Před dvěma lety v Londýně zůstala jen těsně pod stupni vítězů a v současných světových statistikách je na páté příčce za kvartetem Američanek. "Jsem zdravá, a výborně připravená, takže budu spokojená jen se ziskem některé z medailí," usmívala se Hejnová při setkání s novináři před jejím středečním odletem do Kataru.
Před měsícem jste ve finále Diamantové ligy skončila čtvrtá. Jaký jste měla program v posledních týdnech?
Řekla jsem si, že závodů už letos bylo dost a soustředila jsem se hlavně na kvalitní trénink, včetně užitečného soustředění v Nymburku. Potřebovala jsem dobít baterky, což se mi snad podařilo. Zdravotně jsem v pořádku a cítím, že jsem velice dobře připravená. Na šampionátu bude samozřejmě záležet na řadě různých okolností, bude to asi trochu loterie, ale určitě udělám maximum, abych z prvních dvou závodů postoupila do finále a v něm si doběhla pro některý z cenných kovů.
Nevadí vám, že mistrovství světa se koná v pozdním termínu?
Je pravda, že v těchto dnech se na tréninku potkám třeba jen s Bárou Špotákovou. Všichni ostatní mají po sezoně. Je to sice divný pocit, ale je přede mnou vrchol sezony, takže se snažím udělat maximum pro co nejlepší vystoupení. Pozdní termín byl tvrdým oříškem především pro trenéry, aby nám správně načasovali formu.
A co vám říká hodně nezvyklé místo?
Pořád dokola se mluví o vedru, ale podle mých posledních informací je tam v těchto dnech kolem 34 stupňů Celsia, což jsme letos mnohokrát zažili i v Česku. Spíš bude potřeba nepodceňovat klimatizaci, čili přechod z horka do chladu. Chce to mít s sebou i nějaké teplejší oblečení. Mnozí však máme podobné zkušenosti i z různých afrických zemí. Musíme se s tím poprat. Já jsem byla v Dauhá na závodě Diamantové ligy se vším spokojená. Takže snad nebudu muset řešit nějaké problémy ani teď.
Vašimi největšími soupeřkami jsou Američanky, ale nepatří mezi světovou špičku také některá z Evropanek?
Evropanky jsem vždy porážela, věřím si na ně. Američanky jsou skvělé, ale nejsou moc zvyklé na tříkolové závody, v nichž mohou udělat i chyby, kterých bych mohla využít. Zároveň jsem si téměř jistá, že na mistrovství světa se připraví lépe než třeba na jedno vystoupení v mítinku.
Hovoří se o vás, že jako jediná z celé české výpravy máte medailovou šanci. Jste stejného názoru?
Já si myslím, že několik českých atletů bude bojovat o přední umístění. Mám na mysli hlavně Bárku Špotákovou a Nikolu Ogrodníkovou. Bude hodně záležet na tom, jak se kdo vypořádá s tím, že stadion má být klimatizovaný, ale rozcvičovat se budeme ve vedru. To jsem ještě nezažila.
Do Kataru s vámi odletí i vaše fyzioterapeutka Anita z Jihoafrické republiky…
Dobře se známe a jsem moc ráda, že po dohodě s vedením atletického svazu bude součástí českého týmu. Je to pomoc nejen pro mě, ale pro další české atlety.
První závod vás čeká až v úterý 1. října. Proč letíte s takovým předstihem?
V Praze mám v posledních dnech řadu různých povinností, tak jsem se rozhodla, že mně pomůže být několik dní v klidu. Budu moci nasát atmosféru, podívat se na stadion a seznámit se s celým prostředím i podmínkami.
Bude to váš poslední šampionát?
O tom zatím neuvažuji. Pokud budu zdravá, atletika mě bude bavit a stanu se pravidelnou "obyvatelkou" stupňů vítězů, tak loučení se závodní kariérou ještě odložím. Na tyto úvahy je však dost času.
