Návrh nyní musí schválit svaz jakožto řídící orgán soutěže, výkonný výbor je naplánován na 4. června.
Do vyřazovacích bojů o titul má jít přímo nejlepší šestice z dlouhodobé fáze. Kluby na 7. až 10. místě by čekalo předkolo na tři vítězná utkání. Série čtvrtfinále, semifinále a finále by se hrály na čtyři vítězství.
Družstva umístěná na 11. až 14. místě se utkají v 1. kole play down a narazí na sebe podle dosažených bodů v základní části 11. tým se 14. a 12. celek se 13. Sehrají mezi sebou maximálně sedm zápasů (s případným prodloužením do rozhodnutí), ve hře tak bude celkem 21 bodů. Jakmile však jedno z mužstev bude mít na soupeře takový bodový náskok, který už nebude možné ve zbývajících zápasech dotáhnout, další duely se neuskuteční.
Neúspěšná mužstva v prvním kole pak mezi sebou sehrají druhé kolo play down na čtyři vítězství. V této sérii už dosažený počet bodů v základní části nehraje roli. Poražený klub sehraje baráž s vítězem první ligy na čtyři vítězná utkání.
Valná hromada odsouhlasila návrh dvoutřetinovou většinou pro výkonný výbor Českého hokeje, který navrhoval na konci dubna plán rovněž na čtyři sezony. Ten ale s ohledem na koronavirovou krizi a očekávané ekonomické dopady počítal s tím, že první dva ročníky nikdo nesestoupí, play off si zahraje 12 týmů a soutěž se rozšíří až na 16 účastníků.
Zástupci Liberce, Plzně a Sparty pak přišli před polovinou května ještě s další variantou - extraligu navrhovali postupně zúžit na 12 týmů. Současný návrh bere vítězi první ligy možnost přímého postupu do extraligy, který byl zaveden před uplynulou sezonu. Jistotu měl mít i na nadcházející dvě ročníky podle návrhu svazu.
"Většině klubů přišlo výhodné, aby ročníky soutěže byly stejné a zohledňovaly sportovní hledisko, ale zároveň, aby neutrpěla kvalita extraligy a nechali ji prostupnou. Nevím, jak na to bude reagovat svaz, ale doufám, že se z toho urodí minimálně ty čtyři ročníky, které budou kvalitní, sledované a dobře hodnocené," uvedl viceprezident Asociace profesionálních klubů (APK) Prokop Beneš.
U jednání představenstva APK, které připravovalo podklady pro dnešní valnou hromadu, byl i ředitel extraligy Josef Řezníček.
"Byla tři a to poslední a nejintenzivnější bylo za jeho účasti. Oceňujeme jeho nápady k play down. Sešly se všechny názorové proudy. Kluby k tomu přistoupily velmi státnicky a státotvorně, takže jsme se zabývali variantami, které představilo představenstvo pro kluby, i tou iniciativou tří klubů i modelem svazu. Toto je výsledkem kompromisního návrhu z představenstva," prohlásil Beneš.
APK zároveň navrhla, aby byly do budoucna přijaty podmínky finanční stability spočívající ve stanovení platového dna na základní odměny hráčů. Podléhalo by pravidelné trojí kontrole čerpání v průběhu sezony po kvartálech, přičemž na konci třetího kvartálu by musel klub prokázat, že na základní odměny hráčů uhradil částku alespoň ve výši 75 procent z uvedeného platového minima.
"Platové dno je průkazem finanční stability. Jde nám o zachování kvality soutěže. Kluby budou muset udržet kádry do konce sezony z důvodu dodržení platového dna," řekl Beneš o možné změně v licenčním řádu, navrhované nejdříve od sezony 2021/22.
"Důležitá je nejenom výše platového dna, ale i to, že by se jeho čerpání kontrolovalo po kvartálech. Důvod je ten, aby se neopakoval případ Chomutova: hráči tehdy dostali peníze zkraje sezony, potom ale klub posouval splatnosti odměn. Chceme tedy zabránit tomu, aby před sebou kluby valily finanční závazky," vysvětlil Beneš.
V čele APK zůstane Pavlík
Prezidentem Asociace profesionálních klubů ledního hokeje (APK LH) zůstává po dnešní valné hromadě v Praze majitel vítkovického klubu Aleš Pavlík. Funkci bude zastávat do června 2024.
Šestačtyřicetiletý šéf Vítkovic Pavlík je viceprezidentem hokejového svazu. Do čela představenstva APK byl zvolen v roce 2012, kdy vystřídal Ladislava Blažka.
Stejně jako on mají ve vedení APK důvěru na nadcházející čtyři roky viceprezident Prokop Beneš (Třinec) a další členové představenstva Aleš Kmoníček (Hradec Králové), Jan Tůma (Mladá Boleslav) a Ctibor Jech (Liberec).
APK delší dobu zvažuje, že by v budoucnu extraligu stejně jako v minulosti opět řídila místo hokejového svazu. Minimálně v nadcházející sezoně 2020/21 bude ale soutěž nadále řídit svaz, pod jehož dohled přešla v roce 2016.
APK navrhla také změny licenčního řádu pro účast v extralize, podle kterého by žádný klub nemohl dostat výjimku. "Tým, který postoupí do baráže, by měl předem prokázat bankovní záruku ve výši tří milionů korun, účinnou od 1. května do 31. července následujícího roku," podotkl Beneš.
"Všechny extraligové kluby mají bankovní garanci. Klub, který postoupil z Chance ligy, tuhle garanci nemá, takže je tím zvýhodněný oproti ostatním třinácti klubům. Jde tedy o narovnání podmínek," doplnil Beneš. K účasti v baráži by se měl klub prokázat vyhovujícím stadionem.
"Logika je v tom, že baráž je součástí extraligy. To není novinka. Když je to součást extraligy, navrhujeme, aby se baráž opravdu hrála na stadionu, který má extraligové parametry. Zároveň účastník z první ligy musí mít možnost odehrát zápas na jiném stadionu, který kritéria splňuje," doplnil Beneš. Celkově by pro účastníky byly jednotlivé podmínky kvality stadionu bodově ohodnoceny a bylo by nutné dosáhnout určitého procenta.
APK rovněž dokončila podklady pro převzetí extraligy zpět od svazu, který soutěž řídí od roku 2016. "Kluby se s nimi seznamují a zprávu vzaly na vědomí a připravujeme dál kroky, abychom se svazem zahájili vyjednávání o podmínkách smlouvy. Nebudu teď komentovat, co kluby chtějí a nechtějí, protože je to věc, kterou jsme svazu ještě nesdělili," dodal Beneš. Reálné jsou podle něj termíny 1. května 2021 nebo o rok později.
