Atmosféra vůči českým sudím je nepřátelská, výkonnostně přitom mají na NHL, tvrdí Šindler

Daniel Poláček Daniel Poláček
8. 9. 2016 11:41
Dvakrát pískal olympiádu, na kontě má nespočet světových šampionátů a v extralize patřil k nejrespektovanějším tvářím. Teď ale 45letý Vladimír Šindler definitivně odbočil na funkcionářskou dráhu. Už není jen manažerem rozhodčích, ale také předsedou jejich komise. Čeká ho spousta práce, neboť čeští muži v pruhovaném nezažívají zlatou éru. Postrádají respekt a následovníky lákají s obtížemi. Kvalita jim prý ale nechybí. "Jsou jednoznačně na úrovni špičkových soutěží, jaké jsou ve Švédsku, Finsku, Rusku nebo Švýcarsku," tvrdí Šindler v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Vladimír Šindler profesionálně pískal ještě v minulé sezoně extraligy.
Vladimír Šindler profesionálně pískal ještě v minulé sezoně extraligy. | Foto: ČTK

Zájem o práci hokejového rozhodčího v Česku uvadá. Čím si to vysvětlujete?

Je to především odraz situace obecně ve společnosti. Největší spektrum rekrutů pro rozhodcovskou práci je někde v rozmezí sedmnácti až dvaceti let. Mluvíme o základních programech, základních třídách rozhodčích. Mladá generace má v současné době trošku jiné představy o tom, jakým způsobem by trávila svůj čas, pokud se zrovna nevěnuje hokeji vrcholově. Také jde o to, že atmosféra je vůči rozhodcovskému prostředí nepřátelská a demotivační.

Proč jsou sudí tak neoblíbení?

Jak už jsem řekl předtím, je to především situací ve společnosti. U nás některé pozice, ve kterých člověk, ať už rozhodčí, nebo někdo jiný, rozhoduje v něčí prospěch nebo neprospěch, jsou vnímány velmi negativně.

Dá se říct, jak dlouho trvá výchova rozhodčího pro extraligu?

Záleží, z jakého stupně postupuje. Pokud je to hráč, který skončí v extralize juniorů, tak na pozici hlavního rozhodčího v extralize může podle mých zkušeností dosáhnout po pěti letech výchovy. Pokud jde o hráče, který skončí v první lize nebo extralize a je zasazen do programu Akademie, může být v extralize za tři roky.

Český sudí v NHL? To si neumím představit

Zajistit kvalitu tuzemských mužů v pruhovaném mají dva programy, konkrétně Program rozvoje a Akademie. Jaký je mezi nimi rozdíl?

Program rozvoje je určen pouze pro rozhodčí. Není vymezeno, jestli pro hlavní, nebo čárové. Rozsah je daleko širší, momentálně tam máme 51 kluků. Akademie je úzce specializovaný program, kde jsou mladí perspektivní rozhodčí a také bývalí hráči, kteří hráli na určité úrovni. Máme tam několik kluků z extraligy juniorů, ale jinak jsou tam hráči z první ligy, teď i Tomáš Micka z extraligy. Jinak je Akademie určená pouze pro hlavní rozhodčí s perspektivou případné výchovy až pro extraligu.

Kolik rozhodčí berou?

Neprofesionální extraligoví sudí si za zápas obvykle vydělají šest tisíc korun, čároví dosáhnou na polovinu. Profesionální rozhodčí dostávají fixní plat, jehož výše však není známa. Před jedenácti roky šlo podle dostupných informací o 600 tisíc korun za sezonu.

Zdroj: Sport

Nejlepší čeští sudí odcházejí do ruské Kontinentální ligy. Naposledy to byl Martin Fraňo, předtím Antonín Jeřábek. Je to velký problém?

Vidím to ve dvou rovinách. Pro kluky, kteří odchází do KHL, to není problém, ale radost, protože je to naplnění jejich kariéry. Českého rozhodčího v NHL si v současné době vůbec nedokážu představit, šance je extrémně malá. To znamená, že KHL je teď nejvyšší soutěž, do které se náš rozhodčí může dostat.

Pro nás je to samozřejmě podobný problém, jako když z extraligového klubu odejde hokejista z první pětky do NHL. Dva naši nejlepší rozhodčí zkrátka chybí extrémně, v podstatě by odřídili třetinu zápasů v základní části.

Dá se odchodům do KHL vůbec nějak zabránit? Výplata v Rusku asi dosahuje o dost vyšších čísel.

