Pak by se neradovala jen Scuderia, ale hlavně fanoušci. Ti by totiž dostali od jezdců mnohem více dramat a soubojů, než kolik současný svět Grand Prix nabízí.
Na úvod je třeba říct, že řečeno fotbalovou terminologií by se Němcův zákrok "písknout dal". Bylo tam vyjetí mimo trať a následný divoký návrat s omezením rivala.
Je tu ale velké JENŽE. Vettel to neudělal úmyslně s cílem Brita zablokovat, ale jen se snažil uřídit auto po chybě v rychlosti přes 160 km/h. Bylo by férovější nařídit mu, aby před sebe Hamiltona pustil a mohlo se bojovat dál. V takovém souboji je totiž pět vteřin navíc pro konečný výsledek likvidačních.
Hlídat bezpečnost, ne ničit závody
Většina bývalých mistrů světa F1 - snad s výjimkou Nika Rosberga - se postavila za jezdce Ferrari. Pregnantně řečeno, jury má podle nich hlídat, aby se jezdci nepozabíjeli na trati, a ne zničit takový krásný souboj.
Těch pět vteřin navíc nevzbudilo takový rozruch jen proto, že v konečném účtování rozhodlo o vítězi Velké ceny. Důležitější je, že se piloti budou zase o něco víc bát jít ostře do souboje. To je nepříjemný signál hovořící: Milí diváci, na nějaké závodění kolo na kolo laskavě zapomeňte. A to není vůbec dobře.
Dijon jako vzor
Jezdci by naopak měli být motivování prát se o pozice do posledních metrů. Samozřejmě v duchu fair play a bez bezhlavého rizika. V tomto směru zmínil exmitr světa F1 Damon Hill kouzelné slovo "Dijon".
Ne, populární Brit, neměl chuť na dijonskou hořčici. To jen připomněl jeden z nejslavnějších soubojů celé historie světového šampionátu. To se v GP Francie 1979 poprali Gilles Villeneuve za volantem Ferarri s René Arnouxem v Renaultu o druhé místo spektakulárním stylem, který dodnes nahání husí kůži. Kanaďan s Francouzem si nedarovali ani centimetr trati a předvedli obrovské jezdecké umění.
Souboj Villeneuva s Arnouxem ve Velké ceně Francie 1979:
Gilles Villeneuve Vs Rene Arnoux
— José Ant. Fernández (@WinfieldF1) October 15, 2016
1979 Grand Prix de France (Dijon-Prenois)
#F1 #Formula1 pic.twitter.com/t7hBHLwP2L
Jenže dneska by je takový souboj stál na trestech možná i několik minut. Jen považte: strkali do sebe koly, každou chvíli jeli půlkou monopostu po trávě, při brzdění měnili směr vozu…
A bůh ví, kolik dalších prohřešků proti moderní etiketě formule 1 tam bylo. Jenže tohle je to pravé závodění, kvůli tomu lidé kolotoč Grand Prix milují.
Formule 1 chce být vrcholem světového motorsportu. Proto se začalo jezdit s hybridy, hledají se nové trhy a zkrátka vůbec se posiluje marketing. Ale k čemu by byla taková auerola, pokud by na trati bylo k vidění jen sterilní jízda monopostů, při níž jen tak občas někdo někoho předjede?
Doufejme, že to byl jen úlet a my, milovníci motoristického sportu, se už 23. června ve Francii dočkáme boje na ostří nože.