Podle všech předpokladů a vlastních bezbřehých ambic se teď měli Argentinci plácat po zádech a chystat se na vyřazovací část turnaje. Místo toho balancují na hraně přežití.
Všechno převrátilo pět minut hrůzy v duelu proti jednomu z největších outsiderů šampionátu. Saúdská Arábie v úvodu druhé půle otočila střetnutí dvěma rychlými góly, pak fotbalového giganta vygumovala dokonalou obranou a Messiho a spol. poslala do mučivého stavu kombinujícího nejistotu, pochyby a vztek.
"Byly to strašně dlouhé dny," přiblížil Messi tíživou atmosféru před následujícím kláním proti Mexiku.
Argentinci byli rozzlobení sami na sebe a hojně využívali týmového psychologa. Nejdelší seance absolvoval brankář Emiliano Martínez, který dostal branky z jediných dvou střel vyslaných Saúdy.
"Hodně jsem trpěl. Dvakrát vystřelili a já dostal dva góly. Mám za sebou 45 milionů Argentinců, měl jsem do toho dát víc," bičoval se gólman Aston Villy.
Ponížený byl i kapitán Messi. Proměnil sice penaltu, ve zbytku zápasu ale pouze narážel do fyzicky výtečně hrajících Saúdů.
"Po utkání jsme se potýkali s velkým vnitřním neklidem. Byli jsme hodně naštvaní. Ta prohra byla něčím, co jsme vůbec nečekali," přiznal poté, co se Argentina vrátila zpět do hry. Mexiko porazila 2:0, ale bylo to pořádné trápení.
Ukončil ho ten nejpovolanější. Messi po hodině hry natáhl ke střele zpoza vápna a trefil se přesně k tyči. Netypický výbuch jeho radosti nejlépe ilustroval, s jakým tlakem se Albiceleste museli potýkat.
"Z ramenou nám spadla obrovská tíha," uvedl pětatřicetiletý fotbalista.
Vyhráno ale zdaleka není. Pochyb kolem týmu trenéra Lionela Scaloniho krouží pořád víc než dost. To, čemu se tentokrát chtěli vyhnout, je totiž znovu realitou: přílišná závislost na tom, co udělá Messi.
Proti Mexiku rozhodla pouze jeho kouzelná levačka, nehledě na druhý pojišťovací a parádní gól Enza Fernándeze. Potvrdil to i Messiho věrný parťák Ángel di María. Ten sice připsal u klíčového gólu asistenci, sám ale dobře věděl, že na brance nemá pražádnou zásluhu.
Svou přihrávku označil hanlivým výrazem, slušněji přeložitelným jako "výkal" či "exkrement".
"Hodil jsem mu hovínko, ale on vždycky najde řešení na cokoli. Dal ohromný gól a já už pro něj prostě nemám slov," vyprávěl čtyřiatřicetiletý Messiho vrstevník a rodák ze stejného města, Rosaria.
"Měl jsem šanci hrát s nejlepším hráčem na světě v klubu a po čtrnáct let i v národním týmu. Pro mě je Leo vším," pokračoval Di María emotivně.
Ódy na Messiho jsou jedna věc, tvrdá realita ale druhá. Argentině chybí výraznější příspěvek od dalších ofenzivních hráčů, výrazně za očekáváním zatím zůstává především hvězdný útočník Interu Milán Lautaro Martínez.
Palčivě chybí i jistota ve výstavbě hry ve středu pole. Argentina velmi postrádá zraněného Giovanniho Lo Celsa, Leandro Paredes už si po hororovém vystoupení proti Saúdům zřejmě nezahraje a další dispečer Rodrigo De Paul proti Mexičanům hned šestnáctkrát ztratil míč.
Duel s Polskem ukáže pravdu.
Argentinci mají postup pořád ve svých rukách. Stačí vyhrát. Pokud ale remizují, budou muset čekat, jak dopadne souběžně hrané střetnutí Mexika se Saúdskou Arábií. Prohra je pošle domů s ostudou.
"Proti Polsku to bude obtížný zápas, taková je realita. Neříkám, že se pokusíme vyhrát. Říkám, že vyhrajeme," vyhlásil sebevědomě kouč Scaloni.
