Praha - Do naprosto bizarní situace se systémem přestupních tabulek dostal tuzemský hokej. Platí v něm, že jsou čeští hokejisté vystavení nerovným podmínkám, a oproti těm zahraničním značně znevýhodnění. To nedávno otevřeně naznačil dokonce ředitel Tipsport extraligy Josef Řezníček a podobná, dokonce ještě ostřejší slova, volí i hráčští agenti.
Zatímco hokejisté ze zahraničí sem přicházejí de facto zadarmo, tabulková hodnota extraligového hokejisty, i když nemá nikde žádnou smlouvu, začíná na milionu korun a mnohdy se o desítky procent může ještě navýšit. Přestup tuzemského hráče se tak klubům rapidně prodražuje.
Dobrá zpráva pro kritiky? Změna v dospělém hokeji pravděpodobně přijde. A možná relativně brzy. Vedení svazu o ní spolu s kluby začne jednat v srpnu. "I když se tabulky u dospělých hokejistů, jak je známe, teď zruší, stejně tady budou cizinci chodit dál, protože je potřebujeme a je dobře, že tu jsou. Jsou oživením. Mělo by jich tady v Česku být ještě víc. Jak hráčů, tak i trenérů," říká ve druhé části rozhovoru viceprezident hokejového svazu a majitel HC Sparta Praha Petr Bříza.
Zatímco u dospělých hokejistů ke zrušení nebo zásadní změně tabulkového odstupného podle těchto slov dojde, u dětí a mládežnických reprezentantů pravděpodobně ne. Proč, to Petr Bříza vysvětluje v první části rozhovoru - čtěte ZDE.
Že v extralize dostávají přednost cizinci na úkor domácích hráčů kvůli vysokým nákladům za "přežité" přestupní tabulky, prý podle Břízy není úplná pravda. Upozorňuje na to, že zahraniční hokejisté chtějí také menší platy. Jejich příchod prý pomohl i jiným zahraničním ligám a ta česká se konkurenci zpoza hranic nemá bránit.
Je správné, aby se za dospělé profesionální hokejisty v Česku platila milionová odstupné i ve chvíli, kdy nejsou v žádném klubu vázáni smlouvou - není to jen přelévání virtuálních peněz mezi kluby? A jak by se to dalo vyřešit jinak? To téma se v Česku řeší poslední roky. Vy sám jste třeba navrhoval švýcarský model, kde si kluby hráče mezi sebou za peníze půjčují.
"Debata o tabulkách v TELH bude jistě znovu otevřená v srpnu, protože příští léto je konference ČSLH. Tato debata nezačne ale na půdě ČSLH, ale na APK. Tam totiž nejdříve patří. Bavíme se o profesionálním sportu, o smlouvách, které hráčům zajišťují příjem a o obchodních společnostech, kterými kluby Extraligy jsou. Je to tedy vztah profesionálních sportovců a týmů, které je platí. A to nemalými penězi. Ke změně potřebujete konsenzus extraligových klubů. Svaz ho pak bez problémů bude respektovat.
Na Vámi zmíněný švýcarský systém ale nejsme připraveni. Je to hodně sofistikovaný IT program a jeho tvorba, spuštění a provoz by stálo hodně peněz, na jehož financování by se kluby a ČSLH musely shodnout. A když už se ptáte na správnost odstupného, ani ve Švýcarsku není systém tzv. "rentovného" vůbec levný. Třeba hráči, kteří jsou v reprezentaci, stojí kluby až šedesát tisíc švýcarských franků za sezonu (1,4 mil. korun). Jeho výhodou ale je, že se tyto peníze přerozdělí do všech klubů, kde hráč během své kariéry působil. A právě v evidenci a doplňování dat je jeho náročnost.
Ještě jen jednu poznámku k argumentu, že české kluby blokují hráče. Princip draftu, ať už v NHL nebo KHL, kde nemůže být o výchově ani řeč, blokuje práva hráče po určitou dobu ještě radikálněji.
