Praha - Připsala si další velký úspěch své individuální kariéry. Po dvou vítězstvích na slavném Wimbledonu a triumfu na istanbulském Turnaji mistryň v roce 2011 se Petra Kvitová v pětadvaceti letech dostala už do čtvrtého velkého finále. A vůbec poprvé v zápase o všechno padla. Na závěr singapurského tenisového svátku neuspěla a podlehla Polce Agnieszce Radwaňské.
Během jediného týdne jednoznačně ukázala, proč ji jedni milují a proč ji druzí leckdy nemohou přijít na jméno.
Rodačka z Bílovce předvedla v pondělí otřesný výkon proti Kerberové, ve středu přesvědčivou výhru nad Šafářovou, v pátek sympatickou byť prohranou bitvu s Muguruzaovou, v sobotu nejlepší výkon sezony proti Šarapovové a v neděli marný boj plný nevynucených chyb ve finále s Radwaňskou.
Kdykoli může vyhořet i zazářit
Jako na kolotoči. I trenér Kotyza uznal, že někdy neúnosné obraty a nervová vypětí zažívá s hvězdnou tenistkou už několik let. "Nevím, jestli se na to dá zvyknout. Peťa nám ráda dává zabrat," usmál se zkušený kouč, který zakončil po boku Kvitové sedmou sezonu.
Je mužem, který zřejmě nejlépe ví, jak složité jsou drsné veletoče z nekonečné euforie do skepse a totálního zmaru. Kvitová je nevypočitatelný granát. Kdykoli může vybouchnout, kdykoli může vyhořet, stejně jako zazářit. A nikdo, ani ona sama, není schopný předvídat, co a kdy se vlastně stane.
Faktem ale zůstává, že tenistka z Fulneku je a bude jednou z nejvýraznějších osobností historie českého tenisu. Dost možná i celého českého sportu. Její triumfy jsou nezapomenutelné. Fanoušky sice může k smrti rozčilovat její nestabilita, ale jak mnohokrát naznačil i sám Kotyza, jiné to už asi nebude. Její agresivní styl není hrou na jistotu. Je to buď, a nebo, zvykejme si. Berme, nebo nechme být.
O hladu mluvila i Evertová
Světovou jedničkou se takto zřejmě nikdy nestane, cenné triumfy a zápisy do tenisových dějin ale mohou přibývat. Česká jednička totiž může vyhrát cokoli a kdykoli. Pokud bude mít chuť a hlad. Právě hlad Petry Kvitové v minulém týdnu zpochybňovala americká tenisová legenda Chris Evertová.
"Je to otázka hladu. Chtěla bych se Petry zeptat: Jak moc to vlastně chceš?" uvedla osmnáctinásobná grandslamová vítězka. Vyjádřila pochybnosti o tom, že právě Kvitová má po blížícím se konci Sereny Williamsové šanci nastoupit na uvolněný královnin tenisový trůn.
"Když se zamyslím nad slovem hlad, vybavím si sebe samu společně s Martinou Navrátilovou a Steffi Grafovou. V současné době ukazují podobnou konzistenci jen dvě hráčky, Serena a Maria Šarapovová," řekla Evertová ještě před tím, než Kvitová v sobotním semifinále právě ruskou tenistku famózním způsobem vyprovodila z kurtu.
I Kotyza ztratil nervy
Gró její myšlenky je ale pravdivé a snadno pochopitelné. U Kvitové často není navenek vidět touha uspět za každou cenu. Postavit se překážkám a překonat je. Před Turnajem mistryň se cítila výborně, tým očekával sebejistý výkon v prvním utkání proti Němce Kerberové. Na kurtu pak ale Kvitová působila jako prázdná slupka. Nikdo nevěděl proč.
"Nic nenasvědčovalo tomu, že by se měla cítit nepohodlně. Signály byly slibné. Proto jsem byl překvapený, že to vypadalo jinak," kroutil hlavou Kotyza. A svou svěřenkyni na tréninku druhý den podrobil neobvyklému ostrému proslovu. "Nejsem na to pyšný, ztratil jsem nervy," vysvětlil po turnaji. Své ovoce to ale přineslo. Kvitová v dalším průběhu singapurského podniku své výkony výrazně pozvedla.
České hvězdě samozřejmě před samotným turnajem uškodily zdravotní problémy. Kvůli následkům mononukleózy nemohla plnohodnotně trénovat. V Singapuru se pak přidaly potíže s pravým stehenním svalem, za který se během finále proti Polce několikrát s bolestivou grimasou chytila.
Dostaví se další hlad?
Chris Evertová míní, že překonávání bolesti je jedním ze základních aspektů pravé šampionky. "Ano, ty problémy, mononukleóza a astma, jí brání hrát nejlepší tenis a být v nejlepší kondici. Ale pokud máte hlad a chcete uspět opravdu celým srdcem, překonáte to. Přijdete na to, jak se s tím vším vyrovnat," podotkla směrem ke Kvitové čtyřnásobná šampionka Turnaje mistryň ze sedmdesátých let.
Kvitová to dokázala. Po porážce s Kerberovou jí odepisovali. Že by dosáhla na finále, bylo v té chvíli nepředstavitelné. Do semifinále proklouzla jen shodou okolností, v něm ale zničehonic zářila. Jakoby se dostavil hlad. Jakoby tenistka pocítila touhu, která může překonat všechny nepříjemnosti.
"Někomu se hra Petry líbí víc a jinému míň. Ať jí každý podle svého názoru dá smajlíka, nebo palec dolů. Jediné objektivní kritérium výkonnosti v tenise je žebříček a získané tituly, které má letos tři. Přála si vrátit se na Masters a obhájit pozici ve světové desítce, což není snadná věc. To se jí povedlo. Drží se mezi nejlepšími navzdory okolnostem, které nemůžeme ovlivnit," hodnotil v Singapuru svou svěřenkyni Kotyza.
A pochválil ji za odvahu, se kterou odhodlaně čelí všemožným problémům. Jedno je jisté: pokud Petra Kvitová zase dostane hlad, dokáže další velké věci. Těšme se na to.
