Praha - Český sport po pádu Sazky pořád tápe v temnotách. Představa, že velké množství sportovních svazů, spolků a asociací zastřeší Český olympijský výbor, zjevně padla. Naopak, volá se po zřízení samostatného ministerstva sportu.

Vůči "vedoucí úloze" ČOV se otevřeně vyhranili čelní představitelé dvou silných sportovních organizací. Konkrétně Miroslav Jansta, předseda České unie sportu (dříve ČSTV), a Zdeněk Ertl, šéf Sdružení sportovních svazů ČR. Tedy někdejšího Svazarmu. Janstova organizace čítá pod svými křídly až 1,4 milionu sportovců, Ertlova více než 600 000.

Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru, je konfrontačním tónem, zejména ze strany Miroslava Jansty, překvapen. "Ty věci spolu běžně rozebíráme, jako první místopředseda ČOV je prakticky všem jednáním přítomen, nevím, co přesně novinářům s panem Ertlem říkal, ale naše dosavadní diskuse nikdy nebyly konfrontační," zdůrazňuje předseda ČOV.

"Už když tady Jirka Kejval začal před časem mluvit o sjednoceném sportu, vždycky jsem se z toho oklepal hrůzou. ČOV by se měl věnovat tomu, k čemu je podle svých stanov určen, tedy k šíření myšlenky olympismu a zajištění účasti českých sportovců na olympijských hrách," míní Jansta. "A do ničeho dalšího by se vměšovat neměl."

Jansta blokuje snahu Jiřího Kejvala, předsedy ČOV, aby se v chystaném zákoně o sportu objevila zmínka, že právě olympijský výbor je národní sportovní autoritou. "Tou může být třeba pro takové případy, kdy se u jednoho sportu objeví dvě různé asociace a je pak zapotřebí, aby nějaká autorita určila, která z těch dvou je legitimní. Ale jinak ne," říká Jansta, který se zjevně s Kejvalem za poslední měsíce názorově výrazně rozešel.

"Já jsem prvním místopředsedou Českého olympijského výboru - a nic nevím. Na výkonném výboru se s námi nic neprojednává, třeba schvalování plateb. Asi se projevuje, že Jirka Kejval je původem veslař, takže pochází z individuálního sportu, ne z kolektivního, kde jsme zvyklí na věcech spolupracovat," říká Jansta, který je zároveň předsedou České basketbalové federace.

"Svazy jsou ze všeho nejdůležitější. A Českému olympijskému výboru nikdy žádné své kompetence nepředaly. Já jako šéf basketbalu nikdy nedovolím, aby kdokoli z ČOV zkoušel basketbal řídit. Žádný pan Kumpošt z ČOV nebude rozhodovat o tom, o které šampionáty se třeba budeme jako basketbalisti ucházet. Veškerá strategická rozhodnutí o českém sportu musí být od ČOV oddělena," míní Jansta.

Kejval se diví: "Do suverenity sportovních svazů ČOV nijak nezasahuje, to ctíme od samého začátku. Ona zastřešující role ČOV má spočívat jen v tom, že bude český sport reprezentovat navenek, například v jednáních s politickou scénou."

Ertl: Kejval mě nemá rád. Naše svazy bez koruny

Ani Zdeněk Ertl ze Sdružení sportovních svazů není se současným modelem spokojen. "Já jsem členem výkonného výboru ČOV a pan Kejval, který mě nemá rád, se se mnou o ničem nebavil snad dva roky. Oběhal si to a zařídil, že naše sdružení prostě od státu nedostává peníze. Tratí na tom mnohé naše svazy, třeba požární sport, který má obrovské množství členů, nedostal ani korunu."

Kejval argumentuje tím, že střešní organizace pro svůj provoz státní dotace nepotřebují, že se peníze rozdělují přímo mezi sportovní svazy, které sdružují.

Ale například zmiňovaný požární sport mezi Top 80 státem podporovaných sportů nepatří.

Z hlediska ambic řídit český sport jako celek shledávají Jansta i Ertl výkonný výbor ČOV jako nefunkční. "Ve volbách se do něj nedostala paní Moučková ze Sokola nebo legislativec Šťovíček, tak se tam pak nějak dodatečně dolepili, ale takhle se to dělat nedá. Pojďme vytvořit jinou strukturu," navrhuje Jansta.

Podle něj by český sport mělo řídit kolegium zřízené při olympijském výboru. "Ať ho klidně Jirka Kejval řídí, zasedali by tam zástupci největších svazů, to jsou fotbal, hokej, atletika a lyžování, s nimi já, pan Ertl, zástupce Autoklubu, Sokola, někdo z Asociace školských sportovních klubů," vyjmenovává Jansta. Podobnou strukturu má Národní rada pro sport při ministerstvu školství. Na tu poznámku ale Jansta reaguje odmítavě: "Ne, to by bylo něco jiného."

Kejval navrhovanou reformu příliš nechápe. "Nevidím velký rozdíl mezi tím, co pánové navrhují a stávajícími strukturami."

Oběma rebelům je proti srsti i způsob, kterým Český olympijský výbor rozděluje více než 400 milionů, které na jeho konto přišly v souvislosti s novelou hazardního zákona, a to od společností provozujících loterie a kurzové sázky. "Já bych pochopil, že Česká unie sportu nedostane nic. Ale když si pak ČOV sám pro sebe přiklepne 10 procent a Sokol dostane 2 procenta, tak to už nepochopím. Já nevím, kdo to takhle rozděloval, já u toho nebyl," distancuje se Jansta. "Bylo jasně domluveno, že ČOV bude v tomto ohledu takovým "průtokáčem", že prostě tamtudy ty peníze projdou. A najednou si z toho sami nechají deset procent," nechápe Jansta. Ertlovo Sdružení sportovních svazů ČR z tohoto zdroje nezískalo nic.Více zde.

"Já u toho rozdělování loterijních peněz ani nebyl. Na tom se podílela pracovní skupina, jejímž členem byl například pan Ertl," argumentuje Kejval.

Jansta i Ertl se shodnou, že by diverzifikovanému českému sportu prospělo zřízení samostatného vládního resortu. "Jsem jednoznačně pro, ministerstvo sportu by tu mělo být. Teď na ministerstvu školství se sportu věnuje dvanáct lidí. Ani by nebylo potřeba to nijak dramaticky rozšiřovat, nijak velké náklady se zřízením takového úřadu by stát neměl," míní Jansta.