Nejlepší práce na světě, říká Schurterův manažer a "guru" horských kol Frischknecht

Ondřej Kurečka
2. 7. 2016 13:00
Nové Město na Moravě - Nina Schurtera v Novém Městě doprovodil na setkání s novináři nenápadný muž ve středních letech. Byl jím manažer Schurterova týmu Scott-Odlo Thomas Frischknecht, sám bývalý veleúspěšný závodník, trojnásobný mistr světa a celkový vítěz Světového poháru. Dalo by se říci i guru a jeden z průkopníků horských kol. Letos tomu bude přesně 20 let, co "Frischi" získal stříbrnou medaili v Atlantě, kde byla horská kola poprvé na programu olympiády. Jak se za tu dobu tato disciplína změnila, a co si myslí o startu Petra Sagana v Riu, si může přečíst v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Thomas Frischknecht (vlevo) byl také pravidelným účastníkem Pražských schodů.
Thomas Frischknecht (vlevo) byl také pravidelným účastníkem Pražských schodů. | Foto: ČTK

Jste bývalým veleúspěšným závodníkem, dokonce, dalo by se říci, legendou. Dnes jste manažerem týmu, v němž jezdí i největší současná hvězda Nino Schurter. Jaké to je šéfovat takovému závodníkovi?

Popravdě můžu říct, že je to ta nejlepší práce na světě. Jsem se závoděním na horských kolech tak spojený, je to má vášeň. Dávám tomu celé srdce spoustu let. Být tomu stále tak blízko i po skončení vlastní závodní kariéry navíc se závodníkem, jako je Nino, to je skutečně ta nejlepší věc.

Poslední velký titul, který Nino Schurterovi schází, je olympijské zlato. Ve vašem případě to bylo dost podobné. Máte stříbrnou olympijskou medaili, zlatou nikoli. Můžete tak Ninovi z vlastní zkušenosti poradit, jak se s tím vyrovnat?

Cítil jsem to jako chybějící článek v kariéře. Něco, co vás pořád nutí pokračovat. V Ninově případě je také to olympijské zlato, po kterém jde. Do svých třiceti let vyhrál čtyřikrát MS a čtyřikrát celkově SP. Není tak lehké zůstat stále motivovaný a pokračovat. Proto mám velký respekt k Julienu Absalonovi, který už vyhrál vše a pořád je schopný se v jeho věku každý rok zlepšovat, letos hlavně technicky. Ninova motivace pochází zatím primárně z toho, že mu chybí zlato z olympiády. Že ji nevyhrál v Londýně, bylo pravděpodobně z dlouhodobého pohledu jeho kariéry asi dobře. Ale já mu opravdu přeji, aby mu to vyšlo. Opravdu si ji zaslouží. A když ji nevyhraje v Riu, bude jej to motivovat další čtyři roky.

V Riu má být trať velmi podobná té v Londýně. Je to pro Nina dobře nebo špatně?

Pro Nina není dobře, že ta trať není až tak technicky náročná. Protože není tak selektivní, je pravděpodobnější, že když uděláte menší chybu, jste venku z boje o medaile. Na opravdu náročných tratích, jako je třeba ta v Novém Městě, se malá chyba dá napravit. Bude to také mnohem více taktický závod, kde spolu může dlouho jet velká skupina.

Co se týče olympijského závodu, velké téma je účast Petrea Sagana. Nino příliš nevěří, že by se mohl zapojit do boje o přední příčky. Jaký názor na to máte vy?

Nino je zdvořilý kluk (smích). Nechce říct, že se Petra nebojí, aby to nevypadlo, že jej nerespektuje. Já mám také k Peteru Saganovi velký respekt jako ke skvělému sportovci, ale můžu být více nezávislý, než Nino. A můžu říct, že u něj nevěřím v první desítku. Je to stejné porovnání, jako kdyby Nino řekl, že bude závodit na silnici, a věřili bychom v medaili. Šance by pro něj byly malé. Předloni si zkusil Okolo Romandie a Okolo Švýcarska a nevedl si špatně. Věnoval tomu čas a uzpůsobil tomu přípravu. Ale rozhodně nebojoval o vítězství. V případě Petra Sagana mluvíme o top deseti závodnících na horských kolech. O profesionálech na opravdu vysoké úrovni. Každý je technicky určitě lepší než Sagan. Nechci, aby to znělo, že jej nerespektuji, ale zvažte, že bikeři jsou na vysoké úrovni a dělají vše pro to, aby byli připravení na OH co nejlépe fyzicky i technicky.

Co očekáváte od neděle? Tato trať zná jen dva vítěze. Třikrát tady vyhrál Schurter, dvakrát Kulhavý, bude to znovu jen o těchto dvou?

Ne, bude to určitě o třech závodnících. Myslím, že Julien je na stejné úrovni jako Jaroslav a Nino. A vidím je na stejné úrovni z rozdílných důvodů. Juliena, protože je nejzkušenější závodník a letos je v úžasné formě, což mu dodává obrovskou sebedůvěru, přestože tady nikdy nevyhrál. Jaroslav je dobrý na této trati a je to jeho domácí MS, což může člověka potkat třeba jen jednou za život. Bude v dobré formě a předpokládám, že je pro něj tento závod stejně důležitý jako Rio, už taky zlatou olympijskou medaili má. Pro Nina je Rio ten nejdůležitější závod, proto jej pro neděli řadím na stejnou úroveň jako zbylé dva.

Máme rok 2016. Je to 20 let, co byla horská kola poprvé na olympiádě. V roce 1996 zažila premiéru v Atlantě. Vy jste byl tenkrát druhý, potkáváme tady i Barta Brentjense, který tenkrát vyhrál. Jak se svět horských kol za těch 20 let změnil?

Vše je mnohem profesionálnější a sofistikovanější - kola, komponenty a podobně. Já jsem míval jedno kolo na celou sezonu. Nino má teď před závodem čtyři kola, může si vybírat mezi velikostí ráfků, odpružením a tak dále. V čem se změnil hlavně ten sport sám o sobě, je, že se z čistě vytrvalostního sportu stal více divácky atraktivním. Tratě a délka závodu je teď pro diváky zajímavější. Teď můžeme mít závody jako je ten v Novém Městě, kde můžeme čekat obrovské množství lidí. Zlepšuje se také způsob, kterým ten sport prodáváme skrze média.

 

Právě se děje

Další zprávy