Jaké dojmy jste měl po pátečním zápase o bronz na MS juniorů ve Švédsku? Češi se vyhrabali ze stavu 2:5 a porazili Finy 8:5.
Bylo to perfektní. Český hokej potřebuje takové úspěchy. Vloni jsme byli druzí, letos třetí. Mládež jde drobet nahoru. Ale ten závěr, to by žádný režisér asi nevymyslel. Finové ve třetí třetině jen bránili, což byla chyba.
Čtyři české góly v závěru padly v rozmezí 50 sekund. Zažil jste někdy něco takového v hráčské či trenérské kariéře?
Nejspíš ne, nebo už si to nepamatuju. (úsměv) Je to i otázka štěstí. Dvě třetiny jsme byli zdechlí, neměli jsme sílu. Brankáři neměli svůj den, to si musíme přiznat. Na konci nám tam všechno spadlo, pro nás je to dobře.
Pomohl už gól na 3:5 na konci druhé třetiny? Mohli si pak hráči v šatně říct, že dvougólové manko není neřešitelné?
Ano, v juniorském hokeji je pak takový obrat možný. Je to strašně letecké a chyby se udělají. Bylo důležité, že jsme letos zase skvěle bruslili. V těch letech nazpátek nám všichni vytýkali, že nám soupeři ujíždí. Teď jezdíme, napadáme proti každému, to je klíč k úspěchu.
Češi porazili Kanadu a Finsko, hráli vyrovnaný zápas s USA.
Sešly se nám podle mě silné ročníky. Kluci nabrali nějaké zkušenosti, ze zámoří ví, co mají hrát. Je to něco jiného než v naší lize.
Koho z bronzového mužstva byste vyzdvihl?
Celá parta byla dobrá. Já jsem byl bek, takže ty sleduju více. Byl tam pohyb, dobrá přihrávka. Hlavně nedělali moc faulů, na to jsme dříve dopláceli. To zase vyplývá z toho, že faulující hráč nebruslí. To nebyl náš problém. A vyzdvihnout musím Jiřího Kulicha, tomu to pálilo. Pokud máte takového střelce, který rozhodne zápasy, je to velké plus.
V letech 2006 až 2021 neprošli Češi do semifinále patnáctkrát ze 16 případů. Aktuálně drží junioři sérii tří postupů za sebou. Co na to říkáte?
Kdysi se hrálo ještě o páté místo, což v té době byl pomalu úspěch. Já jako trenér jsem ho měl taky. Teď jsme v horní čtyřce, což je super. Ale zase nesmíme zapomínat na to, že chybí Rusové, kteří by to určitě více zamotali. Výsledky na turnaji letos sice byly nahoru dolů, nicméně ve výsledku jsme třetí na světě. Výborně.
Jaké bylo MS juniorů před 17 lety, kdy jste Čechy vedl jako trenér?
Hráli jsme čtvrtfinále proti Švédům, taky to bylo ve Švédsku. Prohráli jsme 1:5 a v zápase o páté místo jsme pak porazili Finy. Někteří kluci z té party ještě hrají, třeba Michal Řepík nebo Vláďa Sobotka. Neudělali jsme žádný skvělý výsledek, viselo to na gólmanech, ale těm to moc nevyšlo.
Přitom Ondřej Pavelec a Jakub Kovář se potom odrazili ke skvělým kariérám.
Jasně, těch hráčů bylo více. Byl tam Kuba Voráček, Michael Frolík nebo Martin Hanzal. Osm lidí šlo po dvacítkách do NHL. Výsledkově to však nebylo nic moc, já jsem u týmu skončil.
Proč se podle vás ani v dalších letech nikdy nepodařilo postoupit do bojů o medaile?
Hokej se měnil a my jsme na to nedokázali v těch letech přistoupit. Kdysi jsme měli výsledky díky skvělé obraně a brejkům. Třeba Jarda Holík v roce 2000, když kluci vyhráli zlato, tak ti to vyloženě odbránili. Jenže hokej se pak obrátil, začalo se hrát nahoru dolů a my jsme nestačili. Špatně jsme bruslili, faulovali. Naštěstí teď už je to zase jinak.
Jaké jste měl tehdy možnosti při sledování a skautování hráčů z kanadských juniorských soutěží?
Bylo to trochu omezenější, teď je ten přehled větší, trenéři více jezdí do Ameriky. Před těmi 17 lety byl trochu problém v tom, že značnou roli v hlavách hráčů sehrál draft. Kdo nebyl draftovaný, chtěl se na MS ukázat a dokázat, že je taky dobrý. Draftovaným to bylo drobet jedno. A už se vám to pak tříští.
V rozhovoru po turnaji jste tehdy tvrdil, že vám na ledě chyběl od hráčů profesionálnější přístup. Takže v tomto duchu?
Trochu ano, bylo to tak. Teď je vidět, že kluci si z Kanady berou to dobré. Hrají tam v soutěžích, kde opravdu musíte něco umět. A je potřeba pogratulovat i trenérům, že to dali dobře dohromady. Jsou tam Patrik Augusta, Trnek (Pavel Trnka, pozn. red.), Robert Reichel. Ti mají něco odehráno a prodávají to i na střídačce.
Jak se juniorské MS za těch 17 let změnilo celkovým pohledem?
Je to vyloženě komerční záležitost, otázka peněz. Hraje se to většinou v Kanadě, kde na to chodí hodně lidí. Navíc to mají v zámoří snadnější na výběr do NHL, ty hráče si otipují. Takže turnaj se změnil hlavně v tomto smyslu, komplexně je taky mnohem více sledovaný.
