Čemu všemu se dnes věnujete?
Pracuji v právní kanceláři. Hlavně dohlížím na některé starší věci. Nad rámec toho se věnuji sobě a svým koníčkům, mezi něž patří sport.
A v něm působíte ve vrcholových funkcích. Proč? Protože máte pocit, že můžete sportu nějak pomoct, anebo je to dobrý nástroj vlivu?
Povím vám ve zkratce celý ten vývoj. Jsem basketbalista. V polovině 90. let jsem začal budovat klub v Nymburku. Jsem hrdý na město, v němž jsem se narodil, a tamnímu basketu jsem mohl pomoct díky úspěchu ve své profesi. Dnes už ale klub nevedu. Prodal jsem ho, protože už jsem byl unaven ze shánění peněz na chod klubu. Na začátku jsem hlavně řekl, že to budu dělat dvacet let a o tři roky jsem přesluhoval. A také mě omezilo moje zdraví. V průběhu těch let s Nymburkem mi pak přibývaly některé funkce a role, v nichž jsem se paralelně s klubem realizoval. A u některých zůstávám pořád. Abyste si ale nemyslel, nepotřebuji je. Nemám z nich ani korunu. Nejsou ani jakýmkoliv nástrojem nějakého vlivu.
To, že jsem se z okresního Nymburka ve sportovním prostředí dostal dál, je způsobeno tím, že jsem k tomu byl tak nějak přirozeně povoláván. Nymburku se dařilo to, co jsme tam udělali za ty roky, bylo a je považováno za obrovský úspěch. Byl jsem přizván do vedení basketbalové federace.
Společně s šéfem tenisu Ivem Kaderkou a tehdejším šéfem jachtařů Karlem Bauerem a, bohužel, nebožtíkem Zdeňkem Hrubým, který šéfoval horolezcům, jsme byli jediní, kteří tehdy pro záchranu Sazky začali bojovat. Sportovní prostředí se tehdy po pádu Sazky v roce 2011 muselo nicméně začít budovat od základů. A po pádu Sazky, protože jsem jako jeden z mála ve sportovním prostředí tu situaci chápal a chtěl s ní něco dělat, jsem se následně dostal do vedení sportovních svazů v České unii sportu.
Dnes už je sportovní prostředí znovu vybudované, stabilně organizované, řízené a financované?
Blížíme se tomu. Já tehdy hned na začátku udělal chybu, že jsem se nevěnoval mocenské stránce celé věci. Parta lidí kolem Jirky Kejvala chtěla z Českého olympijského výboru vytvořit to, co teď vzniká na státní úrovni ve formě vládní agentury. Oni si to tehdy chtěli v podstatě soukromě ovládnout.
Jejich vize, nápady a plány vám nepřišly a nepřijdou dobré?
Ne. Měli by se starat hlavně o účast na olympiádách a ČUS se svazy by měl zastupovat to ostatní. Nota bene, co oni dělají pro sport? Marketingové akce na jeho zviditelnění, ale každodenní sport nijak nepodporují. Ten se odehrává v klubech a ve svazech. Ale nechci je nějak natírat, olympijské věci dělají skvěle. Nyní máme s ČOV víceméně korektní vztahy.
Agentura pro sport? Cílem je ministerstvo
Co další mocenské skupiny v českém sportu - kdo to podle vás je?
Jsou tu čtyři skupiny. My, ČUS, jako řekněme "odbory" pro sportovce. Pomáháme sportovním klubům, tělovýchovným jednotám, svazům a spravujeme majetek. ČOV, který se soustřeďuje na olympismus, Sokol, jenž přináší potřebné propojení vlastenectví a sportu, a Sdružení sportovních svazů, které se orientuje na brannost a propojení s armádním a policejním sportem a se sportem jednotného záchranného systému. A teď je dobře, že vznikla vládní agentura, která to zastřeší, a ustanou spory o to, kdo je víc a kdo na co má nárok na úkor toho druhého. K posouzení a na starosti to bude mít nezávislá agentura.
Proč se vedly ty dosavadní spory? Protože ministerstvo, které to mělo dohlížet, bylo slabé?
Jednoznačně. Sport má na ministerstvu školství v gesci pár úředníků, kteří nebyli schopni dotace do sportu rozdat, natož to pak zkontrolovat. A spoustě ostatních věcí, jako je sportovní legislativa, metodika nebo strategické investice do sportu, se nevěnovali skoro vůbec. Nemůžou mít vůbec energii na dohled nad dlouhodobější koncepcí sportu a čas na další potřebné věci. My jako ČUS chceme už od roku 2014 ministerstvo sportu, vznik agentury bereme jako mezikrok, mezistupeň. Ministerstvo sportu je náš cíl. Dává třeba smysl spojit jej s cestovním ruchem, jako to mají například v Polsku.
Počítáte s tím, že teď, když vláda vznikem agentury vyjadřuje sportu jakousi řekněme větší náklonnost, tak přibude peněz ve sportu?
Budeme v to doufat. Má to na starosti premiér. Agentura je přímo pod ním. V co také doufáme, tak že nastavení financování sportu bude dlouhodobé, aby to nebylo každý rok jinak podle toho, jak se to hodí tomu nebo onomu ministrovi. A co bude velmi důležité směrem k většímu přílivu peněz do sportu, tak to bude tlak na velké korporace, které by měly povinně odvádět určité peníze na sport, kulturu a sociální věci tak, jak to je i v jiných zemích. Za to budeme lobbovat.
