. Stačíme do juniorského věku, pak hrajeme v Evropě až druhou nebo třetí gardu," říká Lapčík.
Zmiňuje případ někdejšího evropského juniorského šampiona Tomáše Polanského, který se však na nejvyšší úroveň mezi dospělými zatím škrábe marně. A takových hráčů je podle Lapčíka více.
"Do toho v Česku stolní tenis trpí různými žabomyšímu válkami klubů a reprezentačních center. K tomu ekonomické podmínky v reprezentaci, o nichž jsem mluvil. Pak má úzký kádr, protože mnozí se raději koncentrují stoprocentně na klubová angažmá. Zcela logicky," dodává.
Československé legendy Milan Orlowski či Marie Hrachová hovořili v nedávné minulosti v souvislosti s úpadkem českého stolního tenisu o nízké ctižádosti hráčů. O tom, že by měli více trénovat a hrát.
Lapčík vidí hlavní problém někde jinde. "Byl jsem i součástí týmu, který kandidoval do výkonného výboru svazu. Získali jsme tehdy třetinu hlasů a nebyli zvoleni. Teď je ale pro mě novým impulzem Amerika. Tam si to skutečně užívám a chci uspět," uzavírá.
