V posledních třech letech jste si zahrál v NHL, KHL a teď i extralize. Mohl byste tyto soutěže srovnat?
Zatím jsem tady docela krátce, zeptejte se mě v půlce sezony a řeknu vám víc. Ani jsem neviděl všechny soupeře. NHL a KHL je veliký rozdíl. V Česku je to taky trochu jiné.
Jaromír Jágr tvrdí, že hokej na malém a velkém kluzišti je totálně odlišný a moc společného spolu nemá. Jak jste ten přechod po 15 letech v zámoří vnímal vy?
Je to pravda, fakt je to úplně jiný hokej. Úplně jiná hra. V Americe se hraje mnohem rychleji, víc se napadá, na všechno máte méně času. V Rusku se puk déle drží na holi, když ho ztratíte, tak ho pak na tom obrovském ledě minutu hledáte.
Patříte mezi draftované hráče, od kterých se ale velká kariéra v NHL moc nečekala. Nashville si vás vybral až v sedmém kole jako 191. v pořadí...
V kariéře jsem si prošel vším a nikdy jsem nic nedostal zadarmo. Musel jsem dřít. V době, kdy jsem byl draftovaný, se všeobecně hráči pod 185 centimetrů do ligy moc nedostávali. Já si to odmakal a svou prací se tam nakonec dostal. To je to nejvíc, co může pro sebe člověk udělat - pracovat a neházet špínu kolem sebe.
V NHL jste včetně play off odehrál 931 zápasů a získal 568 bodů. Jste se svou kariérou spokojený?
Já jsem rád, že jsem si tu ligu vůbec mohl zahrát. To zápasové číslo je pro mě až neskutečné. Vždycky na ty časy budu vzpomínat a říkat si, jaké jsem měl štěstí, že jsem to zažil.
Přemýšlíte už nad tím, co budete dělat po úplném konci hokejové kariéry?
V hlavě už to tak nějak mám, ale zatím přesně nevím. Jistý jsem si akorát tím, že až skončím, rok si vezmu volno a budu se věnovat jenom rodině. To vím stoprocentně. A potom? Nějaké sny mám, ale ty si nechám pro sebe.
Trénování vás neláká?
Popravdě docela láká. Jako první chci ale najít domov. Určitě bych chtěl pracovat s malýma dětma. Jestli to ale bude tady nebo v Americe, to nevím.
Kde jste vlastně doma?
(přemýšlí) Těžká otázka. Doma jsem tam, kde se doma cítí moje děti. Teď je to asi Třebíč a Brno.
Podmínky tady jsou dobré, problém je v lidech
Pokud byste skutečně jednou trénoval, co byste chtěl změnit?
Celkově tréninkové metody, které jsou v Česku zastaralé. Viděl jsem třeba, jak osmileté děti trénují ve Finsku. To s Českem vůbec nejde srovnat. Hokej musí děti bavit, být sranda. Měl by je vzdělávat a trenéři by je měli učit, být jim oporou. Podmínku tu jsou, ale problém je v lidech. Trenéři by měli jezdit do zahraničí a vzdělávat se.
Úbytek českých hráčů v NHL ale probíhá v posledních deseti letech. Co za ním stojí?
To, že mladým hráčům chybí vytrvalost.
Čím to?
Zase jsme u lidí. Ti neví, jak se to má dělat a děti pak neví, proč tu danou činnost mají dělat. Nejdeme s dobou, ale stojíme na místě.
Dohodu s Omskem jsem zrušil, Brno je blíž
Pojďme zpátky k vám. Od letošní sezony působíte v extraligové Kometě. Čím vás do svých řad zlákala?
Původně jsem byl domluvený na smlouvě s Omskem, ale kvůli rodině jsem se nakonec rozhodl pro návrat do Česka. Brno je blízko Třebíče, odkud pocházím a Kometa splnila vše, co jsem si od klubu představoval.
V devíti zápasech jste pokaždé bodovali. Zažil jste někdy takhle povedený vstup do sezony?
To ani nevím. Každopádně je to super. Sice je to pořád jen devět utkání a pořádná porce je ještě před námi, ale založeno máme dobře. Chceme se držet v první šestce a pak se uvidí.
Do osobních statistik jste už stihl zapsat 11 kanadských bodů. Jak se zatím na českém ledě cítíte?
Cítím se dobře, ale já tady ty čísla vůbec neřeším. Je to takové klišé, ale jde mi o body do tabulky týmů. Ty moje jsou mi vcelku jedno.
V lajně vám to parádně šlape s Markem Kvapilem...
Je na něm vidět, že už prošel řadou velkých klubů. Byl v Rusku, v Americe, hrál za nároďák. Ví, co to jsou těžké zápasy a jak se na ně připravit. Proměňovat jeho nahrávky je radost.
Češi na SP? Kritika by byla hloupost
Sledoval jste světový pohár?
Jasně. Docela poctivě.
A jak se vám zamlouvalo představení českých hokejistů?
Já myslím, že kluci hráli dobře. Na to, z čeho tady máme vybírat a jaký je stav tuzemského hokeje, by byla nějaká kritika úplná hloupost.
Jen o chlup unikl postup do semifinále. Nepřekvapilo vás to?
Překvapilo bych neřekl. Takové velké zápasy jsou o jednom gólu, jedné šanci. Velká škoda, že jsme prohráli v prodloužení s Týmem Evropy. Mohli jsme postoupit a každý kritik by pak zase říkal, jaký jsme udělali super výsledek. Bohužel rozhoduje jedno střídání, okamžik.