Sport je na úbytě. Stát se postaral o církve, ale o sport ne. Zchátralá sportovní infrastruktura za miliardy byla předána spolkům, ale kde ty mají vzít prostředky na údržbu? Když stát převáděl majetek na církve v rámci restitucí, dal jim majetek a zároveň peníze na údržbu. Přitom my plníme řadu funkcí za stát a pro stát, jako je třeba funkce státní reprezentace. Lépe než o sport se stát stará také v oblasti kultury. Staví a rekonstruuje divadla. Jaký ale stát postavil stadion?
Probíhá projekt výstavby národních olympijských sportovních center, nemůže ten to zlepšit?
Ano, ale má zpoždění. Nejsou na ten plán peníze.
S agenturou tedy počítáte, že se to zlepší?
Bude to mít těžké, ale je to krok k normálnosti. Budu spokojený, když za tři čtyři roky bude agentura plně fungovat a přinášet sportu užitek. Počítám, že minimálně dva roky jim zabere se tu práci naučit, etablovat se.
Dotační kauza? Budu se bránit
Co potřebuje váš basketbalový svaz, aby se mu dýchalo lépe? Kromě tedy peněz, což v řízení sportu uslyšíte všude a od všech.
Větší členskou základnu, více hal, více trenérů a mého nástupce. Myslím si, že funkce ve vedení svazů by šéfové měli ideálně držet dvě tři volební období. Pak by měla přijít výměna. Já měl za to, že jsem si vychoval nástupce Jirku Zídka, ale on má nyní velké mezinárodní ambice, tak pracuji na dalším. Stejně je to v ČUS, kde bych taky rád našel svého nástupce.
Pokračujícímu trestnímu stíhání navzdory? Krom toho, že to přirozeně musí limitovat vás, nelimituje to pak i basketbalový svaz, potažmo Českou unii sportu?
Ministerstvo nestanovilo konkrétní dotační pravidla, úřednice ministerstva si rozhodla, jak sama chtěla. Já jsem na to upozornil, že takto to není správně, protože jsem byl garantem toho konkrétního dotačního programu. Úřednice ale stíhaná není a jsem za to celé stíhaný já, nikoliv ten, kdo to způsobil. Byť je několik posudků, které dávají mojí verzi celé věci zapravdu, státní zástupce to stejně zřejmě dá na soud. Celou kauzu vnímám jako svoji dehonestaci, kdy prokazatelně při rozdělování dotací byla poškozena ČUS. A samozřejmě, že to moji nepřátelé - a taky jich nemám málo, protože když jste advokát a řešíte spory, vždy máte nepřátele - využívají každé situace.
Řízení je teď ve fázi, že vrchní soud konstatoval, že má pochybnosti nad mým obviněním. Vnímám to celé také částečně jako prvek mocenského boje o vliv nad sportem.
Pokud se cítíte poškozen, budete se bránit?
Až to skončí. Budu klidně roky čekat, ale budu se bránit.
Na Dream Team jsme dostali jen 300 vstupenek
Vaše právní kancelář je posledních několik měsíců vidět také ve spojení s tenisovou Spartou. Vaši kolegové jsou čerstvě ve vedení tohoto klubu. Co tento krok znamená?
Máme dlouhodobě dobrý vztah s panem Kaderkou, s panem Černoškem. Ten se teď chce víc vrátit do Prostějova. A po dohodě s ním, protože on tam měl dlouho vliv, jsme se rozhodli si takto pomoct. O Spartu se tak nyní stará kolega z kanceláře Jakub Kotrba, kterého jsem k tomu doporučil. V současnosti probíhá přebírání řízení klubu. Určitě to ale neznamená, že Jansta dělá tenis, že Jansta řídí Spartu. Je to věc pana Kotrby.
Na co se v současné době ve spojení se sportem těšíte?
Jednoznačně na mistrovství světa v basketu na podzim v Číně. Chytli jsme nejhorší skupinu z hlediska možného postupu, ale zase to budou parádní zápasy. Úvodní duel s Dream Teamem USA bude úžasný. Na druhou stranu se bojím, aby z toho nebyla naše blamáž. Američané tam nejedou jen za národní tým, oni tam jedou i sami za sebe, za své osobní sponzory, pro které je Čína velký perspektivní trh. Ale zase by třeba ještě v prvním zápase nemuseli být sehraní.
A také se těším na mistrovství Evropy basketbalistů, které se nám podařilo v roce 2021 dostat do České republiky.
Jak svaz blížící se MS prodá? V historii samostatné České republiky to bude první šampionát s českou účastí.
Budeme se snažit samozřejmě co nejvíc a dost do toho investujeme. Brzy začneme s mediální kampaní, snažíme se tam pozvat co nejvíc lidí - partnerů a fanoušků. Sháníme lístky. Světová basketbalová federace nám dala 300 vstupenek na zápas, což je strašně málo. A nebude snadné se tam dostat, protože v Číně je basket velmi preferovaný a velmi populární sport. Číňané odhadují, že náš první zápas proti USA bude sledovat přes miliardu lidí. Každý bude zvědavý na Američany, kdo tam přijel a jak hraje.
