Praha - Nechceme už žádné krachy a strachování se o budoucnost. To mají v plánu zástupci Hráčské fotbalové unie (HFU) a České asociace hokejistů (CAIHP). Ti spouští projekt ELIIT, který bude pomáhat sportovcům po konci kariéry nastartovat "nový život".
"Spousta hráčů začne o životě po konci kariéry uvažovat příliš pozdě a neví, co bude dělat. Ten přechod je velmi bolestivý, minimálně v prvních letech. Často pak následují finanční problémy, a tomu chceme zabránit," uvedl Tomáš Pešír, předseda HFU a bývalý fotbalista mj. Blšan.
Poté přidal vlastní příběh. "V Blšanech, kdy výplaty spíš nechodily, než chodily, jsem žil z měsíce na měsíc. Až v Turecku jsem si uvědomil, že s penězi musím nakládat rozumně, a začal jsem přemýšlet, co dál," řekl bývalý ligový útočník, jenž působil i v Kayserisporu.
Projekt ELIIT vychází ze vzoru ze Spojených států a bude hráčům pomáhat v oblasti vzdělávání, právního poradenství, investic, pojištění, daní a nalezení zaměstnání. "Česko je jedna z posledních zemí, kde jsou sportovci OSVČ, proto daně mohou dělat problémy. Sportovci navíc během kariéry málokdy myslí na to, co bude dál a nevzdělávají se. Chceme, aby to číslo bylo větší," dodal Marek Černošek, šéf CAIHP.
Na tiskovou konferenci dorazil také hokejový trenér a komentátor Marek Sýkora, který v minulých týdnech absolvoval své poslední MS v hokeji v roli experta ve studiu. "Trochu mě to štve, že mě všichni vychvalují za to, jaký jsem komentátor. Já si celou dobu myslel, že jsem jenom dobrý trenér," řekl zkušený kouč na úvod. Následně už pokračoval k tématu. "Když jsem hrál, tak jsem k tomu studoval pedagogickou fakultu, a v týmu jsme dokonce měli i zubaře. Dá se to zvládnout, chce to jen se vzdát trochy svého vlastního komfortu," potvrdil Sýkora.
Profesionální sportovci jsou přitom podle zástupců HFU a CAIHP takřka ideálními zaměstnanci. Ze své bývalé profese totiž mají navyknuté nic nevypustit a pracovat na plný výkon, což zaměstnavatelé oceňují. "Když jsem si dělal dotazník a ptal se, co bude po konci kariéry, tak mi většina hráčů odpověděla, že neví, nebo zůstane u basketbalu. To je nereálné. Budeme se snažit jim najít novou profesi. Zatím nám přišly nabídky na kontrolora kvality nebo odborníka na vstřikování plastů. Obojí máte za zhruba 40 tisíc korun měsíčně, to jsou krásné peníze. Hráči zatím na tyto manuální profese neslyší, ale věřím, že se to změní," řekl Pavel Pumprla, basketbalista Nymburka.
I když projekt vychází ze základů ze Spojených států, kde podobné věci typu ELIIT velmi dobře fungují, zástupci HFU a CAIHP se budou snažit přizpůsobit na české podmínky. "Když vyděláte 20 milionů dolarů ročně a do tří let jste na mizině, tak se na to nedá moc co říct. My se chceme adaptovat na české podmínky, kde ty platy jsou samozřejmě daleko nižší," uvedli zástupci asociací.
Kromě fotbalistů, hokejistů a basketbalistů se do projektu pomalu přihlašují také další sporty a svazy, například Český paralympijský výbor. Předsedu České asociace hokejistů Marka Černoška navíc těší, že projekt vzbuzuje zájem ihned od svého spuštění. "V jednom z klubů, kde jsem se vyptával, se mi ozvalo pět hráčů najednou. A to je jen z jedné kabiny. Takový zájem mě potěšil," potvrdil Černošek.