Posun proti našemu současnému stavu by mohl ale být právě zavedením "rentovného" na každou sezonu.Tedy prodloužením pravidla o hostování bez souhlasu na každou sezonu. Toto hostování bez souhlasu mateřského klubu za 300 000 Kč zatím platí pouze na jednu sezonu."
Co je to tabulkové odstupné?
Hodnota každého hráče, na kterou má původní klub nárok jako kompenzaci, když se hráč rozhodne odejít jinam. A to dokonce i v takových případech, kdy hráče s oddílem nedrží žádná smlouva. Tyto tabulky se vztahují na dospělé i děti. Pojem volný hráč, který může podepsat smlouvu kdekoliv, v českém hokeji neexistuje.
Jaké jsou další možnosti, jak vyřešit tabulkové odstupné?
"Třeba institut volného hráče. Český trh má ale specifikum toho, že hranici nemůže vázat na věk hráče jako v NHL, protože se běžně stává, že nám hráč v devatenácti odejde do Ameriky, odehraje si svoje v AHL nebo ECHL. A pak by se v šestadvaceti vrátil a mateřský klub by na něj neměl práva? Můj názor je, že nejlepší by podle mě bylo svázat to s počtem odehraných zápasů v extralize. Principem, že hráč si odslouží výchovné odehráním určitého počtu zápasů za mateřský klub, nebo je propůjčován do dalších klubů a pak se stane navždy volným hráčem. Tohle a švýcarský model rentovného asi budou v brzké době dva základní návrhy na změnu. Uvidíme, co na to ostatní."
Proč to neudělat úplně jednoduše: Výchovné se u hráče bude platit jen za jeho první přestup. I o tom se mluvilo.
"Je to možné, i tohle je cesta. Rentovné, odsloužení sezon, nebo první přestup. Jeho problémem ale zase je, že se Vám hráči a agenti nechtějí upsat na 5-6 let, aby se to novému klubu vyplacením přestupní částky bez možnosti dalšího výnosu splatilo."
Kdo o té změně nakonec bude rozhodovat?
"V podstatě Asociace profesionálních klubů. ČSLH bude respektovat, že těch čtrnáct klubů v extralize tady ročně protočí přes 1,6 miliardy korun a drží český hokej a produkt extraligy díky penězům majitelů a sponzorů."
Josef Řezníček nedávno v rozhovoru pro deník Sport řekl, že tabulky vytvářejí v extralize nerovné podmínky pro české hráče, proto sem chodí ti ze zahraničí. Nutnost zrušit tabulky ostře kritizuje i Jiří Vykoukal, manažer prvoligového Prostějova a muž, který sedí ve vedení hráčské asociace.
"I když by se hypoteticky tabulky u dospělých hokejistů, tak jak je známe, zrušily, stejně k nám budou cizinci chodit dál, protože je potřebujeme a je dobře, že tu jsou. Jsou oživením. Mělo by jich tady v Česku být ještě víc. Jak hráčů, tak i trenérů. Lize to jen prospěje. Vezmu třeba jednoduchý příklad: Roberts Bukarts ve Zlíně. V Rize byl nechtěný hráč, u nás je hvězda. Nebo příklady hráčů z Plzně. Fandové je milovali a možná o to víc, že to byli cizinci, kteří souzněli s jejich klubem a městem."
Jak vysoká je tabulková hodnota profesionálního extraligového hokejisty?
| Věk hráče | Základní tabulková hodnota (v korunách) |
| do 20 let | 802 000 |
| 21 let | 861 000 |
| 22 let | 937 650 |
| 23-27 let | 1 016 400 |
| 28 let | 937 650 |
| 29 let | 861 000 |
| 30 let | 842 700 |
| 31-33 let | 721 350 |
| 34+ let | 314 000 |
Pozn. Konečné sumy ale bývají podstatně vyšší. Základní hodnoty se totiž navyšují v závislosti na počtu startů v lize, počtu bodů nebo reprezentačních startů. Výše zmíněné minimální hodnoty hráčů se těmito koeficienty mohou navýšit až na 140 % původní částky.
