"Jestli je to nebezpečné? Je to jako každý jiný sport. Když člověk přešvihne svoje limity nebo když příliš poslouchá své tělo nadupané adrenalinem, tak může dojít k havárii a k méně či více fatálním následkům," říká šéf Czech Gravity Sports Association (CGSA) Jan Profous, který "Kozákov Challenge" pořádá.
Do zatáčky smykem na puku
Z hlediska bezpečnosti jezdců, která laika zaujme na první pohled, jsou kritické zejména zatáčky, neboť longboard samozřejmě nemá integrované brzdy. A tak si museli longboardisté vymyslet vlastní způsoby, jak zákruty vybírat.
"Jsou v zásadě dva způsoby," vysvětluje Profous. "Závodníci, kteří jezdí vleže, brzdí botami, podlepenými gumou. Používá se na to většinou podložka pod pračku, která se dá koupit v hobbymarketu. Kdysi se ale ke stejnému účelu využívaly i kusy pneumatik z motorek, které se nalepily na boty. Lidé, kteří jezdí vestoje, mají na sobě rukavice, na kterých je plastový "puk", kterým se opřete o silnici a uvedete celé prkno do kontrolovaného smyku."
Průjezd zatáčkami je přitom jen nejviditelnějším aspektem náročnosti sjezdu, při kterém musí jezdci zkoordinovat množství nejrůznějších faktorů.
"Jedna část je fyzička, člověk si musí uvědomit, kolik toho ustojí, jak bude fungovat aerodynamika, a jak rychle tedy může do zatáčky vletět. Přidejte adrenalin, který ovládá jak tělo, tak myšlení a percepci jako takovou. Pak si musí jezdec uvědomovat své dovednosti, aby věděl, jak dokáže své prkno ovládat. Záleží i na samotném prkně, které také zvládne jen nějakou rychlost. To všechno si jezdec musí v hlavě srovnat, když fičí dolů," říká Profous.
Pro případy, kdy všechno neklapne tak, jak si jezdec spočítal, jsou nejnebezpečnější místa při závodech zabezpečena balíky slámy a ochrannými sítěmi a jezdci musí povinně nosit helmy a ochranné kombinézy. Ty ale samozřejmě pádům nezabrání, pouze tlumí jejich následky. V ohrožení jsou zejména kotníky a ramena.
"Ležáci si nejčastěji zraní kotník a samozřejmě prsty, protože tam člověk někde nechá ruku. U těch, co stojí, jsou to opět kotníky, a navíc klíční kosti, protože když jde člověk v devadesátikilometrové rychlosti na rameno, tak žádná kombinéza nepomůže," říká Profous.
Na první sjezd přišlo osm lidí
Šéf CGSA pamatuje i samotné začátky tohoto sportu, který se v Česku uchytil teprve v novém miléniu, kdy se na příhodných kopcích začali objevovat první jezdci na dlouhých skateboardech (longboardech), které inspirovali odvážlivci ze zahraničí.
"Internet byl tehdy v plenkách, takže jsem přes kamarády kamarádů hledal lidi, kteří slyšeli o někom, kdo má tohle dlouhé divné prkno, a postupně jsem takhle svolal celou Českou republiku. My jsme začínali někdy kolem roku 2004. Tehdy se nás na první freeride sešlo mocných osm lidí," vzpomíná se smíchem Profous.
Od té doby ale popularita downhill skateboardingu výrazně narostla, byť je nutné poznamenat, že stále ještě nevelkou komunitu naplno zasáhly dva covidové roky, kdy se kvůli restrikcím nejel ani nejslavnější tuzemský sjezd na Kozákově.
Ten se letos pojede už podvanácté a podle samotného Profouse je velkou otázkou, v jakém počtu i formě se letos komunita longboardistů v Pojizeří sejde.
"V tom posledním ročníku před covidem se nás na Kozákově sešlo kolem 220. Ale kvůli covidu došlo k rozpadu společnosti na mnoha úrovních. A odnesl to i tenhle sport. Teď se teprve ukáže, jak nás dokáže zase spojit dohromady," říká Profous.
Jezdit se na Kozákově bude od 13. července, závody vyvrcholí v sobotu 16. Vedle samotných závodů akce nabídne i hudební produkci, která bude probíhat na vrcholu kopce.
