Praha - Nervozita je ve tváři dvojnásobné olympijské vítězky Martiny Sáblíkové jasně čitelná. Když v pondělí v pražské O2 Aréně dostala česká rychlobruslařka od novinářů první otázku na téma, jak se vyrovnává s tlakem před odjezdem do dějiště Her v Soči, jen se ironicky usmála a mrkla na trenéra Petra Nováka.

"Olympiáda se už hodně blíží, je to za chvilku, takže jsem nervózní. V tréninku jsem udělala všechno, co mi bylo řečeno, tak uvidíme, jak se to projeví na tom ledě," odpovídá rozpačitě šestadvacetiletá závodnice.

Martino, to vypadá, jako byste na podobné otázky ani nechtěla odpovídat?
Je pravda, že otázky na nervozitu a tlak před Soči dostávám hrozně často a už je nemám moc ráda.

Tak to bude asi tím, že tam jedete obhajovat tři medaile a z toho dvě zlaté, takže se od vás hodně očekává. Je to o hodně větší tlak než ve Vancouveru?
Já už si naštěstí ten tlak z Vancouveru nepamatuju, takže nemůžu porovnávat. Je to každopádně lepší v tom, že už mám dvě zlata z olympiády a to mi nikdo nevezme. Na druhou stranu zase nechci odjet ze Soči s prázdnou. Takže budu bojovat a uvidíme, na co to bude stačit.

Na Hry za vámi přijedou rodiče, co to pro vás znamená, nebudete ještě o to víc nervóznější?
Beru si je tam hlavně proto, že jsem je ani v Turíně ani ve Vancouveru neměla. Ale jsem samozřejmě ráda, že při závodu na pět kilometrů tam budou a podpoří mě, protože to opravdu budu potřebovat.

Trenér na vás nedávno prásknul, že prý si záběry z povedených olympijských závodů ve Vancouveru často pouštíte, je to tak?
Je to pravda. Přeci jen to byla největší sportovní událost mého života, a tak si to hodně přehrávám na videu. Navíc letos budou závody probíhat ve stejném pořadí. Mám ty vzpomínky pořád v hlavě a byla bych ráda, kdyby se to mohlo nějakým způsobem zopakovat, i když to bude strašně těžké. Navazuju si tím takový ten optimismus a chuť bojovat.

Máte za sebou italské soustředění, nyní vás čeká pár dnů volna a už ve čtvrtek odlétáte do Soči. Nevadí vám, že tam budete s takovým předstihem?
Naopak. Jsem ráda, že tam jedeme takhle v předstihu, abych si mohla v klidu zabruslit v hale a bez větru. Poslední tři dny to tam bylo hodně náročné, trénovali jsme venku, kde hodně foukalo, takže hlavně v zatáčkách nebo při rozjezdech to nebylo nic moc. Ale třeba nám to na olympiádě nějak pomůže.

Ale na chvíli volna se snad těšíte, ne?
Spíš se trochu bojím, abych se bez toho tréninku neukousala tou nervozitou, protože teď je to psychicky hodně náročné.

Vyzvedla jste si olympijskou kolekci, co na ni říkáte?
Viděla jsem ji někdy před měsícem, měla jsem možnost si to vyzkoušet. Každá olympijská kolekce by měla vypadat jinak a tahle se mi moc líbí. Musím přiznat, že jsem naprosto odvařená z těch kšand, co máme u kalhot.