Jiří Vykoukal konkrétně řekl, že průměrní cizinci zabírají Čechům doma místo. Co vy na to?
"Že je to nesmysl. To, že jsem Čech, mi přece nedává právo tady hrát víc než někdo jiný. Není to žádné privilegium. Jirka Vykoukal je jeden manažer z 28, kteří tu působí v profesionálních klubech obou soutěží. Vůbec si nemyslím, že s jeho názorem většina souhlasí."
Jsme ale v Česku připraveni na to, aby tady cizinců bylo více? Trenér tady nepřišel dosud ani jeden.
"Nejsme. Zatím. Ale potřebovali bychom je!"
Proč na to nejsme připraveni?
"My nejsme evidentně připravení na to mít tady alespoň pár cizinců hráčů, natož trenérů. Teď to zkusila fotbalová Sparta. Polovina říká, jaký je to super nápad a druhá, že je to úplný nesmysl. Když se to nepovede, část lidí k nim přejde a nakonec bude osmdesát procent vyhlašovat, že to říkali od začátku. V ostatních zemích Evropy byl tento rok nula již před mnoha lety. A angažovali za tu dobu mnoho dobrých a mnoho špatných. Jak hráčů, tak trenérů.To je přirozené."
Cizinci v zahraničích ligách. Kolik jich je a jak si vedou
| Stát (nejvyšší liga) | Zastoupení cizinců v % | Počet cizinců v TOP 10 bodování minulé sezony |
| Německo | 51% | 5 |
| Rusko (KHL) | 32% | 5 |
| Švédsko | 26% | 5 |
| Švýcarsko | 25% | 8 |
| Slovensko | 18% | 3 |
| Česko | 16% | 0 |
| Finsko | 12% | 1 |
Čím to podle vás je, že na to Češi nejsou připraveni? Je to o kritických novinářích, skeptických fanoušcích, o kom?
"O celém prostředí našeho sportu. Nechceme změny, navíc jsme jazykově negramotní. V našich týmech sedmdesát procent hráčů neumí jinak než česky. Bez komunikace to nejde a vždycky je to risk. Stejné je to teď i s českými kouči. Ti zase nejsou v zahraničí."
Cizinci, kteří letos do Tipsport extraligy přicházejí, jsou třeba Norové, nebo dokonce tam je i jeden Litevec. Nikdo dopředu nemůže říct, že budou lepší než Češi. Agenti říkají, že tady jsou kvůli přestupním tabulkám, že jednoduše vyjdou kluby levněji. Je to tak?
"Není to ale jen kvůli tabulce. Je to kvůli nákladům na platy. Oni jsou prostě mnohdy levnější i s náklady na daně, byt a pojištění než čeští hráči jejich kategorie, kteří mají stejnou hráčskou historii… Ve Švédsku jsou cizinci preferovaní z daňových důvodů, tam mají v lize téměř třicet procent hráčů z ciziny. Fungují tam krátkodobé půlroční kontrakty kvůli menšímu zdanění. Novináři ve Švédsku by taky mohli psát, proč tam berou neznámé hráče, kteří blokují místa mladým Švédům. Takových cizinců tam mají mnohem víc než my, a přesto produkují nejvíce mladých talentů v Evropě."
Počkejte, ve Švédsku letos působili Milan Gulaš nebo Petr Zámorský, oba čeští reprezentanti, rozhodně ne úplně průměrní hokejisté.
