Oslo - Počítala s tím, že na světovém šampionátu v norském Oslu splní očekávanou roli náhradnice a coby vůbec nejmladší členka biatlonové reprezentace bude krýt záda zkušenějším hvězdám Gabriele Soukalové či Veronice Vítkové.

Jenže nemoc další české závodnice Evy Puskarčíkové, která nakonec v úterý ukončila sezonu, poslala jednadvacetiletou Jessicu Jislovou rovnou do boje.

Jablonecká biatlonistka v prvních dvou závodech nezklamala, ale na body nedosáhla. Ve sprintu skončila jednačtyřicátá, v následném stíhacím klání své umístění o sedm míst pohoršila.

Přesto platí, že Jislová je vycházející hvězdou českého biatlonu. Ženou, která jednoho dne může v absolutní světové špičce nahradit nebo doplnit své momentálně slavnější kolegyně.

"Vzhlížím ke všem zkušenějším závodníkům a závodnicím v české reprezentaci. Jsou pro mě skvělým příkladem," pochvaluje si biatlonistka, jejíž vývoj výrazně ovlivnil trenér a úspěšný běžec na lyžích Stanislav Řezáč. 

Jessico, máte za sebou dva víkendové závody světového šampionátu, dojela jste si pro dvě umístění v páté desítce pořadí. Jak jste spokojená se svými výkony?

Nejsou to tak špatné výsledky, vždy kousek od bodované čtyřicítky, ale tady se svými výkony zatím moc spokojená nejsem. Necítím se po běžecké stránce tak dobře, jak bych chtěla. Ze střelby, především vleže, mám ale radost.

Šlo o vaši premiéru na velké dospělé akci. Jak jste si to užila, co nervozita? Atmosféra na Holmenkollenu je poměrně dost vypjatá...

Nervózní jsem příliš nebyla, atmosféru si tady především užívám, je to šílený rachot, když střílí nebo dojíždí někdo z norského týmu, až běhá mráz po zádech. Je to úžasný zážitek.

Čekala jste před šampionátem, že byste vůbec mohla do závodů v Oslu zasáhnout?

Počítala jsem, že tady budu pouze jako náhradnice. Už jen samotnou nominaci beru jako velkou odměnu za práci a výsledky v celé sezoně a to, že si můžu i zazávodit, je příjemný bonus.

V jednadvaceti letech jste nejmladší členkou reprezentačního výběru. Jak jste do týmu zapadla a jaké máte vztahy s ostatními, už zkušenějšími reprezentanty? 

Všechny sportovce z reprezentace jsem znala už z dřívějška, nebylo to tak, že bych na jaře přišla do úplně nového kolektivu, ve kterém bych nikoho neznala. Doufám, že do týmu jsem zapadla dobře, snažila jsem se poznat, jak to tu chodí, přizpůsobit se a co nejlépe se začlenit.

Medaile pro český tým na šampionátu zatím nepřišla, ale výsledky rozhodně nejsou špatné. Jaká je tedy po víkendových závodech atmosféra v týmu? 

Atmosféra v týmu mi přijde stejně dobrá jako vždy. Všichni dělají maximum pro dosažení co nejlepších výsledků a medaile určitě může přijít, závodů je ještě spousta.

V neděli po stíhacích závodech byl naštvaný Michal Šlesingr, stěžoval si na počínání Ukrajince. Stejně tak se Gabriele Soukalové nelíbilo nefér jednání domácích Norek. Co vy, zaznamenala jste na trati nějakou výraznější agresivitu ze strany soupeřů?

Je pravda, že jsme to v týmu po závodě hodně řešili. Zdá se, že závodníci z některých zemí jsou mnohem agresivnější než ostatní. Já naštěstí tady v Oslu zatím nemám osobní zkušenost s agresivním jednáním na trati, které by porušovalo pravidla. Jen pár přišlápnutých hůlek nebo lyží, ale to se děje poměrně běžně.

Jaký pro vás byl přechod od juniorek do dospělé kategorie? Dříve jste uvedla, že to bylo těžké, především co se týče běžeckých časů. Už jste si zvykla?

Přechod od juniorek pro mě nebyl jednoduchý, ne přímo kvůli běžeckým časům, ale trvalo mi přizpůsobit se tréninkovým dávkám a tréninkovému tempu. Všechno se od juniorských tréninků hodně liší.

Jaké tedy máte cíle do zbytku sezony a především do dalších sezon? Máte už vytyčený nějaký sen nebo cíl, vzhledem k celé kariéře?

Do zbytku sezony už moc času nezbývá a cíle, které jsem si dala, už jsem si splnila. Světový šampionát je spíše už jen takovou třešničkou na dortu. Budu spokojená, když v nadcházejících závodech dobře zastřílím a pojede se mi běžecky dobře. V dalších sezonách bych především chtěla zapracovat na svých nedostatcích a výsledky z letošní sezony postupně vylepšovat.

Tradiční otázka na závěr. Máte nějaké biatlonové vzory, někoho, ke komu vzhlížíte?

Biatlonový vzor je pro mě určitě Ole Einar Björndalen, k němu vzhlížím, to je jasné. Ale stejně tak vzhlížím ke všem zkušenějším závodníkům a závodnicím v české reprezentaci. Ti jsou pro mě skvělým příkladem.