reklama
 
 

Manchester United? AS Řím? V osudí tři české kluby. Ani sparťanské ucho od džbánu se zatím neutrhlo

26. 8. 2016 13:45
Pohárové karty jsou rozdány: Liga mistrů bude opět bez Čechů, v Evropské lize se ocitly Plzeň, Sparta a Liberec. Na Letné o to ale museli bojovat do posledního dechu, mají vnitřní problémy.

Glosář – Tyhle chvíle jsou fajn, pro všechny. Kolem třinácté hodiny se fotbalisté Plzně, Sparty a Liberce rozvalí někde na stadionu do pohodlných sofa a pustí si přenos z losování skupin Evropské ligy. I jejich fanoušci nechají všechno stranou a budou pohledem rentgenovat obrazovky televizorů, počítačů nebo telefonní displeje. Na hru "Koho dostaneme" se všichni těší jak malí kluci.

A stejně jako loni tu český fotbal bude mít trojí zastoupení. Složení losovacích košů si můžete prohlédnout níže v informačním boxu. Systém se nemění, losují se čtyřčlenné skupiny, přičemž platí pravidlo, že v nich na sebe nesmí narazit dva týmy z jedné země.

Liberecký trenér Jindřich Trpišovský i mnoho jeho svěřenců bezbřeze touží po výletu na Old Trafford, aby si splnili dětský sen. "Já v Anglii ještě nebyl ani v civilním životě," usmívá se mladý kouč. S Manchesterem United, Ajaxem či Interem Milán se z českých zástupců nemůže utkat jen Plzeň, která je v prvním koši spolu s těmito giganty. Ale z toho druhého, kde najdeme Spartu, na Viktorii pokukuje třeba AS Řím.

Mít tři kluby ve skupinové fázi Evropské ligy pro český fotbal zároveň znamenalo ještě v pátek ráno  prakticky jistotu, že přespríští mistr tuzemské ligy, to znamená šampion ročníku 2017/18, půjde prakticky jistě přímo do základní skupiny Ligy mistrů, stejně jako vítěz domácího poháru z téhož ročníku do skupiny Evropské ligy. Jenže odpoledne UEFA představila reformu, která realizaci tohoto snu českého fotbalu ohrožuje - více čtěte zde.

Liga mistrů českému fotbalu fatálně schází. Sparta ji hrála naposledy v roce 2005, Slavia jedinkrát v roce 2007. A pak dvakrát Plzeň, v letech 2011 a 2013. Letos bojovala o návrat mezi super-elitu s Ludogorcem Razgrad, ale po výsledcích 0:2 v Sofii a 2:2 doma se jako loni "propadla" do skupinové fáze Evropské ligy.

Losovací koše Evropské ligy 2016/17

Koš 1: Schalke, Petrohrad, Manchester United, Šachtar Doněck, Bilbao, Olympiakos Pireus, Villarreal, Ajax Amsterodam, Inter Milán, Fiorentina, Anderlecht, PLZEŇ

Koš 2: Alkmaar, Braga, Salcburk, AS Řím, Fenerbahce, SPARTA, PAOK Soluň, Steaua, Genk, APOEL Nikósie, Standard Lutych, St. Etienne

Koš 3: Gent, Young Boys Bern, Krasnodar, Rapid Vídeň, LIBEREC, Celta Vigo, Maccabi Tel Aviv, Feyenoord, Austria Vídeň, Mohuč, FC Curych, Southampton

Koš 4: Panathinaikos, Sassuolo, Karabach, Astana, Astra Giurgiu, Nice, Luhansk, Konyaspor, Osmanlispor, Gäbälä, Hapoel Beer Ševa, Dundalk.

Plzeň si ji užije podruhé v řadě, přičemž platí, že počínaje ročníkem 2011/12 hraje jednu z evropských soutěží ve skupině stabilně, s výjimkou jediné plonkové sezony 2014/15. Sparta teď hraje Evropskou ligu potřetí v jedné nepřetržené šňůře, Liberec navazuje na úspěšnou loňskou sezonu, z posledních čtyř sezon půjde už o třetí, kterou si vyšperkuje právě duely skupiny evropského poháru.

Pražská Slavia se po letech zmaru vrátila za pomoci čínského kapitálu do pohárové rulety prvně od roku 2009, v předkolech dva soupeře zvládla, v play-off už Anderlecht ne, když dostala dvakrát takříkajíc do nosu (0:3 a 0:3). Pátý český zástupce z Mladé Boleslavi se ne a ne prokousat už přes druhé předkolo.

