Praha - Čeští házenkáři vstoupí dnes ve sparťanské aréně v pražském Podvinném mlýnu utkáním s Belgií do kvalifikace o postup na mistrovství světa.
Jejich nejstarším hráčem je devětatřicetiletý brankář Petr Štochl, který za národní mužstvo odchytal úctyhodných 173 utkání. Už desátý rok obléká dres bundesligového Füchse Berlín, kterému letos pomohl k prvenství v Evropském poháru a před měsícem dokonce i ke zlatému titulu na mistrovství světa klubů.
"Tento nečekaný úspěch je pro mě impulsem do dalšího období, v němž chci zůstat do roku 2017 platným hráčem reprezentace při její cestě na světový šampionát,“ netajil v rozhovoru pro Aktuálně.cz své záměry.
Jste mistrem světa. Pomohl vám tento triumf zlepšit vaše sebevědomí?
Určitě! Už jsem potřeboval nějaký impuls. Přišel nový trenér, chytám hodně, cítím výkonnostní posun, jsem spokojený. Pokud má brankář herní praxi a ještě se při dobré formě podílí na tak mimořádném úspěchu, tak sebevědomí a s ním i jistota mezi tyčemi rostou.
Zůstala vám i motivace pro reprezentaci?
Nominace do národního mužstva byla pro mě vždy motorem. V současnosti máme navíc dobrou partu, celá její činnost je smysluplná. Vždy jsem si pocty reprezentovat velice vážil a cítil jsem se v ní jako doma, psychicky mě posílila. A protože teď přicházím v pohodě, může to být všechno ještě lepší. Byl bych také moc rád, kdybych svými zkušenostmi pomohl mladším spoluhráčům a pokud se mi to povede, budu z toho mít radost.
Myslíte si, že i po čtyřicítce se můžete ještě výkonnostně posunout?
Myslím si, že v každém věku se člověk může posouvat. Fyzicky už asi ne, ale mentálně určitě. Stále nacházím skulinky, které by se daly zacelit. Samozřejmě ne přes tělo, ale přes hlavu, přes koncentraci. Snažím se udržovat potřebnou úroveň důležitou hlavně v náročných střetnutích.
Nemusíte řešit nějaké zdravotní problémy?
Je to možná divné, ale vážnější zranění se mi vyhýbají. Nedávno jsem však nešťastně šlápl na míč, při "šmajdavé“ chůzi se pak ozvala záda a tak jsem musel vynechat čtyři zápasy. Herní i tréninková přestávka by se v menší míře mohla projevit, ale týden už jsem fit, obrovská motivace mi zůstala.
Jak dlouho se ještě chceme házené věnovat na vrcholové úrovni?
Fyzicky se cítím dobře, takže dva roky bych ještě rád chytal. Je však zatím otázka kde, protože v Berlíně mně končí smlouva a ještě nevím, zda klub bude mít zájem ji prodloužit. Třeba zůstanu a možná se budu zabydlovat někde jinde. Zatím je nad tím ještě velký otazník, ale do Vánoc bych na něj chtěl najít odpověď.
V jakém světle vidíte dnešního soupeře v úvodním zápase kvalifikace?
Belgičané nepatří do elitní házenkářské společnosti, ale v předkvalifikaci vyřadili Řecko, takže v žádném případě je nelze podcenit. Dnes a vůbec už ne v sobotní odvetě na jejich půdě. Nikdy jsme je neviděli, neznáme jejich způsob hry, ale při zodpovědném přístupu bychom přes ně měli přejít.
Druhým soupeřem ve vaší tříčlenné skupině je Turecko. Znáte jeho kvalitu?
Také toho o něm moc nevíme, snad jen to, že je lepší než Belgie. Oba zápasy s tímto celkem jsou však na programu až v lednu, takže je ještě dost času na získání potřebných informací.
A jaký je hlavní cíl současné české reprezentace?
Nejprve zvítězit v základní skupině a postoupit do play off. Tam už bude záležet na losu, jakého soka nám přisoudí. V každém případě by bylo báječné, kdybychom našli cestu až na šampionát.
