Ondřej Zoubek
9. 8. 2022 6:15
Před třiceti lety skončila v Barceloně olympiáda, na níž se Češi a Slováci naposled představili pod jednou vlajkou. Československá výprava získala sedm medailí (4-2-1) a v pořadí národů obsadila patnáctou příčku. Podívejte se v přehledu, jak se od roku 1992 tehdejší medailisté proměnili.
Jiří Rohan, Miroslav Šimek (kanoistika, stříbro)
Deblkanoisté Jiří Rohan a Miroslav Šimek byli na olympiádě před třiceti lety považovaní za největší favority. Rohanovi bylo 27 let, Šimkovi 33. Měli za sebou mnoho mezinárodních úspěchů a dočkali se navrácení vodního slalomu do olympijského programu (po dvaceti letech).
Premiéra pod pěti kruhy nevyšla podle představ. V první jízdě závodu, v němž měli Češi i další dvě posádky, museli Rohan se Šimkem předvést i eskymácký obrat. Průběžné třetí místo ve druhé jízdě vylepšili, ale na bezchybné Američany Scotta Strausbaugha a Joea Jacobiho nestačili.
Přestože české duo vybojovalo cenné stříbro, bezprostředně po závodě převládalo ve tvářích jezdců zklamání. Druhé místo přidali společně také o čtyři roky později v Atlantě.
V současnosti je známějším z dvojice Rohan. Coby otec a trenér vychoval pro českou kanoistiku dalšího olympijského medailistu - jeho syn Lukáš Rohan skončil vloni v Tokiu mezi singlíři rovněž druhý.
Jiří Rohan pomáhal vodnímu slalomu v Česku léta i z pozice organizátora velkých závodů v pražské Troji. Jeho parťák z lodi Šimek se také věnoval trenérské činnosti.