Opět výborný výkon, ale stejně jako s Dortmundem bez bodu. Jak hodnotíte zápas s Barcelonou?
Neříkám to moc často, ale s výjimkou prvních dvaceti minut kluci hráli fantasticky. Ano, jsme bez bodu, ale víme, kdo proti nám stál, a náš výkon mě potěšil. Od 25. minuty gradoval, na konci jsme si pak vytvořili spoustu situací, které mohly skončit gólem.
Jenže sami jste dvakrát zbytečně inkasovali…
Ano, de facto jsme si dali dva vlastní góly. Je to škoda, když už jsme Barcelonu donutili, že nám odevzdá balon… Pak ale samozřejmě měla pasáže, kdy nám nepůjčila míč. Kvalita řešení rozhoduje, na druhou stranu když už prohrát, tak takhle.
Na zápas jste se dlouho připravovali, byla realita v něčem jiná?
Určitě, to je tak vždycky, když s někým hrajete poprvé. Ze začátku nám hodně utíkali přes krajní beky, hlavně přes pravou stranu. Navíc jsme na začátku bojovali s až velkým respektem, bránili jsme daleko hlouběji, něž jsme chtěli. V předchozích zápasech jsme začínali líp. Trápil nás na pravém beku Semedo, který je jiný typ než Roberto, ten by nám tam asi seděl víc.
Čím to, že si šancí vypracujete dost, ale ve třech zápasech jste dali jen dvě branky?
Když sečtu šance, tak těch gólů je strašně málo. Naopak každá chyba, každé malinké propadnutí je obrovský problém, každá chyba strašně bolí. Říká se, že proti takovým soupeřům si vypracujete jednu dvě šance, jenže my jich máme pět šest a stejně neuspějeme. Hráčům říkám, že platí úměra, že čím víc šancí, tím větší pravděpodobnost je dát gól. U nás to teď neplatí. Kluky to strašně mrzí, ještě dlouho po zápase někteří sedí v šatně a jsou úplně vyřízení. Jediným vítězem zápasu je Bóřa, všichni si jeho gól proti Barceloně budou pamatovat. Naopak kluky, kteří šance zahodili, to bude mrzet strašně dlouho.
Při tréninku před zápasem se Sevillou vám Sarabiu modeloval Jaroslav Zelený. Kdo představoval teď v přípravě Messiho?
Leváků moc nemáme, Laco Takács už navíc dělal Lengleta. Druhého Messiho jsme nenašli, zvažoval jsem Zdeňka Houšteckého (asistent trenéra), je to levák, má rychlou kličku a taky často odpočívá. (smích) Ale Messiho prostě nenasimuluje ani on. Je neuvěřitelný, teď se mi vybavuje jeho klička asi pět minut před koncem… I když je to soupeř, tohle musíte ocenit. Ale až na tyhle situace na něj kluci zahráli skvěle.
S přihlédnutím k výkonům nelitujete toho, že nemáte přijatelnější skupinu?
Těžko říct. Kdybychom dali na 2:2, pořád bychom byli ve hře. Je skvělé vidět Piquého skákat do střel, všichni můžeme v Edenu vidět Messiho, De Jonga nebo Suáreze. To za to stojí. Stejně jako pocit, že jsme schopni odehrát takový zápas s Barcelonou, který skončil 1:2, ale taky mohl být 2:1.
Po losu skupiny mnozí odsuzovali Slavii ke krutým debaklům. Jsou pro vás výkony týmu zadostiučiněním?
Říkal jsem panu Tvrdíkovi, že získáme pět až sedm bodů, takže teď musíme bodovat každý zápas. (smích) Ale vážně, tvrdil jsem, že musíme bodovat v každém domácím zápase. Ale víme, jak probíhaly, že jsme v obou sahali po bodovém zisku.
Trenéři evropských velkoklubů se po zápasech se Slavií shodují v obdivu k fyzické připravenosti vašich svěřenců. Můžete prozradit, jak se vám to tak daří?
Moc ne, protože už nám někteří soupeři šlapou na paty. Je rozdíl, jestli si na dno sáhnete jednou, dvakrát nebo šestkrát za měsíc. Někteří kluci se s našimi požadavky sžívali dlouho, ale to je normální. Třeba na De Jongovi bylo vidět, že byl z Ajaxu zvyklý na něco jiného, než po něm chtějí v Barceloně. Prostě nejsme takoví fotbalisté, abychom si mohli dovolit neběhat.
V zápase s Barcelonou opět zazářil Tomáš Souček. Počítáte s tím, že v zimě už ho asi neudržíte?
Já mu ten přestup přeju. I trenér Barcelony věděl, jak moc je pro nás důležitý. Pan Tvrdík a Nezmič (Jan Nezmar) se mě neustále ptají, jestli už máme náhradu za Suka, a já jim neustále opakuju, že nemáme a ani nenajdeme. Tomáš je atyp, pro nás klíčový hráč. Troufnu si říct, že na svém postu patří mezi nejlepší v Evropě. Když si sečtete góly, vyhrané souboje, naběhané metry a odebrané míče, je to fotbalový robot, kterého si doba žádá. Musíme podobných hráčů vychovávat víc.