Co se týče finančních podmínek, je to absolutně nesrovnatelné. Druhá věc je, že prostředí v Rusku úplně nenahrává tomu, aby se tam všichni cítili spokojení deset let. Momentálně se nenabízí možnost, že by další náš rozhodčí podepsal smlouvu v KHL, ale pokud by se vedení soutěže rozhodlo oslovit někoho dalšího s podobnou nabídkou, jako dostali kluci, tak nemáme šanci tomu konkurovat.

Letos do extraligy naskočí pět nových rozhodčích - dva hlavní a tři čároví.
Letos do extraligy naskočí pět nových rozhodčích - dva hlavní a tři čároví. | Foto: Dalibor Sosna

Vydělat si do konce života? Ani náhodou

Pískáním extraligy se uživí profesionální rozhodčí, kterým jste býval i vy. Začínal jste ovšem jako neprofesionál. Co to s sebou tehdy neslo?

Byl jsem samozřejmě zaměstnán, zaměstnavatel mi v rámci možností vycházel vstříc, ale byly z toho časové stresy. Rozhodčí se v takových situacích uvolňuje ze zaměstnání a směřuje na zápas na poslední chvíli. Pokud je nějaký problém na cestě, přijede ve stresu. Jsou to věci, které pro rozhodčí nejsou vůbec dobré, ale v současné sobě nemáme podmínky na to, abychom mohli mít v extralize dvacet profesionálů.

Tkví problém čistě v nedostatku financí? Neprofesionální rozhodčí, kterých je v extralize většina, nemůžou udělat nic, aby se stali profesionály?

Můžou, máme špičkové rozhodčí, kteří by určitě měli výkonnost. V řádu jednotek bychom pro ně i vytvořili podmínky, ale dostávají významné pozice v některých firmách, třeba i nadnárodních. Pro ně nepřipadá v úvahu, že by z těchto pozic odcházeli, protože hokej by jim podobné materiální zajištění nemohl nabídnout.

Někteří extraligoví hokejisté se hraním můžou finančně zabezpečit do konce života. U rozhodčích to asi neplatí, že?

Rozhodčí se v žádném případě nezajistí v rámci svého povolání do konce života. Ani náhodou.

Olimb? To byla asi kritika v emocích

Mathis Olimb z Linköpingu po nedávném utkání v Třinci prohlásil, že ve švédské nejvyšší lize jsou rozhodčí kvalitnější. Jak si čeští sudí stojí v porovnání s evropskou konkurencí?

Stačí se podívat na statistiky z mistrovství světa. Zjistíte, že tři z posledních pěti finále pískali čeští rozhodčí. To je určitě dostatečná vizitka toho, jak kvalitní rozhodčí u nás máme. Jsou jednoznačně na úrovni špičkových soutěží, jaké jsou ve Švédsku, Finsku, Rusku nebo Švýcarsku.

Nemůže být potíž v tom, že ve Švédsku jsou rozhodčí vyrovnanější, zatímco v Česku jsou mezi nimi větší rozdíly?

Nikdy jsem se nepotkal s rozhodčím, který by byl – když to tak řeknu – nejhorší v hodnocení švédské ligy. Objektivně to tedy posoudit nemůžu. Vím ale, jak vypadá špička švédských rozhodčích a jak vypadá jejich průměr. V těchto kategoriích jsme na tom jednoznačně stejně. Prohlášení Mathise Olimba může vycházet z toho, že odpovídal po skončení zápasu pod vlivem emocí. Když bychom zapátrali v jeho historii, rozhodně najdeme i názor, že nějaký švédský rozhodčí odpískal zápas ne zrovna podle jeho představ.

Nejlepší hokejisté hrají v NHL. Dá se říct, že tam působí i nejlepší rozhodčí, nebo se jim kolegové z Evropy vyrovnají?

NHL je určitě nejkvalitnější soutěž. Pokud ji někdo dlouhodobě píská, na jeho výkonnosti se to musí odrazit. Shodneme se na tom, že rozhodčí v NHL – především ti špičkoví – jsou nejlepší na světě. Já můžu hodnotit setkání s nimi ze dvou olympiád. V té době jsem byl brán jako špičkový rozhodčí u nás a v rámci hodnocení po krátkodobém turnaji nebyly patrné žádné rozdíly.

Co brání tomu, aby český rozhodčí pískal v NHL?

Rozhodně to není výkonnost, jde zjednodušeně o politickou situaci. Určité projekty na bázi IIHF už proběhly, švédský rozhodčí dvě sezony pískal v NHL a pak se vrátil zpět. Je to trošičku jiné než u hráčů. Nemyslím si, že v dohledu nejbližších sezon se nějaký český rozhodčí objeví za mořem.

 

Právě se děje

Další zprávy