"To ano, ale pořád je tam i třeba spousta hráčů z Ameriky, jako byli třeba bratři Abbotové. To byla dvojčata z East Coast Hockey League. Dostali šanci při příchodu a stali se hvězdami jejich ligy. Berou i tam spoustu hráčů, které prostě zkouší jako my. Všechny proto, že jsou levnější. Že jim je agenti nabízejí za menší peníze. Dneska Pardubice kupují úplně low cost cizince, protože za tyto peníze neseženou Čecha. Ne kvůli tabulce, ale platu. Naši kluci prostě chtějí víc."
A vám se ne vždy chce jim peníze dát?
"Přesně. Když za hráče zaplatíte tabulku, obvykle ho pak podepíšete na dva až tři roky za vyšší smlouvu a on pak třeba hraje mizerně. Měl jednu dobrou sezonu a už nic. Všichni agenti také dnes u smluv tlačí, aby mohli po dvou letech jejich hráči odejít do KHL, nebo jinam. My jsme jen přestupní stanicí. Pro nás je absolutně nemožné podepsat ty nejlepší sedmnáctileté hráče třeba na pět let. Agent a rodiče vám to prostě nedovolí. Každý klub podepíše pět sedm jiných mladých a jen doufá, že se třeba v první lize vyhrajou. Ekonomický rámec je u nás úplně jednoduchý. Nejlepší mladí kluci nesní, že tady budou hrát extraligu. Chtějí hrát NHL, nebo KHL a vydělat prachy. Chtějí to oni, jejich rodiče i agenti. A zase se dostáváme do úplně logického ekonomického střetu.
Nikdo neposuzuje kluby extraligy jako výchovnou stanici, jsme profesionální soutěží. A v těch běžně hrají cizinci. Tak dobří, jaké si finančně můžete dovolit. Učebnicovým příkladem je fotbal. Spočítejte cizince v Premier league. Majitelé a manažeři potřebují výsledky, prodej lístků, práv, sponzoringu. Bez toho existenčně nepřežijí. Stejně to přece funguje v kterékoliv profesionální soutěži."
To je i případ Sparty?
"Samozřejmě. A v Praze konkurenci zábavy, ostatních sportů a životního stylu daleko a mnohem tvrději, než kdekoliv v jiném klubu ČR. Kdybych měl v rozpočtu peníze na top evropské a zámořské hráče, kteří hrají ve Švédsku, nebo Švýcarsku, využil bych s radostí více než 6 pozic, které nám dovoluje současný reglement. V kombinaci se špičkovými českými hráči by to byla skvělá příležitost pro naše mladé hráče, kteří by se mohli učit."
Čím je dáno, že Češi chtějí víc a jsou pro domácí kluby dražší?
"Je tady malý trh. Odchodem našich hráčů do zahraničí se ještě zmenšuje. Pamatuju si, jak to bylo před rozsudkem kauzy Bosman Hráči, kteří byli na pomezí jejich nároďáku, tam brali 300 tisíc marek. Ve chvíli, kdy se trh v roce 1994 otevřel, spadli na 80 tisíc. Důvod? Příliv nových hráčů, kteří se jim nabízeli. Když tady teď jeden hráč vyskočí, hned se o něho tahá pět klubů, které se vzájemně přeplácí. Agent jen přepojuje linky a šroubuje jeho cenu. Proto potřebujeme cizince, abychom dostali do toho systému další hráče.
A zároveň upravit pohyb českých hráčů, aby se po trhu mohli pohybovat bez velkého finančního odstupného i průměrnější čeští hráči, kteří tak mohou dostat šanci a prosadit se i v jiných klubech, než mateřských. Tabulka totiž neblokuje ty nejlepší. Za ty kluby zaplatí vždycky. Blokuje průměrné a ty, kteří nemají dobrou fázi kariéry. Těm by např. ono rentovné pomohlo a jsem přesvědčen, že z toho budou mít prospěch i kluby a agenti."
Aby tady hokej nedopadl jako na Slovensku?
"Hráči tam berou tři tisíce euro měsíčně a mnoho klubů má zásadní ekonomické potíže. Protože se bavíme o celkové ekonomické síle. Proto dnes lezou Dánové a Norové tak nahoru. Jejich systém totiž dokáže generovat peníze a oni je pak vhodně investují a profitují i na možnosti výchovy hráčů ve Švédsku.
Když už jsme u Slováků, v letošním play-off spustil kdosi kauzu, že český hokej nevychovává brankáře, protože v semifinále měli všechny týmy slovenské jedničky. To bylo až úsměvné, jak se soudí bez znalosti faktů. V NHL, AHL, amerických juniorkách, KHL a ostatních soutěžích působí možná okolo dvaceti nejlepších českých brankařů, kteří tu chybí. A každý rok budou odcházet další. Škarek, možná Svoboda, nebo Will. Jdou za lepším a to také zmenšuje domácí trh. Hráči, kteří na něm zůstávají, jsou tak logicky dražší.
Občas se říká, že naše kluby mají evropské náklady a české příjmy. Takže skládají soupisku podle financí. A k tomu patří i cizinci. Zvykněme si na to, i když je zajímavé, že Slováci tu hráli ve větším počtu mnoho let a my je vlastně za cizince nepovažovali."
Abychom ještě dokončili téma přestupních tabulek dospělých hokejistů. Ty se netýkají jen profi sportovců, o které je zájem v extralize. Týká se i těch, o které už třeba zájem tak velký není a kteří v některých případech vinou tabulek s hokejem museli skončit úplně.
"V roce 2016 jsme přijali na konferenci ČSLH první balík změn, teď v srpnu začneme podle plánů dělat jeho další revizi. Už dva roky nedochází k excesům typu, že si chtěl devatenáctiletý kluk zahrát krajský přebor a bylo mu řečeno, že má plnou tabulku. V takových případech už za hráče kluby neplatí vůbec nic. Ve druhé lize se za hostování hráče platí 25 tisíc korun na rok a ve WSM lize je to v případě hráče do 24 let 40 tisíc korun, nad 24 let je pak základ 60 tisíc plus nějaké koeficienty. To je naprosto bez problémů funkční."
Třeba Jiří Vykoukal, manažer Prostějova, si to nemyslí…
"Jestli někdo z první ligy řekne, že je to pro ně likvidační, tak je to úplná kravina. Čtyřicet tisíc korun, to je dneska osm hokejek. Vždyť je to směšné. První ligu hrají týmy, které mají sponzory, vybírají vstupné, berou peníze od měst. Jsou úplně normální podnikatelský subjekt, jako jsme my v extralize. Jen o úroveň níž. Máme ještě trošku jiný problém. Navíc se u mladších hráčů běžně dohadujeme, že tato částka se ještě rozloží během sezony až podle toho, jestli se hráč prosadí a kolik zápasů odehraje.
A je dost absurdní situace, že představitel odborů je zároveň manažerem klubu. Ještě absurdnější je třeba fakt, že na Smírčí komisi ČSLH leží podnět právníka Hráčské asociace, za níž Jirka často ostatní soudí. Ten podnět je proti klubu z Prostějova, který řídí. A další absurditou je, že Jirka by nejradši chtěl do týmu všechny hráče z extraligových klubů bez smlouvy zadarmo, aby z nich postavil tým s ambicí na postup do baráže a vybíral na něj vstupné, sponzoring a dotace a bral svůj plat."
Výchovné u mládeže není myšlenkou, ale za současně nastavených podmínek financování českého sportu holý fakt. Každý systém má nějaké procento excesů, chybného fungování nebo pastí, do kterých můžete spadnout. Jde o to se o nich bavit a procento zredukovat. To říká viceprezident hokejového svazu Petr Bříza v první části obsáhlého rozhovoru pro Aktuálně.cz. Vysvětluje problémy mládežnického hokeje i důvody, proč ČSLH nemá (zatím) v plánu zrušit kritizované přestupní tabulky u dětí - čtěte ZDE.