Ščasný už se možná chvíli viděl na rybách

Sparta–Sönderjyske 3:2. Největší drama se ve čtvrtek večer odehrálo na pražské Letné. Nakonec ochozy jásaly a fanoušci Sparty si odnášeli domů zážitek z velkého obratu skóre, vítězství a postupu.

Nicméně i trenér Zdeněk Ščasný přiznal, že po herní stránce jeho svěřenci nepodali zdaleka optimální výkon a urvali úspěch silou a vůlí. Což jsou také cenné položky, nicméně pořád platí, že Sparta sama sebe přinejmenším ještě v této sezoně nenalezla. A znáte to, tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne. Zatím ještě drží. Brabcův gól v 85. minutě nakonec skóre na sparťanskou stranu převážil.

Kouči Ščasnému samozřejmě nikdo z nás do hlavy nevidí, nicméně ve 40. minutě, kdy šel soupeř do vedení 2:0, mu možná na setinku vteřiny skočil do hlavy obrázek, kterak už sedí doma v Roudnici na rybářské stoličce a místo o Spartu se stará o splávek na poklidné hladině.

Když si to tak shrneme, oslavován byl Ščasný na jaře za famózní postup Sparty do čtvrtfinále Evropské ligy. Jinak po svém návratu na Letnou dvakrát nezískal titul, nepotěžkal domácí pohár, dvakrát nepostoupil do Ligy mistrů a teď se ocitl na hraně osudu, protože výpadek z dánským Sönderjyske by už asi majitel klubu Daniel Křetínský jen tak zlehka nerozdýchal.

Že se Ščasný necítí zrovna pevný v kramflecích, naznačila už předzápasová tisková konference, na které se pustil do úvah nad tím, jak je pro české kluby s jejich rozpočty obtížné se v Evropě prosadit, když třeba Razgrad má k dispozici mnohem větší budget a může si dovolit nakoupit třeba Brazilce.

V jistém ohledu má jistě částečně pravdu, nicméně zrovna na duel se Sönderjyske, tedy s partou houževnatých dánských chasníků, by tuhle teorii rouboval dost ztuha. Právě na nich se dá demonstrovat, že i bez hráčů s mimořádnými individuálními schopnostmi může fungovat zažitý herní systém, optimálně variabilní, s vysokou mírou fyzického i mentálního nasazení.

Větší budget? Víc cizinců? A kde jsou ti, co ve Spartě byli?

Dánové hráli ultra-nepříjemný fotbal s agresivním napadáním, svou obvyklou kvalitu při standardních situacích tentokrát nahradili údernými brejky. A nebýt Koubkova mega-zákroku, vstřelili by na Letné dokonce tři góly. Ano, zdržovali jak při házení svých dlouhých autů, tak při jakékoli další příležitosti, ale i s tím se tým jako Sparta musí umět psychicky vyrovnat. Nakonec to zvládla, ale drhlo to...

Víte, co je pozoruhodné? Loni proti Thunu, tedy ve stejné fázi sezony, nasadila Sparta do základní sestavy dva cizince, konkrétně Costu s Fataiem, další dva jako střídající hráče (Konaté, Paixao), a to ještě Steinhöfer s Litsingim seděli na střídačce.

A včera? Na place byli Costa a Karavajev, jinak i na střídačce samí Češi. Když Ščasný vzývá vyšší rozpočet a potřebu angažovat další cizince, nabízí se úvaha, jak s nimi Sparta až dosud pracovala. V případě Costy se trefil jackpot, fajn. Co dál? Když se budeme věnovat jenom jmenovaným, tak Steinhöfera si nechala Sparta doporučit a zplakala nad výdělkem, Paixao nezazářil, zranil se a odešel, raubíři Litsingimu také brzy ukázali dveře, s Fataiem se sice Sparta rozešla v dobrém, ale jeho výkonnost v jejím dresu klesala – a vyšší nabídce, kterou dostal z Ruska, Sparta asi ani nechtěla konkurovat. A co jí provedl rebelant Konaté, který si chtěl stávkou vytrucovat odchod do Steauy, víme.

Cizinci, po nichž Ščasný touží, prostě kráčejí světem, zastaví se tu tam, tu onde. A jako vklad mohou přinést techniku a rychlost, přičemž zejména právě rychlost je veličina, která českému fotbalu fatálně schází, a je tedy třeba ji importovat. Jenže kromě toho, že cizince je třeba opravdu správně vybrat, nejspíš bude nutné s ním umět i trochu líp lidsky pracovat. Pravda, uznávám, že snaha by měla být oboustranná, a když třeba Konaté po několika letech v Praze nerozumí prakticky ani ťuk, je to problém.

