Praha - Ve vrhu koulí měla česká atletika na světovém šampionátu v Pekingu dva zástupce. Jan Marcell se probojoval do finále, v němž obsadil desátou příčku. Tomáš Staněk uvízl v kvalifikačním sítu a skončil devatenáctý.

Názor na jejich vystoupení v rozhovoru pro Aktuálně.cz nám prozradila mistryně světa v této disciplíně z roku 1983 Helena Fibingerová.

"Finále mělo vysokou úroveň a především výkony tří medailistů byly vynikající,“ pochvaluje si legendární koulařka.

Vystoupení špičkových světových koulařů vás tedy potěšilo?

Byl to nádherný souboj o tři cenné kovy. Američan Kovács se dokonce přiblížil hranici 22 metrů, ale jen 19 centimetrů za ním skončil Němec Storl, který o pouhých pět centimetrů porazil Jamajčana Richardse. Čeští reprezentanti na tyto výkony zatím sice nemají, ale oba zaslouží plné absolutorium.

Proč do Pekingu neodjel Prášil, přestože také splnil stanovený limit?

Celý letošní rok řešil zdravotní problémy a jsem ráda, že účast na mistrovství světa odřekl. Nebyl stoprocentně připraven a je moc dobře, že vykročil po cestě úplného vyléčení a kvalitní přípravy před olympiádou.

Považujete Marcellovo desáté místo za pěkné vysvědčení?

V kvalifikaci poslal kouli za hranici dvaceti metrů, což ho zařadilo do elitní světové společnosti. Ve finále moc chtěl na tento výkon navázat, stačil by mu dokonce na účast v užším osmičlenném souboji o medaile, ale to mu už nevyšlo.

Od Staňka jste čekala víc?

Také se potýkal se zdravotními problémy, což ho vyčerpávalo hlavně psychicky a  limit na šampionát splnil až na poslední chvíli. Především on sám čekal od sebe víc, po neúspěšné kvalifikaci byl hodně zklamaný, ale teď je  potřeba netruchlit a myslet  na budoucnost. To znamená uzdravit se, naplno trénovat a myslet na další závody. Jinými slovy: Nenaříkat jako já, když jsem se kdysi na jednom mistrovství Evropy místo očekávaného zlata musela spokojit jen se stříbrem.

Kteří čeští atleti vás zatím nejvíc potěšili?

Bylo jich hned několik. Například tyčkaři Kudlička s Balnerem, kteří zvládli kvalifikaci, stejně jako překážkářky Hejnová s Rosolovou  úvodní rozběhy. Největším překvapením je pro mě postup dálkaře Jušky do dvanáctičlenného finále. I na adresu těch, kteří skončili mezi poraženými chci říci, že do Pekingu se na výlet nevydali, každý se snaží při maximální zodpovědnosti vydat ze sebe vše, co je v jeho silách. Prozrazuje to jejich nefalšované zklamání při televizních rozhovorech po skončeném nevydařeném závodě. Platí to například na diskaře Melicha a tyčkařku Ptáčníkovou

Jaký je váš názor na vystoupení úřadujícího halového mistra Evropy Masláka?

Skončil až pětadvacátý, což někdo může označit jako zklamání. Já to však vidím jinak. Po vážném zranění si s trenérem stanovili nižší zátěž v přípravě a teprve v posledních týdnech se vrátil k původnímu objemu. Nebylo snadné se s těmito změnami vyrovnat a navíc na jeho trati je v současnosti obrovská konkurence. V Pekingu mu svět trochu utekl, ale věřím, že až se zase vrátí do někdejšího a velice úspěšného režimu, tak zase bude zářit. Třeba na olympijských hrách v Riu.