Praha - Patřil opět k jednoznačně nejvýraznějším postavám Tour de France, počtvrté v kariéře si z ní odvezl zelený dres pro vítěze bodovací soutěže. Přesto bude Peter Sagan Francii opouštět se smíšenými pocity. Stejně jako v loňském roce totiž radost ze získání zeleného dresu trochu kalí absence vítězné etapy.

„Je to nejsilnější závodník na Tour,“ vysekl mu poklonu démon hromadných dojezdů André Greipel. Ano, pětadvacetiletý rodák ze Žiliny se stal tak trochu obětí vlastní síly.

Blízko zápisu do historie

Ani počáteční svázanost pomáháním Albertu Contadorovi a nulová týmová podpora ani změna udělování bodů pro soutěž o zelený dres, která měla omezit jeho kralování, mladého Slováka nezastavila, aby jej počtvrté při čtvrté účasti na Tour ukořistil a dotáhl se tak na druhém místě historického pořadí na Seana Kellyho.

Kdy vyrovná se šesti trikoty vedoucího Erika Zabela, zdá se být jen otázkou času. „Letošní trasa Tour udělala Sagana v podstatě neporazitelným,“ vysvětluje RobbienMcEwen, trojnásobný vítěz bodovací soutěže, jehož Slovák letos překonal.

McEwen tím naráží na nevídanou všestrannost „Slovenského Ramba“, ten sice nevyhrál ani jednu etapu, hned pětkrát však byl druhý, a to ve velmi rozličných terénech, které letošní itinerář nabízel a v nichž dokáže být Sagan konkurenceschopný.

Dvakrát dokonce porazil Cavendishe v klasickém spurtu, kdy k vítězství chyběla snad jen lepší pozice při nájezdu do cílové „dvoustovky“, dvakrát našel pouze jediného přemožitele při klasikářském závěru etapy a druhý byl i v první alpské etapě do Mende.

Čtyři etapy za sebou v hlavní roli

Náročný a z hlediska bodovací soutěže zřejmě rozhodující byl pro Sagana především třetí (prodloužený) víkend ve zvlněných terénech Centrálního masivu a Alp.

To nejprve v pátek, ve 13. etapě podlehl v Rodez Van Avermaetovi, aby se hned v sobotu vydal do úniku a vybojoval páté místo v cíli po náročném stoupání v Mende. Tam jej kromě vítězného Cummingse porazili jen elitní vrchaři Bardet, Pinot a Urán.

Nedělní, patnáctá etapa a Sagan znovu v úniku, tentokrát neúspěšném, přesto si v cílovém Valence dosprintoval pro čtvrtou příčku. V pondělí pak na peloton před druhým volným dnem čekala první alpská etapa zakončená tradičním stoupáním na Col de Manse a následným sjezdem do Gapu.

A muž v zeleném dresu se opět vydal do úniku. Ve stoupání na Col de Manse působil jako nejsilnější závodník, chytal nástupy, až na ten rozhodující od Plazy Moliny. Nestačil ani strhující sjezd do cíle a bylo z toho další druhé místo.

McEwen: Musí to být frustrující

„Byl jsem znovu velmi blízko, jsem rád, protože jsem si šel pro druhé místo… Ne, dělám si legraci. Opravdu už nevím, co bych měl udělat lépe. Zkusil jsem všechno. Věděl jsem, že to musím zkusit tak tvrdě, jak jen to půjde ve sjezdu, i kdybych měl zemřít,“ neopouštěl Sagana humor ani po pátém výsledku těsně pod vrcholem.

„Musí to být pro něj velmi frustrující, ale možná by některé dny místo chození do úniků bylo lepší ušetřit trochu energie, zůstat vzadu a možná se koncentrovat na pár etap. Myslím, že regeneruje velmi dobře, ale pokaždé, když jde do úniku, zůstane mu o něco málo méně energie na další den, pořád je supersilný, ale o trochu méně. Prostě tím postupně ubírá z vlastní formy. Kdyby to nedělal, pak by pravděpodobně měl větší šanci vyhrát etapu,“ myslí si McEwen, který na letošní Tour pracuje jako novinář.  

Oběť vlastní síly

„Je skvělý, strašně rád jej sleduji a skutečně věřím, že ještě může vyhrát etapu, která by zelené dodala trochu lesku,“ vyznal se z obdivu bývalý australský cyklista v průběhu Tour. Díky pozici novináře sám mohl závodníkovi Tinkoff-Saxo říci svůj pohled na věc:

„Nemůžu si pomoci, potom, co jsem s ním dělal rozhovor v mix zóně, prohodil jsem s ním pár slov. Říkal jsem mu, aby další den jel na pohodu a myslel na Paříž. Frustrovalo mě vidět, že je poražen a tak často plýtvá energií.“

Ale jeho přání se nenaplnilo, v Paříži slovenský šampion dojel sedmý, jeho konečný účet tak zůstal na pěti druhých, dvou třetích místech a dalších třech umístěních v top 5. Téměř v polovině etap se tak Sagan umístil v elitní pětici.

Slovenský závodník se stal obětí vlastní síly. V únicích, když jde do tuhého, je to on, koho všichni sledují, kdo by měl chytat nástupy. I v budoucnu to bude mít velmi složité s vyhráváním etap, pokud se nezačne více specializovat nebo si nevezme k srdci rady Robbieho McEwena. To už by ale nebyl Sagan a ztěžovalo by mu to sbírání zelených trikotů.