Spartě se mužstvo průběžně neustále přetváří, a teď to nevypadá, že zrovna k lepšímu. V minulé sezoně mohlo nabídnout rychlost (Krejčí, Fatai, následně Konaté) plus variabilitu herního systému, ve kterém to na jaře v duelech se silnými soupeři Krasnodarem či Laziem výborně fungovalo i se dvěma defenzivními záložníky Váchou a Marečkem uprostřed pole. I proto, že nadstavbu všemu dával Dočkal a jeho finální přihrávky.

Rosickému nepraskl sval, ale šlacha. Ještě si počkáme

Proti Sönderjyske najednou Sparta neměla ani rychlíky, ani zraněného tvůrce Dočkala. A přiznejme si – nevěděla, co hrát. Vácha s Marečkem ve středu pole zase zkoušeli cosi rozrážet, ale nebylo co. Proti tomuhle soupeři a už bez zmíněných scházejících ingrediencí také bez herní formy, kterou Sparta marně hledá od začátku ročníku, už prostě recept platný na jaře třeba na Lazio tentokrát nefungoval. Ani nemohl.

Od toho se odvíjí nízká herní jistota a od toho chyby v rozehrávce v podání Holka a Kadlece, které soupeře poslaly do náskoku 2:0. Spartě slouží ke cti, že postup nakonec silou a vůlí urvala, ale takhle by to asi dál, v zápasech Evropské ligy a možná už ani v neděli na Julisce, nešlo.

Volá se po střelci a po tvůrci hry. Lafatův gól sice včera Spartu vrátil do zápasu, ale kapitán nemládne. Talentovaný Pulkrab se teprve rozkoukává, Juliš by potřeboval být chvíli zdravý a nabrat sílu. Nahlas se mluví o Václavu Kadlecovi. Z hlediska jeho osobního fotbalového rozvoje by druhý návrat do Sparty nesvědčil o velkém progresu, Spartě by však asi v dané situaci pomoci mohl.

Od týmu, jako je Sparta, by se nejspíš čekala nějaká ta kombinační schopnost. Má Dočkala, byť momentálně dislokovaného kvůli poraněnému kolenu na marodce, a to na tři týdny, možná prý až na pět. A jeden Dočkal nestačí. Matějovského dneska při vší úctě můžete úspěšně nasadit proti Příbrami, ale ne v Evropské lize. Čermák je momentálně u Ščasného v klatbě, Shalu Sparta (po mém soudu nesmyslně) vyhnala do Turecka.

Vzývá raději návrat Rosického. O jeho zdravotním stavu se oficiálně mlčí, jenže zákulisí se shodne, že byl po Euru původně chybně léčen s natrženým svalem, jenže vyšetření v Anglii zjistilo, že natržená je šlacha. A dřív než v listopadu bude hrát Rosický fotbal jen těžko.

Co s tím? To je na Spartě, spekuluje se, že má i několik tipů na africké hráče, mladé reprezentanty svých zemí. Do středeční uzávěrky evropských přestupů a z pohledu Sparty hlavně pohárových soupisek by mělo být jasno.

Nicméně jisté je, že Sparta tím zas jen něco flikuje. Koncepce sportovního rozvoje moc nefunguje, organizace a vztahy uvnitř klubu už vůbec ne. Jak už jsme řešili po vypadnutí se Steauou, problém je v nesmyslně nastavených řídicích mechanismech, kdy si veškeré rozhodovací pravomoci osvojuje majitel klubu Daniel Křetínský. Toho prostě baví hrát si počítačovou hru "Fotbalový manažer" v praxi a za reálné peníze.

Už ho to stálo přes miliardu, ale bohužel pro Spartu s tím asi nemíní přestat a svěřit klub do rukou někomu, kdo tomu opravdu rozumí a bude tím žít 24 hodin denně. Pokud má doktor Křetínský potřebu rozhodovat i o tom, kam půjde na hostování hráč jako Sáček, tak by se měl opravdu zamyslet. Sám nad sebou. Takhle to fakt nejde.

Pohádka o Trpišovském nekončí. Naopak

Liberec – AEK Larnaka 3:0. Na rozdíl od Letné to pod Ještědem měli bez nervů. Na Kypru vyhráli 1:0, doma vedli o tři góly už v poločase – a byl klid.

