Glosář - Dalo se čekat, že fotbalová Sparta, jejíž ligový tým prošel v létě obrovskými změnami, jež navíc ještě neskončily, patrně nebude hned od úvodu sezony na hřišti zcela suverénní.
Že ale tým Andrey Stramaccioniho předvede natolik trudné divadlo, jakého jsme byli svědky v přenosu z Bělehradu, tedy alespoň v těch fázích, kdy byl zrovna k dispozici televizní signál, asi lehce zaskočilo i ty největší škarohlídy. Sparta v úvodním mači 3. předkola Evropské ligy podlehla na stadionu CZ Bělehrad 0:2. Vzhledem k průběhu utkání šlo přitom o prohru, která se z hlediska konečného skóre jevila ještě jako relativně milosrdná.
Odveta se v Praze hraje příští týden ve čtvrtek. A pokud se Sparta nezmátoří, reálně jí hrozí, že si posily, jež přišly za stamiliony korun, v nadcházejícím ročníku evropskou soutěž nezahrají.
Což by do celé věci vneslo poněkud tragikomickou notu, a to hned na samém začátku celé té horečnatě očekávané epopeje. Vykoupení z takové ostudy by pak mohlo přinést jen vítězství v HET lize a postup do Ligy mistrů 2018/19. Ale to už jsme v čase poskočili až příliš dopředu.
Tak zase rychle zpátky, k zápasu, při jehož sledování i kovaným sparťanům tuhly rysy hrůzou. A po první čtvrthodině děkovali bohům, že Sparta prohrává jen o gól, protože to mohlo být i mnohem, mnohem horší. V průběhu utkání se, i díky dvěma poločasovým střídáním, Sparta herně jakž takž průběžně a postupně zdvihala, ale domácí branku přitom vážněji neohrozila. Místo toho dostala druhou ránu na 2:0.
Jak už to bývá, mnozí z těch, co se mohli v průběhu léta nadšením utleskat nad každou další a další a další posilou, dají teď jedné své dosud aplaudující ruce pohov - a tu druhou sevřou ve vztekle zaťatou pěst, sotva zaslechnou jméno Andrea Stramaccioni. Důvod je nasnadě: snad v žádném jiném prostředí se nemění nálady tak rychle jako ve fotbale. Jenže Sparta by žádné takové aktuální vlně negativních vášní rozhodně podléhat neměla. Teď, ani za měsíc či za dva. Nechce-li se tedy zesměšnit přímo exponenciálně.
Domorodci už se začínají divit. A to je dobře
Vydala se zcela novou, českými kluby zcela neprošlapanou, dosti strmou - ale v zásadě rozhodně zcela správnou cestou. A to ve chvíli, kdy po letech ztracených v opakujících se bludných kruzích, vyhlédla prvně i za hranice - a angažovala italského trenéra i s jeho velkým realizačním týmem.
Vsadila přitom na to, že do mužstva i klubu jako takového vnesou tito nově příchozí zcela jiný, vyšší stupeň profesionality. Běžný v Evropě, nikoli dosud v Česku. Což se děje - a proces, který jsme právě popsali, si velmi pochvaluje třeba i Tomáš Rosický. Ten směr je rozhodně správný. Jenže to je A.
A k němu se posléze přidalo i B. A to v podobě mocného proudu zahraničních posil, který letenskou kabinu v létě zaplavil. Počitadlo momentálně ukazuje, že je jich 10 - a není tajemstvím, že Sparta v tomto ohledu ještě neskončila. Vzhledem k bělehradskému představení asi tuplem ne.
Přicházejí hráči skvělých jmen a životopisů. Nic proti nim, předpokládejme, že Spartě pomohou. Časem. Jenže k dnešnímu datu eviduje Sparta kvůli přílivové vlně posil dva akutní problémy.
Za prvé je totálně nesehraná. I proto, že do zápasu předkola Evropské ligy vyšle Stramaccioni klidně i hráče, co si věci v kabině vybalil prvně před týdnem.
A za druhé "domorodci" začínají zjišťovat, že skončila sranda a že se svět jejich dosavadních, zcela neochvějných jistot, viditelně hroutí. Veřejně se řeší případ Václava Kadlece, kterého trenér Stramaccioni nevzal ani do letadla - a navrch o hráči na tiskovce otevřeně řekl, že nepracuje podle jeho představ.
Což je - a tomu hlasitě tleskejme - projev onoho kýženého vyššího stupně profesionalismu v praxi. Spartě nic nemůže pomoci víc, než když borci, co měli zato, že jsou v klubu za nedotknutelné bohy, už jimi najednou nejsou, to když odmítají pracovat, jak náleží.
Jenže teď zrovna je z toho v kabině dusno, s čímž se Sparta musí také nějak popasovat. Bojuje se proto na několika úrovních zároveň: nejen s bělehradským soupeřem, ale i s nárazem nové reality na více či méně zaseklé myšlení vlastních hráčů. Bláhové by totiž asi bylo domnívat se, že tu jde jen o Kadlece.
Místo Gladiátora si asi střihli ukolébavku
Ustoupit z vytčené cesty Sparta nesmí, byla by sama proti sobě. Ale to, co mužstvo v Bělehradu předvedlo, Stramaccionimu jeho úlohu rozhodně neulehčilo. A může si teď sám analyzovat, proč tolik činností probíhalo natolik zoufale, že pro to náležitá omluva neexistuje..
Zatímco Pep Guardiola pouští svým hráčům před zápasem melodie z filmu Gladiátor, sparťané si asi v Bělehradu pustili nějakou ukolébavku, protože tak strašidelný vstup do zápasu snad ani jinak vysvětlit nelze.
Domácí se na zírající sparťany valili jako lavina, od první minuty se začaly rodit brankové příležitosti. Nepřesvědčivý Dúbravka si musel připadat jako v pekle. A jeho spoluhráči působili dojmem, že se na fotbalovém hřišti ocitli prvně v životě a absolutně netuší, co by tam vlastně měli dělat.
To, co předváděla stoperská dvojice Kaya-Štetina, volně navazovalo na četná jarní vystoupení páru Holek-Kadlec. Řečeno stručně: absolutní katastrofa. Zoufalství ale bylo všeobecné, fatální chyby předváděl na hřišti kdekdo.
Tým Sparty nemá absolutně zvládnutou obrannou činnost, v Bělehradě nefungovaly ani ty nejzákladnější mechanismy, třeba při bránění standardních situací. Totální zmatek.
A zoufalstvím číslo 2 pak bylo neexistující propojení týmu s rakouským forvardem Jankem. Ten jako by na hřišti nebyl, odříznutějšího útočníka bez jakékoli návaznosti na spoluhráče aby tedy člověk na zeměkouli pohledal.
Bylo by opravdu tragikomické, kdyby po největších investicích v dějinách klubu pohořela Sparta hned na začátku sezony podobně bolestně jako v nedávných případech jménem Vaslui či Häcken.
Je jisté, že po tak velkých změnách potřebuje Stramaccioni čas. Bylo by naprosto hloupé, nesmyslné a vzhledem k tomu, jak velkou mašinerii změn Sparta spustila, přímo kontrarevoluční volat po prvním zápase po Italově ukřižování. Tak velká přeměna týmu se vážně nedá zvládnout raz dva.
Jenže na druhou stranu: předvádět něco tak obludného jako v Bělehradu, to také nejde. Sparta se v odvetě musí zlepšit. Výrazně a ve všech směrech.
Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz
