Praha - Alexander Ovečkin, Erik Karlsson, nebo dokonce i Jakub Voráček. Ti všichni, dlužno dodat, že velmi štědře placení a v NHL vysoce postavení hokejisté, mají jasno: chceme hrát na zimní olympiádě a naše liga nás nemůže držet. Slavný Rus dokonce řekl, že se nemá v plánu nikoho ptát a do Jižní Koreje prostě odjede, už k tomu dostal i výslovné svolení majitele svého klubu.
Takhle se věci měly zkraje dubna, když NHL definitivně rozhodla, že své hráče na olympiádu nepustí. Ve světle vyjádření odhodlaných hokejistů fanoušci tehdy tak trochu přehlíželi fakt, že se rozhodnutí týká i hokejistů samotných.
I kdyby Ovečkin na truc do Pchjongčchangu skutečně odjel, s největší pravděpodobností by stejně nesměl hrát.
René Fasel, šéf Mezinárodní hokejové federace IIHF, proto během úspěšného šampionátu v Kolíně nad Rýnem a Paříži prohlásil, že o účast největších hokejových hvězd pod pěti kruhy bude dál bojovat, dokud nevyhasne poslední světýlko naděje. Věří, že rozhodnutí NHL stále není definitivní, že je pořád o čem jednat. Času na dramatický zvrat událostí už ale není moc.
Zbývá poslední měsíc.
Realistickým pohledem tak vše nahrává tomu, že televize po celém světě odvysílají turnaj béčkových hráčů. Turnaj sice s honosným názvem, zato bez těch nejlepších.
Proč ani Alexandru Ovečkinovi nebude stačit povolení majitele svého klubu k tomu, aby si na turnaji zahrál? A co vůbec vede NHL k názoru, že pro její rozvoj není potřeba své hokejisty do Jižní Koreje posílat? Není to snad dobrý trh?
Tady jsou odpovědi na nejzásadnější otázky k hokejovému turnaji v Pchjongčchangu.
Proč NHL nechce pustit hokejisty na olympiádu?
Olympijský turnaj je na programu v druhé polovině února 2018. Tedy přesně v době, kdy NHL v televizním vysílaní konkuruje pouze NBA a čelí tak největšímu diváckému zájmu v sezoně. Kvůli olympiádě by musela svůj program minimálně na tři týdny přerušit, a čelit tak milionovým ztrátám z reklam, prodeje vstupenek apod.
Mezinárodní olympijský výbor spolu s IIHF jí totiž nenabídly jako protihodnotu žádnou kompenzaci. Zaručily se jen tím, že pokryjí veškeré náklady na cestovné hráčů včetně pojištění jejich smluv, jenže to by měla být spíše samozřejmost. NHL byly dokonce zakázány i takové banality, jako je sdílení highlightů turnaje vlastních hráčů na svém webu. NHL sice turnaji poskytne to nejpodstatnější, ale sama nemůže nic.
Nabídka ze strany MOV a IIHF zkrátka zněla zhruba takhle: Přerušte soutěž, my si půjčíme zadarmo vaše hráče, a až pro sebe vyděláme dost peněz, tak vám je vrátíme. Některé zdravé, jiné třeba zraněné. Nějak se s tím smiřte. Díky.
Na poslední olympiádě v Soči se do konce sezony zranili John Tavares, Henrik Zetterberg nebo Alexander Barkov. A všechna tato zranění měla pro jejich kluby vážné dopady na jejich umístění v sezoně.
V roce 2006 kvůli zranění Dominika Haška Ottawa pravděpodobně přišla o velkou šanci vyhrát Stanley Cup, ještě teď se přes to v klubu nemohou přenést. NHL navíc neslyší ani na jiný a často opakující se argument. Že je olympijský turnaj reklamou hokeje, díky které se zviditelní ve světě i liga samotná.
Není. NHL totiž dokonce tvrdí: Ani "turnaj století" v Naganu pro nás finančně neměl kdovíjak dobrý efekt. Propadákem neskončily snad jen turnaje v Salt Lake City a Vancouveru. A to jen díky tomu, že se do finále probojovaly týmy Kanady a USA. A proto, že se hrály v Severní Americe, tedy v hlavní vysílací čas.
Že by ale NHL prezentací svých hvězd na olympiádě získala více fanoušků a sponzorů na asijském trhu? To prý ani náhodou. Diváky by sice hokej pod olympijskými kruhy bavil, v televizi si ho užívali, ale po pár týdnech na něj ani nevzpomněli. Jeden příklad z praxe najdete také v jednom z článků na oficiálním webu kanadsko-americké soutěže: "Hltali jste výkony Michaela Phelpse na letní olympiádě? Ano? A sledovali jste plavání někdy mimo hry?"
Drtivou většinu fanoušků, kteří si kupují vstupenky, utrácejí za suvenýry a dělají ligu ligou má NHL v Severní Americe, na tom se nejspíš nikdy nic nezmění. V Kanadě se proti přerušení soutěže kvůli olympiádě vyslovilo v oficiální anketě 53 procent z nich, v USA dokonce 73 procent.
Přes to nejede vlak.
Takže místo aby NHL dobrovolně prodělávala, riskovala zdraví svých hráčů a kvůli show na opačné straně planety přerušila na tři týdny svůj program, i když si to zaplněné arény fanoušků vlastně vůbec nepřejí, zabojuje o asijský trh jinak.
Na začátku září v Šanghaji a Pekingu spolu sehrají přípravná utkání kluby Vancouver Canucks a Los Angeles Kings. Za vlastní peníze, s vlastními zisky a ve vlastní režii.
Existuje ještě šance, že by NHL změnila svůj postoj a hokejisty na olympiádu pustila?
Šéf Mezinárodní hokejové federace IIHF René Fasel v průběhu právě skončeného mistrovství světa v Kolíně nad Rýnem a Paříži prohlásil, že klidně přeplave Atlantik, aby hokejisty na turnaj nakonec dostal. Pořád věří v obnovu jednání.
NHL má ale jasnou podmínku. Bude o tom uvažovat jen ve chvíli, pokud dostane na oplátku stejné možnosti jako největší partneři olympiády. Chce libovolně nakládat s logy, značkou, případně i obrazovými právy tak, aby mohla akci sama plnohodnotně zobchodovat. "Největší sponzoři za ně platí 100 milionů dolarů. Když to nabídneme hokeji, budeme to muset nabídnout i ostatním sportovním svazům. Jde tady i o princip," řekl Fasel, že takový požadavek není reálné splnit.
Jak velká je tedy pravděpodobnost, že některá ze stran ustoupí té druhé? To si v tuto chvíli nikdo ani netroufá odhadnout. S největší pravděpodobností se tady bavíme v jednotkách procent, možná spíš jen v promilích.
Nahrává tomu i fakt, že Hockey Canada už naplno jedná o tom, jak k turnaji přistoupí. A jak svůj tým na něj připraví. Výběr hokejistů působících v Evropě či v kanadských juniorských ligách už přihlásila na listopadový turnaj Karjala Cup ve Finsku, kde by se Kanaďané měli sehrávat i proti české reprezentaci v rámci Euro Hockey Tour. Rovněž je v řešení už i udělení výjimky, aby na olympiádu mohli odjet alespoň hokejisté působící v American hockey league.
Jakub Voráček, kapitán české reprezentace, nicméně pořád věří: "Jestli se nedohodnou, budu zklamaný. Je to největší sportovní akce na světě, nejlepší hráči by na ní neměli chybět," řekl. Podobně mluví i jiní hráči.
Pravdou ale je, že profesionálové z NHL (tedy ti nejlepší) zatím hráli pod pěti kruhy jen pětkrát. Poprvé v Naganu 1998, pak v Salt Lake City (2002), Turíně (2006), Vancouveru (2010) a Soči (2014).
Že by nastal zvrat a mohli hokejisté ze špičkových zámořských klubů odletět i do Jižní Koreje, na to už nezbývá moc času. Veškeré naděje definitivně vyhasnou ve chvíli, kdy liga společně s kluby zveřejní oficiální rozpis sezony. Zpravidla se tak každý rok děje poslední týden v červnu. V tu chvíli už vzhledem k programovému vytížení arén, ve kterých hrají kluby své zápasy, nebude na další drastický zásah, jakým je třítýdenní přestávka, žádný manévrovací prostor.
Alexander Ovečkin řekl, že na olympiádu pojede a nikoho se nebude ptát. Majitel Washington Capitals Tedd Leonsis opáčil, že mu v tom nebude bránit. Proč hvězdný Rus s největší pravděpodobností nebude moct na turnaji ani tak hrát?