Pohádka o trenérovi, který se etabloval u mládeže, jméno si udělal ve Viktorii Žižkov a pak ve své první i druhé ligové sezoně prošel zároveň sítem předkol evropských pohárů, pokračuje. Loni se Liberec pod vedením Jindřicha Trpišovského prosmýkl přes izraelskou Šmonu a pak Hajduk Split, teď se moc nepáral s Admirou Vídeň ani s kyperským celkem plným Španělů, co o předkolo dřív vystavil stopku Spartaku Moskva.

Liberec uspěl přes to, že jeho guru Trpišovský kvůli účasti ve strkanici ze závěru utkání na Kypru trávil tentokrát nuceně průběh zápasu na tribuně.

Krásný den každopádně prožili Lukáš Pokorný s Janem Sýkorou, které po poledni nominoval Karel Jarolím do národního týmu a večer slavili pohárový postup, který právě Sýkora zařídil čistým hattrickem.

Jako talentovaného chlapce Sýkoru Sparta před lety "čmajzla" Plzni, načež ho, jak je u ní zvykem, s lehkým srdcem poslala na sever. A třeba ho bude brzy za velké peníze zase kupovat. Pod Trpišovského rukama se talenty rozvíjejí celkem se zárukou.

Ve srovnání s minulou sezonou se Liberec musí obejít bez trojice Pavelka, Šural, Bakoš. Takový odliv "hráčského kapitálu" by jiné zlomil minimálně na rok na dva, ve Slovanu se s tím vypořádali doslova na počkání.

Jak víme, ono to také nejde donekonečna, Trpišovského předchůdce Jaroslav Šilhavý čelil odlivu nejlepších hráčů opakovaně, a přestože to dlouho zvládal se ctí, nakonec se to pověstné ucho od džbánu utrhlo a hlavně on sám už s tím ztratil trpělivost.

Teď ale v Liberci panuje jiná nálada, team-spirit, jaký by jim na jiných adresách mohli závidět. Ano, v ligové soutěži už toho Slovan hodně poztrácel, ale teď pro něj byla prioritní Evropa – a dvě rovnocenné jedenáctky na prostřídání opravdu k dispozici Liberec nemá, což se projevuje. Uvidíme, co v neděli v Příbrami...

Uhrin rozdělil síly. Ale měl by přidat na odvaze

Anderlecht–Slavia 3:0. Právě termínová vazba na klíčové ligové vystoupení hrála určitě důležitou roli i v myšlenkách Dušana Uhrina mladšího. To když po domácí prohře 0:3 s Anderlechtem dával dohromady sestavu na čtvrteční utkání v Bruselu.

S vědomím, že v neděli hraje na hřišti mistrovské Plzně, která má výhodu dvou dní odpočinku a skutečnosti, že v tomto týdnu nemusela nikam cestovat. Pohov tak dostali Škoda, Švento, Bořil či Bílek, upřímně řečeno, poměrně logicky. Souboj s Anderlechtem byl reálně ztracený, šlo jen o to, neudělat v Belgii velkou ostudu – a mač v Plzni musel dostat prioritu.

Do jaké míry je či není druhá porážka 0:3 a celkový součet skóre 0:6 ostudou, ať si každý posoudí sám, ono je to v zásadě jedno, zásadní byl duel v Edenu, včera se při vší úctě hrálo tak trochu z povinnosti.

Mnozí slávisté se teď budou durdit kvůli nařízeným pokutovým kopům, zcela vymyšlený byl každopádně ten druhý, ale to je opravdu zástupné téma. Ostatně třeba v Portugalsku v odvetě s Rio Ave si naopak Slavia na sudího rozhodně stěžovat nemohla, to když před první brankou přehlédl Hušbauerův útočný faul a dvakrát přimhouřil oči, když si už "žlutí" slávisté koledovali o vyloučení.

Problém je v tom, že Slavia dosud plus minus neví, co chce hrát, alespoň to není úplně zřejmé. Pozastavil bych se v té souvislosti u jedné pozápasové věty Dušana Uhrina: "Věděli jsme, že domácí jsou dobří na míči, takže jsme proti nim nechtěli vycházet z nějakého presinku."

Obávám se, že pokud se chce Slavia někam posunout, musí tuhle předpos..nost odložit. A byť to třeba zkraje může přinést výsledkové problémy, musí začít uplatňovat prvky moderního fotbalu. A posouvat se dopředu.

S fotbalem, který se uplatňoval za krále Klacka, nedojde nikam. Uvidíme v neděli v Plzni. Pokud tam Slavia prohraje, bude zajímavé monitorovat, jestli je pozice trenéra Uhrina v očích tvrdíkovské suity stále tak neochvějná, jak se dosud vedení klubu tvářilo.

autor: Luděk Mádl | 26. 8. 2016 13:45

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama