Glosář - Samostatnost! Svoboda! To jsou hesla kdejakého revolucionáře či bojovníka se zpuchřelými pořádky již drahně let. A vracejí se nám po celé planetě v časových smyčkách stále znovu, vždy jen s novým přeobsazením starých rolí.
A takové revolučně-osvobozenecké hnutí čas od času postihne i český fotbal, konkrétně profesionální kluby, úpějící dle jejich názoru pod jhem strašlivého uzurpátora jménem Fotbalová asociace ČR.
Nejčerstvěji zrovna teď. Třináctého ledna se na dalším pokusu o získání samostatnosti na FAČR usnesli vlastníci všech prvoligových klubů. A v úterý to formálně potvrdili jejich zaměstnanci z klubových managementů na ligovém shromáždění.
Mnohá média jsou tak nyní oslněna smělým revolučním plánem, jenž podle nich ve vteřině smete všechny zlořády a promění český fotbal v rajskou zahradu, do níž se budou z modravých obláčků místo many nebeské pozvolna snášet štosy bankovek. Ty totiž budou do náručí moderních a zaručeně nezkorumpovaných funkcionářů sypat z rohu hojnosti televizní společnosti, které bezprostředně poté, co se soutěž vymaní z otroctví FAČR, zachvátí neuhasitelná touha vysílat za každou cenu právě zápasy nyní již konečně zcela svobodné Synot ligy.
Pohádky jsou jistě krásnou součástí našeho dětství, ale někteří z nás snad již dospěli. Takže si pojďme říct, jak je to doopravdy.
Profi-kluby a ti druzí
Ve všech vyspělejších zemích fungují uvnitř fotbalu dvě podmnožiny. Tu první tvoří profi-fotbal a tu druhou... ten zbytek. V českých podmínkách kluby ČFL, MSFL, divizí, všechen fotbal, který se hraje na krajské či okresní úrovni.
Průniky obou světů nastávají často v mládežnickém fotbale. A na pomezí obou těchto našich "podmnožin" se pak vyskytuje Fotbalová národní liga (po staru druhá liga), jejíž zástupce mimochodem na onu slavnou schůzku prvoligových vlastníků jaksi zapomněli pozvat... No nic, pojďme dál.
Od chvíle, kdy v Česku vznikl profi-fotbal, tedy po pádu socialismu, funguje mezi ním na straně jedné a regionálním fotbalem na straně druhé jisté napětí. Je logické, protože oba ty světy jsou velmi rozdílné, mají tedy v mnoha směrech zcela odlišné zájmy a každému z nich vyhovují trochu jiná pravidla.
Profi-fotbal se dlouhodobě vzteká nad tím, že o jeho záležitostech spolurozhodují lidé z toho druhého světa. Ve fotbalové vládě, tedy výkonném výboru FAČR, drží zástupci ligy podle stanov 4 pozice ze 13 křesel. V reálné situaci patří do ligové sféry i předseda Miroslav Pelta, naopak schází zesnulý teplický funkcionář František Hrdlička, za kterého se v létě na valné hromadě bude volit náhrada.
A na stejné valné hromadě by se podle Dušana Svobody, sparťanského vůdce revolučního hnutí "Za ligu samostatnější", už měla prohlasovat i úprava stanov, která by dala na odluku profi-soutěží od FAČR definitivní razítko.
"Já to nevidím jako konfliktní záležitost," říká optimista Svoboda, šéf ligového shromáždění, který v blížící se bitvě titánů, jak už jsme naznačili, reprezentuje svět profi-fotbalu.
"Já tam určité nástrahy vidím," reaguje obezřetněji Miroslav Pelta, předseda FAČR, který by měl tu bitvu, k níž se schyluje, tak trochu pískat. A bude proto důležité, ke které straně se nakonec reálně (a ne jen slovně) přikloní.
"Samostatná liga není v tuhle chvíli téma, protože potřebná rámcová smlouva, kterou by musela schválit i valná hromada, není připravená," reaguje Roman Berbr, český místopředseda FAČR. A chlapík, který se tak nějak automaticky staví do čela toho druhého světa, který tuhle válku svede.
O co že v té válce půjde? Snad nebudu přehánět, když řeknu, že o stamiliony korun.
STES. Jiný pod FAČR, jiný pod ligou?
Není to poprvé, co Dušan Svoboda mává nad hlavou smlouvou, kterou by podle něj měla Ligová fotbalová asociace, jíž předsedá, uzavřít s FAČR.
Na jeho pokus datovaný rokem 2013 mu tehdy Berbr stroze odvětil slovy: "Tohle nás víceméně uráží."
Z pracovních materiálů, které se tehdy dostaly na světlo, vyplývalo, že si liga nárokovala výrazné dotace ze strany FAČR a navíc masivní zastoupení v "silových" komisích, například několik členů v komisi rozhodčích.
Nyní už by konkrétně v ní chtěla jediného, tedy víceméně pozorovatele. Pak by ráda, aby soutěžní ředitel Tomáš Bárta pracoval nikoli pod hlavičkou FAČR, ale ligy. To asi také nikomu nevadí.
Spor se ale samozřejmě vede o peníze. Svoboda o finanční stránce návrhu smlouvy odmítá konkrétněji hovořit. Ale podle toho, co prosáklo ven, by liga ráda buď vysoký podíl z kompletních příjmů spojených s fungováním fotbalové reprezentace, nebo alespoň vysoký podíl na tom, co si reprezentace uhraje (a od sponzorů získá) na evropských či světových šampionátech.
K tomu samozřejmě možnost svébytně si rozhodovat o prodeji televizních a sponzorských práv na ligu.
Svoboda cílil své revoluční úsilí už na léto 2014, kdy platnost těchto kontraktů vázaných k lize končila. Ale s myšlenkou samostatné ligy v té době nepokročil ani o píď. Takže smlouvy jako tradičně uzavírala dceřiná společnost STES, a to prakticky pod osobní kuratelou předsedy asociace Miroslava Pelty.
Poukazováním na příklady zahraničních soutěží, které jsou podle jeho výkladu samostatné a které prokazatelně vydělávají na prodeji televizních práv víc než ta česká, se Dušan Svoboda snaží zkonstruovat mezi projektem samostatnosti a větším výnosem z práv příčinnou souvislost.
Mám-li hovořit za sebe, přiznám se, že jsem ještě nepochopil, oč lépe nežli současný STES, který z jeho představenstva řídí mimo jiné předseda + místopředseda FAČR Pelta se Svobodou, by po úspěchu revoluce zhodnocoval všechna ligová práva nový STES, který by po vyhlášení samostatné soutěže řídili velmi pravděpodobně taktéž Pelta se Svobodou, a to jako šéfové Jablonce a Sparty.
Obávám se, že vždy půjde zejména o situaci na českém televizním trhu. Současné smlouvy každopádně běží až do léta 2018. Do té doby má Svoboda čas své revoluční úsilí naplňovat, mezitím mu na této scéně opravdu nic neuteče.
Zálusk na kus toho druhého koláče
Dušan Svoboda se sice snaží tvářit, že je všechno prakticky konsenzuální a nový projekt bude všem ku prospěchu. To by s ním ale musel v první řadě souhlasit i Roman Berbr.
A ten se loni na podzim v rozhovoru pro Gól vyjádřil poměrně jasně. "Ať si je liga samostatná. Ale ne za peníze FAČR. Pokud jde o mě, já také chci, aby ten krok k samostatnosti ligy udělali. Budeme mít totiž bohatší kraje, třetí ligy, divize... A vy si prodávejte televizní práva, komu chcete. Jen nesmíte zapomenout, že z těch televizních práv nám něco budete muset dát, protože je to obvyklé všude, kde samostatná liga existuje a funguje."
Z logiky věci je svět profi-fotbalu saturován primárně z komerčních zdrojů. Jak už jsme si popsali, ze sponzoringu a prodeje televizních práv.
Ten druhý svět, tedy výkonnostní či regionální fotbal, by pak logicky měl mít blíž k penězům z veřejných zdrojů. Od státu, měst či krajů.
Potíž je v tom, že oba světy mají momentálně zálusk na kus koláče, ze kterého jídá ten druhý.
V Německu totiž bundesliga, tedy profi-fotbal, přispívá onomu druhému světu, fotbalu nižší svítivosti, roční sumou 20 milionů eur. A to jsou právě ty peníze, o kterých mluví Roman Berbr.
Vzhledem k tomu, že Dušan Svoboda vidí symbiózu obou fotbalových světů (jen) v tom, že si velké kluby, až se jim v samostatné lize skvěle povede, budou nakupovat hráče z klubů malých, lze očekávat, že tady asi nastane poměrně zásadní třenice.
Mnohým neuniklo, že jestli nyní odněkud proudí do českého fotbalu víc peněz než kdy jindy, pak je to ze státní kasy. Miroslav Pelta totiž dokázal ze státního rozpočtu a z příspěvků loterijních firem vylobbovat takřka 450 milionů korun ročně.
A to jsou zase peníze, na které by si v budoucnu rády víc sáhly i ligové kluby. Na schůzce vlastníků klubů ze 13. ledna údajně Daniel Křetínský, šéf Sparty, hovořil mimo jiné právě o plánu, jak část těchto prostředků do profi-fotbalu nasát. Což se všem zúčastněným moc líbilo a projekt samostatné ligy o to jednotněji podpořili.
Vysoká cena jednoho muže
Co bude dál?
Dušan Svoboda deklamoval, že s představiteli FAČR nyní vše dojedná v horizontu čtyř až pěti týdnů. Miroslav Pelta se tváří, že je pro, Morava se tváří nezúčastněně, jen Roman Berbr už dal najevo, že s ním to nebude mít nikdo jednoduché.
Tohle není souboj dobra a zla, ale jak už jsme opakovaně řekli: válka dvou světů. Válka o přerozdělení moci v českém fotbale a o velký balík peněz. Jde o to, jestli se oproti současným pořádkům vůbec bude nějak přerozdělovat. A pokud ano, kdo na tom vydělá a kolik.
Vítěze si netroufám tipovat. Celá věc totiž může být neprůchozí ještě dlouhá léta. Jen si vzpomeňte, co se (ne)stalo s rok připravovaným projektem akademií... Že by se teď za pár týdnů podařilo úplně přenastavit celý český fotbal, to se, upřímně řečeno, jeví spíš jako utopie.
Na druhou stranu... Mějme na paměti, že jedné z válčících stran vlastně stačí zlomit jediného člověka. Kdo ví, možná o tuhle svoji (vysokou) cenu celé ty roky hrál.
Facebooková strana autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
