Moskva (od našeho zpravodaje) – V dosud posledním českém duelu na mistrovství světa ještě ani nepadl gól, když hlasatel popřál kouči Vladimíru Vůjtkovi všechno nejlepší k 69. narozeninám. Srdečná slova zněla v ruštině i v angličtině. Pokaždé však měla stejnou odezvu – bouřlivé ovace publika v Ledovém paláci.
Pochopitelně tleskali čeští fanoušci, ale ochotně se zapojili i domácí Rusové. Nepřekvapivě. Vůjtek, který dobyl dva tituly s Jaroslavlí, má v rozlehlé zemi jméno.
Laskavé blahopřání však nezaznamenal, byl příliš zabraný do hry. "Ani jsem si toho nevšiml," s úsměvem líčil novinářům. "Kluci mi to pak říkali v kabině. Ale je to pěkné."
Hráči a realizační tým popřáli v Českém domě trenéru Vladimíru Vůjtkovi k 69. narozeninám! 😊 Všechno nejlepší! pic.twitter.com/ww3LqC1r9P
— Hokejový nároďák (@narodnitym) May 17, 2016
Žádné kalkulování
Hezčí dárek mu každopádně nadělili čeští hokejisté, kteří zvládli generálku na klíčové čtvrtfinále. Ačkoliv mohli kalkulovat (v případě porážky v základní hrací době by šli na Německo), mysleli jen na tříbodové vítězství. Švýcarsko tak bylo často pod tlakem.
"Hráli jsme skutečně dobře. Kromě možná pěti minut ve druhé třetině jsme měli hru v moci," podotkl Vůjtek. Nepotěšily ho jen některé chyby (třeba ta Jeřábkova při střídání, po které soupeř skóroval) a nezvládnutý závěr. Skóre 5:2 se nakonec proměnilo v těsnou výhru 5:4.
"Že jsme dostali dva góly, to od nás nebylo úplně profesionální. Měli jsme to uhrát v klidu," prohlásil oslavenec. "Narozeninové" tři body však dostal.
"Určitě jsme pro něj chtěli vyhrát. Myslím si, že i když teď bude upocenější, než čekal, může se zaradovat," řekl brankář Pavel Francouz. Zároveň dodal: "Vyhrát v Moskvě takhle těžkou skupinu, to je pro nás parádní vizitka."
Vskutku. Byť Švédové do Moskvy také nepřivezli papírově silný výběr, Rusové s hvězdami na soupisce nešetřili. Bobrovskij, Dacjuk, Mozjakin, Panarin a další měli dokráčet k postupu z první příčky, i kdyby nedorazili Ovečkin s Kuzněcovem.
V dávných stopách Švédů
Češi však úvodní klání proti gigantovi zvládli, v krasojízdě s drobnými škobrtnutími pokračovali, a tak právem slaví. Jde o výjimečný počin.
Proč? Rusové (ani Sověti) ve skupinové fázi dosud nikdy neprohráli zápas mistrovství světa v Moskvě.
Proto ve svém hlavním městě posbírali tolik zlata. Byť formát světového šampionátu prošel řadou změn, Rusko (potažmo SSSR) pokaždé slavilo prvenství ve skupině, ať už se nazývala základní, osmifinálová, či finálová. Jen jednou zůstalo těsně pod vrcholem, to když jásali Švédové. Psal se rok 1957.
Tehdy mistrovství nemělo žádné fáze, v rámci jedné skupiny se zkrátka každý utkal s každým. Neporažení Seveřané měli štěstí, že uhráli méně remíz.
Od té doby hostila Moskva čtyři šampionáty, naposledy v roce 2007 (spolu s Mytišči), kdy Rusové prošli základní i osmifinálovou skupinou bez ztráty. Ve zrádném semifinále ovšem těsně padli s Finskem. Teď kvůli Česku poprvé klopili hlavy i ve skupině.
Jako Praha, nebo Bratislava?
Kouzlo play off však tkví v tom, že sborná stále může slavit zlato. Dosavadní výsledky nejsou důležité. Ani pro Čechy, kteří už myslí na čtvrteční duel proti mladému výběru Spojených států. Vítěz narazí na lepšího z dvojice Kanada – Švédsko.
Jestliže Vladimír Vůjtek bude před klíčovou bitvou zasahovat do sestavy, tak ne výrazně. Jedno zásadní rozhodnutí však učinit musí. Pošle mezi tyče Dominika Furcha, nebo Pavla Francouze? Ačkoliv oba mužstvu pomáhali, jasně lepší statistiky má Furch.
Češi půjdou do čtvrtfinále proti USA, čtvrtému týmu druhé skupiny, jako favorité. Přesně takovou situaci historie pamatuje. Před čtyřmi roky v Bratislavě to vyšlo, ale v roce 2004 slavili Američané, navíc v Praze. Jak budou reprezentanti vzpomínat na Moskvu?