Alexander Ovečkin je příkladný vlastenec a nesmírně tvrdohlavý člověk. Co si umane, to má. Ve Washingtonu má navíc i to štěstí, že jeho boss, miliardář Tedd Leonsis, je velmi benevolentní člověk, který mu ve všem vychází vstříc. Když tedy Ovečkin prohlásil, že na olympiádu rozhodně pojede, majitel Capitals neměl nic proti a fanoušci napříč celým světem z toho byli u vytržení. Možná poněkud mylně.
Tehdy poměrně jasně vyřčená slova ale zdaleka neznamenají, že Ovečkin a případně další jeho spoluhráči na olympiádu natruc a proti vůli ligy skutečně odjedou. Startovat na olympiádě není jen o jejich svobodné vůli.
Tedd Leonsis je sice majitelem Washingtonu Capitals, který Alexe Ovečkina platí. Není to ale tak, že v téhle otázce sám rozhoduje. Klíčovou roli hraje vztah mezi NHL a jednotlivými kluby, ty jsou totiž pouze pobočkami soutěže (tzv. franchise). A chtějí-li ligu hrát, musí se řídit všemi jejími pravidly. Ta vytváří většinový názor majitelů všech klubů.
O tom, že hráči na olympiádu nepojedou, si tedy kluby rozhodly samy. A pokud Leonsis Ovečkina na olympiádu nakonec skutečně pustí, musí počítat s trestem. Capitals by v takovém případě přišli o několik voleb draftu a mohli by dostat i finanční pokutu ve výši až deseti milionů dolarů. To je cena, kterou navzdory všem svým prohlášením ani miliardář jako on nakonec pravděpodobně nebude schopný akceptovat a za svého kapitána zaplatit. Tím spíš, že by tím šel proti jednotě celé soutěže, na které i jemu jako podnikateli musí záležet.
A v neposlední řadě je tady také hráčská smlouva, kterou Alexander Ovečkin podepsal. Zavázal se jí, že během sezony nebude hrát hokej nikde jinde než v NHL. A to za konkrétní klub. Na oplátku za to dostává bezmála deset milionů dolarů a to není zrovna málo peněz. V době konání olympijských her podle smlouvy musí hrát hokej za Capitas, pomáhat vydělávat peníze NHL.
Pokud by tedy do Koreje utekl třeba i bez svolení svého klubu, porušil by tím smlouvu. A velmi pravděpodobně se připravil o šanci působit v NHL i nadále tak, jako se po útěku do Ruska zabouchly dveře za Iljou Kovalčukem.
René Fasel se nechal slyšet, že pokud Ovečkin navzdory tomu všemu na hry přijede, nikdo mu nebude bránit do zápasů v ruském dresu nastoupit. Ani tomu se ale nechce moc věřit. Opravdu půjde IIHF do takhle ostrého střetu? Opravdu se cítí být tak silná, že odmítne respektovat rozhodnutí NHL?
Z dlouhodobého hlediska by na to mohla doplatit. NHL pořád potřebuje hlavně jako partnera, vztahy mezi sebou je lepší rovnat než napínat. Jednou by se totiž, v úplně krajním případě, taky mohlo stát, že si zámořská liga dupne a přestane pouštět své hokejisty také na mistrovství světa.
Pravděpodobně proto už Ovečkinovi nedoporučil reprezentovat Rusko na olympiádě ani Roman Rotenberg, viceprezident ruského hokejového svazu a důvěrník prezidenta Vladimira Putina. "Nepochybujeme o vlastenectví našich hráčů, ale je třeba hledět i na právní aspekty jejich kontraktu."
V tuto chvíli tak vše nasvědčuje tomu, že se v únoru na olympiádě rozehraje béčkový turnaj obsazený pouze hráči z evropských soutěží, případně zámořských juniorských a univerzitních lig.
Vzpomínka na poslední mistrovství světa tak staví do role jednoznačných favoritů olympiády Rusy. Na turnaji měli osmnáct hokejistů z KHL, brali bronz a v semifinále ještě po dvou třetinách vedli 2:0 i nad Kanadou.
Jenže pozor. Kdo by čekal, že Rusy bude vidina šance na olympijské zlato držet doma, ten se může plést. Řada hokejistů má totiž z Kontinentální ligy toto léto naopak namířeno opačným směrem. Vadim Šipačov už smlouvu v Las Vegas podepsal, o kontraktech pro Jevgenije Dadonova, Nikitu Guseva a další už se spekuluje.
