V roce 1953 už Rudá hvězda existovala, ale pouze jako nevýznamný klub hrající v Brně krajský přebor. Nařízením ministra národní bezpečnosti Karola Bacílka byl posílen a zařazen do nejvyšší soutěže.
Rudá hvězda se stala jedním z oddílů státní tělovýchovné struktury. "Byl to klub pohraničníků a policajtů. Dostal jsem se tam jako voják, narukoval jsem zrovna do služby," popisuje Návrat, který přišel do Brna z Ostravy. V 22 letech už měl na kontě ligový titul s Vítkovicemi z roku 1952.
Hned od sezony 1953/54 tedy hrála Rudá hvězda mezi elitou. "Z Ostravy se mnou odcházelo více lidí, ale skončili v Praze, v Tankistovi nebo v ÚDA (Ústřední dům armády). Ani nevím, proč jsem se já dostal právě do Brna," pokračuje s úsměvem Návrat a zmiňuje další tehdejší "státní" kluby.
"V Bratislavě tehdy hrála Červená hvězda nižší soutěž. Nejdříve jsme s ostatními novými hráči byli tam, než se v Brně ustanovila Rudá hvězda," popisuje bývalý útočník. Nové mužstvo vzniklo z hráčů sesbíraných z celého Československa a ze dvou brněnských ligových celků.
Jihomoravská metropole měla v československé soutěži dva zástupce, Královo Pole a Zbrojovku Židenice. Rudá hvězda je výrazně oslabila.
Obrat u fanoušků a finálová křivda
"Zbrojovka a Královo Pole se prakticky rozpadly," potvrzuje Návrat. "Ze Zbrojovky odešli brankář Zdeněk Trávníček, Bronislav Danda, Bohuslav Sláma nebo Slavomír Bartoň, z Králova Pole přišli Vlasta Bubník a Láďa Olejník," jmenuje konkrétní brněnské veličiny.
Také proto nemohli brněnští fanoušci Rudé hvězdě zprvu přijít na chuť. "Chodili na nás, to ano, ale jen proto, aby viděli, jak prohrajeme a mohli nás pak vypískat," vysvětluje Návrat. "Jenže to se nám doma nestávalo, vůbec," dodává 88letý pamětník pobaveně.
V "základní části" první sezony 1953/54 prohrála Rudá hvězda z deseti zápasů své skupiny jen dvakrát a na finálovém turnaji o šesti mužstvech měla bilanci čtyř vítězství a jedné remízy. Přesto skončila o skóre druhá za Spartakem Praha Sokolovo, předchůdcem současné Sparty.
Při tom, jak byla Rudá hvězda okamžitě úspěšná, si nakonec příznivce rychle našla. "Lidi viděli, že hrajeme na špici, a otočili. Ještě byli rádi, že mají v Brně takový mančaft, "tvrdí Návrat. Podle něj měla Rudá hvězda vyhrát ligu už ve své první sezoně, ale přišla o titul kvůli křivdě.
Brňané proti sparťanům na finálovém turnaji remizovali 1:1 a druzí byli vinou horšího skóre. "Ale dostali jsme gól, který neměl platit. Sítě byly tehdy takové provislé, kotouč spadl na zadní síť a byl jakoby v brance. Jenomže pod ním byla ještě ta síť, nebyl to gól," vypráví Návrat.
"Slovák Vojtech Okoličány to uznal, co jsme měli dělat. Byli jsme druzí a příští sezonu už jsme naprosto ovládli," říká. V sezoně 1954/55 zvítězila Rudá hvězda v 13 střetnutích ze 17. V součtu s finálovým turnajem čtyř nejlepších mužstev si připsala tři remízy a jedinou porážku.
Pytel na tenisky jako odměna za titul
První titul pro Brno uhrála Rudá hvězda přesně před 65 lety v Ostravě v utkání finálového turnaje proti Chomutovu. Na vítězství 4:3 se podílel jedním gólem i Návrat, rozhodující branku vstřelil František Vaněk.
"Alfou a omegou našeho týmu byla silná útočná formace Bubník, Danda, Bartoň," uznává Návrat, jenž nastupoval většinou společně s Vaňkem a Bohumilem Proškem.
"Soutěž jsme vyhráli, i když nás bylo od začátku málo, jen 14 hráčů do pole. Vozili jsme s sebou i fotbalistu Arnošta Machovského, který trošku bruslil. Muselo nás být 15," směje se Návrat.
Žádná bouřlivá oslava však po zisku prvního československého primátu pro Brno nenásledovala. "V té době se nic neoslavovalo. Dostali jsme za první místo pytel na tenisky a podobné dary. S dneškem to absolutně nejde srovnat," konstatuje rodák z Děhylova na Hlučínsku.
"Byli jsme kluci z mnoha měst. Brňáci se po zápase sebrali a jeli domů. My cizí jsme si zašli třeba na večeři, ale jinak jsme s celým mančaftem nikam nechodili. To se nezměnilo ani s dalšími tituly," pokračuje útočník.
V následující sezoně vyhrála Rudá hvězda vedle domácí ligy i prestižní Spengler Cup ve Švýcarsku. V Československu vládla také v letech 1957 a 1958. V roce 1959 vyhrálo ligu Kladno a pak už zase dokonce sedmkrát za sebou Brno, od sezony 1962/63 pod novým názvem TJ ZKL.
Mezi lety 1955 a 1966 získali Brňané v 12 sezonách neuvěřitelných 11 titulů. U všech byli legendární Bubník a Danda, Olejník, Vaněk, Rudolf Scheuer a František Mašlaň. Na dvanáctý vavřín pak čekali v Brně déle než půlstoletí. Kometa se na vrchol vrátila znovu v roce 2017.
Návrat se z Brna do Ostravy vrátil v roce 1960. S Rudou hvězdou vyhrál pět titulů, jeden měl ještě z Vítkovic. "Začalo to být nebezpečné tím, že bych v Brně musel přejít do civilního zaměstnání a být policajt. To u mě vůbec nepřicházelo v úvahu, byl jsem proti tomu," zdůrazňuje.
"Byl jsem průmyslovák a vyučený soustružník, táhlo mě to zpátky domů. Samozřejmě ve mně něco z té doby zůstalo, dodnes fandím Vítkovicím a Brnu, s Františkem Vaňkem si telefonujeme," uzavírá jediný žijící hráčský pamětník vítkovického titulu z roku 1952 a olympionik z roku 1956.
